Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celé oblasti od začátku dne stoupl na 103. Úřady jsou zde ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit. USA jsou humanitární situací v Gaze znepokojeny.
Předchozí, jen několik hodin stará bilance hovořila o 82 palestinských obětech izraelského bombardování. Údaje o obětech nerozlišují mezi bojovníky a civilisty, těch je ale obvykle většina.
Izraelské letectvo přikročilo k četným úderům druhou noc v řadě, také v noci na středu si nálety na jihu i severu tohoto válkou sužovaného palestinského území podle AP vyžádaly životy nejméně sedmdesáti lidí včetně dvou desítek dětí.
Kameraman AP v Chán Júnisu v noci napočítal deset leteckých úderů na město a viděl mnoho těl či jejich částí přivezených do márnice v Násirově nemocnici. Márnice potvrdila, že bylo zabito 54 lidí.
Mezi mrtvými je i novinář Hasan Samúr, který pracoval pro katarskou televizní stanici al-Arabí. Televize to oznámila na sociální síti s tím, že Samúr byl zabit spolu s jedenácti členy své rodiny při jednom z úderů v Chán Júnisu. Reuters píše, že Samúr pracoval také pro rozhlasovou stanici Aksá řízenou Hamásem.
Útoky se zintenzivnily za Trumpovy návštěvy
Armáda židovského státu se k posledním úderům bezprostředně nevyjádřila. Oproti tomu Hamás v prohlášení uvedl, že Izrael se „zoufale pokouší vyjednávat pod palebným krytím“, zatímco v Dauhá probíhají nepřímé rozhovory o příměří mezi Izraelem a Hamásem za účasti katarských a egyptských prostředníků i amerických vyslanců.
Palestinci si navíc právě ve čtvrtek připomínají takzvanou nakbu čili katastrofu, kterou pro ně znamenal vznik Státu Izrael. Za první arabsko-izraelské války, která jej provázela, uprchly nebo byly vyhnány ze svých domovů na území současného Izraele statisíce Palestinců.
Agentura AP připomíná, že tvrdé údery přicházejí právě v době, kdy je na návštěvě zemí Perského zálivu prezident USA Donald Trump. Cestu do Izraele šéf Bílého domu v plánu nemá, přesto se všeobecně doufalo, že jeho návštěva blízkovýchodního regionu by mohla přinést dohodu o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás či alespoň obnovení dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu pak začátkem týdne prohlásil, že armáda bude pokračovat ve slibované eskalaci vojenských operací, aby Izrael dosáhl svého válečného cíle a zničil Hamás v odvetě za teroristický útok z října 2023.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio po telefonátu s Netanjahuem řekl, že Washington je znepokojen humanitární situací v Pásmu Gazy. Řekl, že Spojené státy nejsou „imunní nebo jakkoliv necitlivé vůči utrpení lidí v Gaze“, kam se od 2. března nedostala humanitární pomoc.
