Írán zkouší, kam až může zajít. Americké údery jsou odvetou za dlouhodobý teror, říká expert

Nahrávám video

Teherán na Blízkém východě dlouhodobě rozpoutává konflikty a zkouší, kam až se svým terorizováním amerických sil může zajít, proto bylo třeba ukázat, že zabití amerických vojáků je překročením červené linie. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Nastavit druhou tvář, jak si možná v tomto případě představovala Unie, podle něj není správnou cestou. Spojené státy útočily na proíránské milice dva dny po sobě a zasáhly desítky cílů. V pondělí se bude eskalací na Blízkém východě na popud Ruska zabývat Rada bezpečnosti OSN.

Washington v pátek zahájil odvetu za smrt tří vojáků na základně v Jordánsku, přičemž zasáhl celkem 85 cílů v Sýrii a Iráku. V sobotu pak USA společně s Velkou Británií udeřily na základny jemenských hútíů, kteří ohrožují lodě v Rudém moři a Adenském zálivu. Zasáhly celkem 36 cílů. „Tato kolektivní akce vysílá jasný vzkaz hútíům, že ponesou další důsledky, pokud neukončí nezákonné útoky na lodě mezinárodní přepravy a námořnictva,“ uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin.

Jemenští povstalci už slibují odvetu. „Jemenské ozbrojené síly nebudou váhat a povedou další vojenské operace proti sionistickému nepříteli na souši i na moři,“ zdůraznil vojenský mluvčí hútíů Jahja Sarí.

Nutnost jasné odpovědi

Před rostoucím napětím v regionu varoval v sobotu vysoký představitel EU pro zahraniční vztahy a bezpečnostní politiku Josep Borrell. Blízký východ označil za „kotel, který může explodovat“. Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti) lze americké údery chápat jako odvetu, která má vést k tomu, aby se takové útoky neopakovaly, a tedy naopak ke snížení napětí.

„Přiklonil bych se k názoru českého ministra zahraničních věcí, ale i amerických představitelů. Joseph Borrell se naštěstí ve svých předpovědích často mýlí. Musíme si říct, co by byla ta druhá cesta, možná z pohledu Evropské unie ta standardnější, to znamená nastavit druhou tvář, ale ty útoky nepřišly samy od sebe a zdaleka nereagují jen na ten poslední na americkou základnu v Jordánsku, při kterém zahynuly dvě americké vojačky a jeden voják. Ale je to reakce na dlouhodobý teror, kterému čelí americké základny na Blízkém východě,“ upozornil Mikulecký.

Situace se významně zhoršila po vypuknutí války mezi Hamásem a Izraelem. Iránem podporovaní ozbrojenci cílili od loňského října na americká vojenská zařízení v Iráku a Sýrii více než 160krát. „Zatím to bylo bez jasné americké odpovědi, takže se domnívám, že tohle je cesta, jak protivníkům, to znamená proíránským milicím, ukázat, co je ještě pro Spojené státy přehlédnutíhodné a co už skutečně překročilo nějakou červenou linii,“ hodnotí expert postup Washingtonu.

Podobně to vidí i politický geograf Tomáš Drobík z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. „Myslím, že přetekl pomyslný pohár trpělivosti a Spojené státy byly nuceny reagovat, a to na velmi tenké linii, aby zabránily možné eskalaci tohoto konfliktu v regionu, ale také aby dosáhly patřičného odstrašení aktérů, které Írán podporuje,“ poznamenal odborník.

Íránské „hry“

Írán odpovědnost za útok na americké vojáky popřel a odvetné americké údery označil za „strategickou chybu Washingtonu“. „Írán rozehrál řadu her na řadě míst Blízkého východu. Útoky v Rudém moři – tam to není úplně o tom, že by byly vedené ze strany hútíů. Ty útoky jsou sofistikované a prováděné a řízené jednotkami íránských revolučních gard. Stejně tak logistika hútíů je absolutně závislá na přísunu nových střel z Íránu,“ poznamenal Mikulecký.

Publicista Hospodářských novin Pavel Novotný v této souvislosti poznamenal, že íránské revoluční gardy jsou stát ve státě a nepodléhají žádným vládním restrikcím. „Mají vlastní letiště, dokonce se mluví o tom, že pašují zboží do Íránu. Skrze ně Írán vyváží islámskou revoluci. Jeho nejprestižnější jednotka al-Kuds provádí operace nejen na Blízkém východě, ale také třeba v USA,“ připomíná publicista.

Podle Mikuleckého Teherán dlouhodobě zkouší, kam až může zajít. Připomněl, že po posledním smrtícím úderu na americké síly proíránské milice v Iráku samy vydaly prohlášení o dočasném zastavení bojů. „Byl to poměrně jasný signál, že si nepřejí nějakou větší eskalaci a větší souboj se Spojenými státy,“ míní Mikulecký.

Nahrávám video

Snahy Teheránu o vyvolání chaosu

Odvetné údery přišly podle Novotného pozdě. „Írán ohrožuje Blízký východ jako celek, nejenom Izrael, a to, že si dovolil zaútočit na americkou vojenskou základnu, jakkoli to byli jen jeho spojenci, muselo vyústit v podobnou reakci. Íránská vláda je nyní nejkonzervativnější a nejprotiameričtější od (islámské) revoluce v roce 1979,“ upozornil Novotný s tím, že Teherán chce rozšířit svůj vliv až ke Středozemnímu moři, což se mu částečně daří přes Libanon a šíitské teroristické hnutí Hizballáh.

Írán je nicméně v tuto chvíli v defenzivě a nepustí se do větší akce, i když podle Novotného bude pokračovat v zástupné válce proti Západu a USA. „Jiná věc je, co by se stalo, kdyby Američané zaútočili přímo na Írán, ale to se nestalo,“ poznamenal publicista.

Nahrávám video

Podle Drobíka má Írán jasný cíl stát se velmocí na Blízkém východě, čehož ale nedosáhne přímou konfrontací se Spojenými státy. „To je vysloveně sebevražda, proto bude postupně nahlodávat americkou přítomnost v regionu, bude hledat spojence v regionu jako Sýrie nebo sever Iráku, kdy tyto státy v žádném případě nekontrolují svoje území, a bude se zde snažit vytvářet chaos, na který budou muset Spojené státy reagovat, a Írán proti tomu bude vystupovat. Takže je to pokračování dlouhodobé taktiky ze strany Íránu a jeho spojenců,“ myslí si Drobík.

Blízkovýchodní reakce na odvetné údery USA jsou zatím poměrně vlažné, všímá si Drobík. „Mnohé z nich říkají, že se nemá napětí dále přiostřovat, vyjadřují trochu nevoli, ale dá se říct, že strany regionu toto docela pochopily. Samozřejmě íránští spojenci, ať už hútíové, Sýrie nebo Hizballáh budou velmi silně odmítat tuto reakci Spojených států a k tomu se přidá samozřejmě Rusko a možná KLDR, které v regionu sledují své zájmy, ale mezinárodní společenství je v tomto obezřetné a reakci (odvetu) chápe. Reakci Turecka jsem nenašel a nezaznamenal jsem ani reakci Číny,“ řekl Drobík.

Blinkenova obtížná pozice

Na návštěvu Blízkého východu zamířil o víkendu šéf americké diplomacie Antony Blinken. Jednat by mohl mimo jiné o možnostech, jak osvobodit izraelská rukojmí držená už měsíce teroristy v Pásmu Gazy. „Klíčem je samozřejmě Katar, který dlouhodobě financuje Hamás a má spojení na jeho vůdce, kteří žijí v Kataru. Pokud jde o širší výhled na Blízkém východě, tak tím zásadním hráčem je Saúdská Arábie jako neformální lídr sunnitských zemí,“ konstatoval odborník.

Blinken je podle Mikuleckého v obtížné pozici, protože zastupuje USA jako klíčového spojence sunnitských arabských zemí v jižní části Arabského zálivu, na druhou stranu byl ale také architektem jaderné dohody s Íránem v dobách vlády prezidenta Baracka Obamy.

„Ta místo zvýšení bezpečnosti na Blízkém východě znamenala mnohem větší vyhrocení, protože na základě této dohody došlo k tomu, že Írán nejenže nepřestal obohacovat uran, ale je už velice blízko k tomu, že může vyrobit jadernou zbraň. V rámci dohody uvolnily USA Íránu ohromné množství peněz a místo toho, aby je Írán investoval do rozvoje vlastní země, tak je investoval do rozpoutání celé řady konfliktů na Blízkém východě – v Iráku, v Jemenu, všude, kam se podíváte,“ upozornil Mikulecký.

Americká vojenská přítomnost v regionu ale podle experta zůstane v nejbližší době stejná. „Obávám se, že jak se budou blížit prezidentské volby ve Spojených státech, tak snaha nasadit do bojů americké vojáky, zejména na tom pozemním bojišti, kde by to mělo mnohem významnější efekt než letecké údery, bude razantně klesat. Američtí voliči si v tuto chvíli nepřejí vidět nějakou větší americkou vojenskou angažovanost kdekoli po světě, a to ani na Blízkém východě,“ dodal Mikulecký.

Spojené státy nicméně chystají další útoky proti proíránským milicím, oznámil v neděli Bílý dům. Dosavadní údery podle Washingtonu snížily kapacity milicí. Představitel jedné z iráckých milic Harakat al-Nujaba se dopad úderů naopak pokusil zlehčit. „Velitelství a stanoviště, která se stala cílem, byla bez bojovníků a v době útoku tam nebyl žádný vojenský personál,“ uvedl Hussein al-Mosawi. Tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Nevládní Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) tvrdí, že v Sýrii při amerických útocích zahynulo nejméně 29 členů proíránských milic. V Iráku při nich podle tamní vlády přišlo o život 16 lidí, včetně několika civilistů, a 36 dalších utrpělo zranění.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...