Írán navrhl jednání s USA, tvrdí Trump. Protesty si zřejmě vyžádaly stovky mrtvých

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 648 lidí, uvedla v pondělí pozdě odpoledne SEČ nevládní organizace Iran Human Rights (IHR). Neoficiální údaje hovoří i o více než šesti tisících mrtvých. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.

„Íránští představitelé zavolali v sobotu. Chtějí jednat,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. „Možná budeme muset zasáhnout ještě před setkáním,“ dodal však šéf Bílého domu.

Předtím v neděli večer tamního času (pondělní brzké ráno SEČ) Trump podle AFP a Reuters potvrdil, že s americkou armádou zvažují několik možností postupu vůči Íránu včetně vojenského zásahu.

„Zdá se, že byli zabiti někteří lidé, kteří neměli být zabiti. Jsou to násilníci, pokud je lze nazvat vůdci. Nevím, zda jejich vůdci vládnou pouze prostřednictvím násilí, ale bereme to velmi vážně,“ řekl Trump novinářům. „Armáda to sleduje a my zvažujeme některé velmi silné možnosti. Rozhodneme se.“

Izrael je ve stavu vysoké pohotovosti

Kvůli možnosti amerického zásahu je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti, píše Reuters s odkazem na tři izraelské zdroje obeznámené se situací. O možném zásahu v Íránu v sobotu v telefonickém rozhovoru mluvili také izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr zahraničí USA Marco Rubio.

„Lid Izraele i celý svět jsou v úžasu nad obrovským hrdinstvím íránských občanů,“ uvedl na úvod nedělního zasedání izraelské vlády Netanjahu. Odsoudil masové zabíjení civilistů, které podle něj v zemi pokračuje, a vyjádřil naději, že se podaří obnovit vztahy mezi Izraelem a Íránem, jakmile se země osvobodí od tyranie.

Podle zpravodaje ČT v Izraeli Davida Borka se o páté hodině odpolední sešel užší bezpečnostní kabinet – premiér, několik ministrů a vojenští poradci – a řešil aktuální vývoj. „Zároveň je třeba říci, že na rovině civilní obrany – to znamená fungování společnosti, veřejný život – žádné změny v Izraeli zaznamenány nejsou,“ informoval Borek.

Reuters poznamenává, že zdroje neuvedly, co v praxi znamená vysoká pohotovost izraelských sil.

Nejednotná vyjádření amerických senátorů

Nejméně dva američtí zákonodárci z obou hlavních politických stran uvedli, že mají pochybnosti o tom, zda je vojenský zásah proti Íránu tou nejlepší cestou. Republikánský senátor Rand Paul na televizní stanici ABC News uvedl, že si není jist, zda by měl takový úder zamýšlený účinek.

Také demokratický senátor Mark Warner vyslovil názor, že by útok mohl spojit Íránce proti zahraničnímu nepříteli.

Naopak republikánský senátor Lindsey Graham, známý svým ostrým přístupem k zahraniční politice, ve vysílání televize Fox News řekl, že pokud by byl prezidentem, nechal by zabít všechny vrcholné představitele íránského režimu.

Lindsey Graham
Zdroj: Reuters/Nathan Howard

Teherán tvrdí, že bude lidem naslouchat

Íránští představitelé budou znepokojeným lidem naslouchat, někteří výtržníci se ale snaží zničit celou společnost, prohlásil tamní prezident Masúd Pezeškján.

„Lidé by neměli dovolit výtržníkům destabilizovat společnost. Lidé by měli důvěřovat naší vůli nastolit spravedlnost,“ citovala z rozhovoru odvysílaném státní televizí agentura AFP.

Agentura Reuters zdůraznila Pezeškjánova slova, že Spojené státy a Izrael chtějí nařizováním nepokojů v Íránu zasít chaos a rozvrat, a jeho výzvu Íráncům, aby se distancovali od „výtržníků a teroristů“.

Íránský prezident Masúd Pezeškján
Zdroj: Reuters/Morteza Fakhri Nezhad/IRIB

Obavy z tvrdého potlačení protestů

V Íránu už přes dva týdny pokračují rozsáhlé protesty proti teokratickému režimu. Kvůli přerušení internetového a mezinárodního telefonického spojení, které trvá už od čtvrtka, je stále obtížnější odhadovat rozsah demonstrací.

Panují obavy, že teokratický režim využije informačního vakua k tvrdému potlačení sílících protestů. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí už dříve naznačil, že režim navzdory varování ze strany Spojených států tvrdě zasáhne.

V neděli také vyzval bývalý korunní princ Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a představitel íránské opozice, íránské bezpečnostní síly, aby se k protestům přidaly.

Současné protesty jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní cele. Roznětkou nynějších nepokojů se staly 28. prosince protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů, nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi.

Analytik Horčička: Návrat k monarchii není pro mnoho Íránců řešení

V minulosti v Íránu také probíhaly velké protesty s desítkami mrtvých, zatčených a popravených. Tento se však vymyká svým rozsahem i zapojením různých skupin obyvatelstva, vysvětluje analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. Přesto však vidí možnost ještě větší eskalace demonstrací.

Nahrávám video

Protesty mají podle Horčičky určitou míru organizovanosti na lokální úrovni, na úrovni země je to však složitější. Režim se snaží tuto organizovanost rozbít svými represemi a vypnutím internetu. Horčička zmiňuje také mezinárodní úroveň, kde hraje určitou roli syn sesazeného šáha Rezá Pahlaví. Jeho pozice je ale podle experta rozporuplná. Někteří Íránci ho můžou podporovat z nostalgie, jiní ale podle Horčičky vidí jiná řešení než znovuobnovení monarchie.

Situaci může zkomplikovat také případný zásah zvenčí. Horčička zmiňuje, že izraelský úder loni v červnu zemi dočasně sjednotil „kolem vlajky“. „Nelze říct, že by lidé stáli za režimem, ale logicky řešili, co bude s jejich zemí a rodinami,“ vysvětluje Horčička. Možný americký úder by podle něj mohl sjednotit rozhádané části mocenské struktury íránského režimu, který není podle experta monolit. Mocenská centra v rámci režimu nyní debatují, jak vyřešit stávající krizi. I ekonomickou, protože aktuální protesty vypukly kvůli špatné ekonomické situaci.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...