IS zůstává hrozbou, jeho extremismus a značka inspirují

Nahrávám video

Teroristická organizace Islámský stát (IS) už sice po vojenské porážce v roce 2017 neovládá rozsáhlá území v Sýrii a Iráku, její extremistická ideologie a značka ale pořád působí jako inspirace. Podle odhadu OSN má navíc i nadále až deset tisíc ozbrojenců napříč Asií a Afrikou. Za tikající bombu bývá označován zajatecký tábor al-Hol v Sýrii, kde kurdské jednotky zadržují přes padesát tisíc stoupenců IS a jejich rodin.

V Damašku si v kombinaci historické amnézie a politického hyperoptimismu podávají světoví diplomaté dveře u někdejšího lídra al-Káidy a současného vůdce většiny Sýrie Ahmada Šary. Na východě země zatím přetrvává vliv IS. Největší silou je tam sice etnická armáda Kurdů s podporou tisícovky Američanů, rozsáhlé polopouštní území je ale mimo jejich plnou kontrolu. I deset let po vzniku mezinárodní koalice proti IS zůstává džihádistická organizace akutní hrozbou.

„Strategická situace je dnes velmi odlišná od roku 2014. Islámský stát nás má ale i nadále v hledáčku. Hrozba z jeho strany a ze strany dalších teroristických skupin je pro nás nyní jednou ze strategických priorit,“ prohlásil v říjnu americký ministr obrany Lloyd Austin.

Američané a nově i Francouzi proto uprostřed mocenského vakua po pádu diktatury Bašára Asada v Sýrii zahájili sérii leteckých úderů na islamistické cíle na hranici s Irákem.

„Dnešní IS není teroristická organizace, která by měla jedno řídící centrum, které by koordinovalo údery jednotlivých útočníků a poboček,“ podotýká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „Dnes se z toho názvu IS – nemám ho moc rád, raději používám arabský název Daeš – stává nálepka jisté franšízy. Pokud by někde zaútočil někdo pod svým občanským jménem, určitě nevzbudí takovou pozornost veřejnosti, médií, ani politiků, jako když svůj útok zahalí pod značku IS,“ míní expert.

Tikající bomba v táboře al-Hol

Kurdské jednotky navíc v Sýrii v internačním táboře al-Hol zadržují přes padesát tisíc stoupenců IS a jejich rodin. O místě se mluví jako o tikající bombě. „Zahraniční zajatci cvičí děti s maketami zbraní. Nutí je uřezávat hlavy zvířatům, aby se naučily, jak někoho setnout. Učí je také, jak sestavit nálož,“ varoval velitel tábora.

„Islámský stát je lepší než ti odporní smradlaví strážci. Všechny vás zabijeme. Jste nevěřící. Všechny ženy musejí nosit závoje,“ řekl novinářům dětský turkmenský zajatec z tohoto tábora.

Podle Mikuleckého už v táboře vyrůstají další generace teroristů. „Kurdové i na dalších místech zadržují ještě dalších deset až dvanáct tisíc bývalých bojovníků IS. Problém je v tom, že celá řada z nich vlastní pasy evropských zemí. Ty je z celé řady dobrých důvodů domů nechtějí, jenže nikdo se neodhodlal k nějakému řešení,“ dodal v Horizontu ČT24. 

Mikulecký: Větší obavy mám z protureckých islamistických milicí

K IS se hlásí i nejméně dvě velké „pobočky“ v Africe a také jeho afghánská větev Islámský stát – Chorásán. Poslední jmenované uskupení má na svědomí sérii krvavých útoků. Třeba během chaotického stahování jednotek NATO v srpnu 2021 jeho nálož na kábulském letišti zabila 169 Afghánců a třináct amerických vojáků. „Klíčové pobočky Islámského státu mimo Blízký východ představují stále nebezpečnější hrozbu, zejména IS v Sahelu, IS v Západní Africe a IS-Chorásán,“ podotkl americký ministr obrany Austin.

„Mám mnohem větší obavy například z protureckých islamistických milicí, které bojují proti Kurdům,“ dodal Mikulecký. „Jsou to z velké části bývalí příslušníci IS, a lidé, kteří jsou v těch (syrských) táborech (střežených Kurdy) zadržovaní, jsou jejich bývalí kolegové a kamarádi. A pokud by se jim podařilo Kurdy porazit a tyto zadržované osvobodit, tak máme velký, ale skutečně velký bezpečnostní problém tady v Evropě, protože ti lidé mají velkou naději, že se vrátí sem mezi nás,“ varuje Mikulecký.

Jak se v minulé dekádě ukázalo, krajně nebezpečný je také potenciál IS radikalizovat a inspirovat na dálku takzvané osamělé vlky, tedy individuální pachatele teroristických útoků. Také proto islamisté počínaje al-Káidou systematicky umísťují na internet náborové materiály a návody k páchání teroru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...