Itálie poslala do Albánie první migranty. Soud vzápětí řekl, že se musí vrátit

Soud v Římě v pátek nařídil přesunout do Itálie skupinu prvních dvanácti migrantů, které úřady před pár dny poslaly do nových migračních center v Albánii. Dospěl totiž k závěru, že migranti nepocházejí z bezpečných zemí a nesplňují tak podmínky pro přesun do Albánie. Na verdikt reagovaly ostrou kritikou italské vládní strany. Ministr vnitra Matteo Piantedosi avizoval, že zástupci kabinetu se odvolají. Podle zdrojů agentury ANSA migranty vyzvedne italská vojenská loď v sobotu.

Na začátku týdne italské úřady přesunuly do Albánie první skupinu šestnácti migrantů. Při prověrkách na místě se ale zjistilo, že čtyři jsou nezletilí, a proto je úřady nechaly přemístit do Itálie. V Albánii tak zůstalo dvanáct mužů z Egypta a z Bangladéše. I ti však pravděpodobně absolvují řízení o své žádosti o azyl na Apeninském poloostrově, což je přesně situace, které se italská vláda zřízením středisek v Albánii chtěla vyhnout.

Římský soud v pátek nepotvrdil omezení pohybu dotyčných migrantů a nařídil jejich převoz zpět do Itálie. „Obě země, ze kterých pocházejí, a sice Egypt a Bangladéš, nejsou i vzhledem k nedávnému rozhodnutí Soudního dvora EU bezpečné,“ odůvodnil soud své rozhodnutí. Podle něj tak migranti vyslaní do Albánie „mají právo na to, aby byli převezeni do Itálie“.

Ministr Piantedosi reagoval slovy, že se vláda odvolá k nejvyššímu soudu. Podle zdrojů agentury ANSA však již v sobotu dvanáctičlennou skupinu převeze do Itálie vojenská loď. V zemi zřejmě budou umístěni do zabezpečeného zařízení pro migranty.

Verdikt soudu popudil vládní strany

Italská justice se odkazuje na říjnové rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie v kauze, kterou mu předložil k posouzení Krajský soud v Brně. V tomto rozhodnutí unijní soud zdůraznil princip, že „kritéria umožňující označit třetí zemi za bezpečnou zemi původu musí být splněna na celém jejím území“. Mezi taková kritéria patří například absence rozšířeného násilí či mučení. Italský tisk už dříve upozornil, že jen menšina zemí, které tamní úřady považují za bezpečné, tato kritéria splňují na celém svém území.

Aktuální verdikt římského soudu popudil vládní strany, pro které je fungování migračních středisek v Albánii klíčovým prvkem migrační politiky. „Justiční levice pomáhá té parlamentní,“ kritizovala na sociálních sítích strana Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové. „Ať proimigrační soudci kandidují ve volbách, nenecháme se zastrašit,“ vyzvala další vládní strana Liga.

Naopak podle opozice páteční rozhodnutí soudu ukazuje, že střediska v Albánii žádné problémy s migrací neřeší a že se jedná jen o vládní propagandu. Opozice také kritizuje stovky milionů eur (miliardy korun), které podle ní kabinet utratil za výstavbu a provoz zařízení v Albánii. Ta mají dle plánu zmírnit migrační tlak na Itálii.

Protokol mezi Itálií a Albánií počítá s tím, že do balkánské země bude možné umístit jen migranty muže, kterým italské námořnictvo pomůže v mezinárodních vodách. Nesmí přitom mít vážně zdravotní problémy, pocházet ze zemí, které nejsou bezpečné, a patřit do takzvaných zranitelných skupin. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, mají tito muži administrativní vyřízení své žádosti o azyl absolvovat na italském území.

O italský model se zajímá i Nizozemsko

„Itálie šla dobrým příkladem, když podepsala italsko-albánský protokol o vyřizování žádostí o azyl na albánském území, ale pod italskou a evropskou jurisdikcí,“ hájí krok italská premiérka Giorgia Meloniová. Tento příklad by chtěla řada unijních států následovat. Lídři některých z nich se už nechali slyšet, že italský model podporují, a doufají, že se osvědčí a bude možné ho uplatnit i jinde. Podporu má i u Evropské komise.

„Měli bychom též dál zkoumat možnosti, pokud jde o myšlenku rozvoje návratových center mimo EU, zvlášť s ohledem na návrh nové návratové legislativy,“ napsala v dopisu adresovaném lídrům EU předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

O italské řešení se zajímá také Nizozemsko. Tamní ministryně obchodu a rozvoje Reinette Kleverová zároveň navštívila Ugandu, aby zjistila, zda by tato africká země přijímala neúspěšné žadatele o azyl z Nizozemska. „S Ugandou máme dobré vztahy. Je to pohostinná země. Hostí 1,7 milionu uprchlíků, takže stojí za to zjistit, jaké tu jsou možnosti,“ sdělila. „Jsme otevření jakékoli diskusi, protože věříme, že lidem je třeba pomoci vždy, když se ocitnou v nouzi,“ doplnil ministryni ugandský ministr zahraničí Jeje Odongo.

Nahrávám video

Pro Německo je italský model nedostatečný

Německý kancléř Olaf Scholz v italské cestě východisko nevidí, podle něho je nedostatečná. Europarlamentní frakce liberálů zase stejně jako některé nevládní organizace varuje před porušováním práv utečenců.

„Je jasné, že postupy, které se zaměřují jen na malý zlomek z celkového počtu, nejsou pro tak velkou zemi, jako je Německo, řešením,“ vysvětlil postoj německé vlády Scholz.

„Vyzýváme členské státy, aby nepodporovaly žádné populistické a chybné myšlenky, jako je italsko-albánský model,“ sdělila lídryně frakce Obnova Evropy Valérie Hayerová. Přetížená azylová centra v některých zemích jsou navíc jen částí problému. Nedořešené jsou například readmisní dohody s celou řadou států, bez nichž není možné neúspěšné žadatele repatriovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...