Italskou Lampedusu zahltily tisíce migrantů. Ostrov vyhlásil stav nouze

Úřady na italské Lampeduse vyhlásily stav nouze. Za tři dny tam dorazilo skoro deset tisíc migrantů, což je více, než má tento malý ostrov obyvatel. Situaci označil za „tragickou, dramatickou a apokalyptickou“ i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, píše agentura ANSA. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k „evropské solidaritě“ s Itálií.

Běženci se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči. Některé migranty převáží do migračních center na Sicílii.

„Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem,“ oznámil starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE. 

Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s migrací potýká dlouhodobě. Letos je ale nápor nebývale veliký. „Situace je složitá. Italský Červený kříž i přes obrovské úsilí garantuje, že se lidem na místě bude snažit poskytnout alespoň základní pomoc,“ prohlásila mluvčí italského Červeného kříže Francesca Basileová.

Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra na 123 860 migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 517, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021 (41 286). 

Problém, který přesahuje Evropu

Podle italského ministra zahraničí Antonia Tajaniho ani Evropa sama migrační problém nezvládne. „Evropa sama není schopna vyrovnat se s tak velkým problémem, který se týká téměř celé Afriky a také balkánské migrační trasy,“ řekl deníku Corriere della Sera Tajani.

Podle ně je třeba situaci řešit i na půdě OSN či skupiny velkých ekonomik G20. „Pracujeme na velké mezinárodní konferenci, která musí být reálným začátkem procesu stabilizace Sahelu,“ řekl šéf italské diplomacie s odkazem na subsaharskou oblast Afriky, z níž pochází velká část afrických migrantů přicházejících do Evropy. Itálie podle Tajaniho dělá, co je v jejích silách.

Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. „Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí,“ řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.

Největší nápor pociťuje Itálie

Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším množstvím migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 360 a do Řecka necelých 23 tisíc.

Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.

Italská premiérka Giorgia Meloniová v reakci na německý krok řekla, že prioritou je zastavit masový příliv migrantů. „Otázka relokací je druhotná, velmi málo lidí bylo vráceno v posledních měsících,“ uvedla Meloniová podle agentury ANSA.

Přísnější hraniční kontroly

Francie už v úterý oznámila, že kvůli nárůstu nelegální migrace zdvojnásobí ostrahu hranic s Itálii. Ke stejnému kroku přistoupilo také Německo. „Jde o opravdu nešťastné načasování, kdy se Berlín a Paříž rozhodly, že uzavřou hranice. Francouzský ministr dnes zopakoval, že chce posílit hranice u italského města Ventimiglia. Nevím, kam se poděla solidarita,“ poznamenal místopředseda italské vlády Matteo Salvini. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...