Americký prezident Donald Trump oznámil, že na „žádost íránské vlády“ odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna do 20:00 (úterý 7. dubna 2:00 SELČ). Jednání s Teheránem podle něj pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.
Šéf Bílého domu dal první ultimátum Íránu v sobotu. Blízkovýchodní zemi, na kterou Američané společně s Izraelci útočí už od konce února, tehdy dal 48 hodin na úplné otevření Hormuzského průlivu, a to právě pod pohrůžkou zničení íránských elektráren.
V pondělí nařídil podmínečně odložit útoky na pět dnů s tím, že Washington v předcházejících dnech vedl velmi produktivní rozhovory o úplném ukončení války na Blízkém východě. Odložení vojenských akcí Trump podmínil úspěchem pokračujících schůzek a diskuzí.
Ve čtvrtek zopakoval, že rozhovory, které zprostředkovává Pákistán, „jdou velmi dobře“. Republikánský prezident přitom během čtvrtečního zasedání svého kabinetu v Bílém domě prohlásil, že si není jistý, zda jsou Spojené státy ochotné dohodu s Íránem uzavřít.
Arakčí: Neplánujeme vyjednávat
List The Wall Street Journal s odvoláním na zprostředkovatele mírových jednání napsal, že Írán o desetidenní odklad útoků na své elektrárny nežádal a že teprve předloží svou konečnou odpověď na americký patnáctibodový plán na ukončení války.
Už ve středu šéf íránské diplomacie Arakčí prohlásil, že Írán neplánuje vyjednávat. „(Íránská) islámská republika chce ukončit válku podle svých vlastních podmínek – tak, aby se to už nikdy neopakovalo,“ uvedl Arakčí.
„Vyjednávají a opravdu chtějí uzavřít dohodu. Ale bojí se to přiznat. Myslí si totiž, že je zabijí jejich vlastní lidé,“ řekl podle agentury AFP Trump. „Také se bojí, že je zabijeme my,“ dodal. Na své sociální sítí Truth Social později napsal, že Írán podle něj „žadoní“ o uzavření dohody se Spojenými státy.
Některá média a agentury pak v uplynulých dnech tvrdily, že předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Chalíbáf je v kontaktu s americkými vyjednavači, s kterými diskutuje možnosti ukončení nynějšího konfliktu. Ten tyto informace označil za nepravdivé. Trump opakovaně tvrdil, že USA s Íránem jednají, to ovšem různí íránští představitelé popřeli.
„V současných chvílích by měly probíhat výměny zpráv přes prostředníky v Pákistánu. Pákistánská diplomacie pak uvedla, že na tom spolupracuje s Tureckem a Egyptem. To jsou tři země, které se daly za tímto účelem dohromady na nedávném summitu v Saúdské Arábii, kde se domluvily, že se budou snažit být společně prostředníky v jednáních o příměří,“ informoval ve čtvrtek zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
Plán na ukončení války
Spojené státy podle médií tento týden předaly Íránu prostřednictvím Pákistánu patnáctibodový plán ukončení války. V něm mimo jiné požadují přerušení provozu íránských zařízení na obohacování uranu, zastavení financování proíránských ozbrojených skupin v regionu či vznik volné námořní zóny v Hormuzském průlivu.
Witkoff potvrdil, že USA předaly Íránu patnáctibodový plán na ukončení bojů, který by podle něj mohl tvořit rámec mírové dohody. Washington se pokusí Teherán přesvědčit, že k návrhu neexistuje žádná jiná dobrá alternativa, uvedl zmocněnec.
Americký plán zahrnuje řadu požadavků, které USA vůči Íránu prosazovaly už před začátkem války, uvedla stanice CNN. Washington od Íránu chce, aby se zavázal, že nikdy nebude vlastnit jaderné zbraně a že ukončí pomoc spojencům na Blízkém východě. USA se rovněž chtějí zmocnit íránského vysoce obohaceného uranu a zredukovat obranné schopnosti Teheránu.
„Írán předal v noci prostřednictvím zprostředkovatelů formální odpověď na patnáctibodový plán Spojených států,“ uvedla íránská agentura Tasním, která má blízko k revolučním gardám, s odkazem na svůj zdroj. Další íránský zdroj řekl agentuře Reuters, že Teherán v odpovědi předané Pákistánu uvedl, že plán nenaplňuje minimální požadavky na úspěch. Podle tohoto zdroje Írán považuje návrh za jednostranný a domnívá se, že slouží jen americkým a izraelským zájmům.
Současná jednání s Íránem vede viceprezident JD Vance, šéf diplomacie Marco Rubio, prezidentův zeť Jared Kushner a Witkoff, oznámil už v úterý Trump. Íránští představitelé však dali Trumpově administrativě najevo, že si nepřejí opět vyjednávat s Kushnerem a Witkoffem a upřednostňují rozhovory s Vancem, sdělily CNN dva zdroje v regionu. Kushner s Witkoffem s Teheránem jednali před začátkem americko-izraelských útoků na Írán na konci února.
Írán nechal proplout deset tankerů, řekl Trump
Trump v souvislosti se situací v klíčovém průlivu opakovaně kritizoval NATO za nečinnost. „Státy NATO neudělaly absolutně nic, aby pomohly s šíleným, nyní vojensky zničeným Íránem. Spojené státy od NATO nic nepotřebují, ale nikdy nezapomenou na tento velmi důležitý okamžik,“ uvedl šéf Bílého domu.
Írán podle Trumpa povolil deseti ropným tankerům proplout Hormuzským průlivem, byl to prý signál dobré vůle vést mírová jednání. Několik z těchto plavidel podle Trumpa pluje pod pákistánskou vlajkou. Americký prezident zároveň řekl, že získání kontroly nad íránskou ropou je jednou z možností, kterou má k dispozici.
Trump ve čtvrtek rovněž řekl, že USA často přesměrovávají své zbraně z jednoho regionu do druhého. Komentoval tak zprávy, že Pentagon zvažuje nasadit na Blízkém východě zbraně původně určené pro Ukrajinu. „Děláme to pořád,“ tvrdil prezident.
„USA jsou blízko splnění hlavních cílů operace“
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová ve středu novinářům řekla, že USA jsou „velmi blízko“ splnění hlavních cílů operace Epic Fury (Epická zuřivost).
„Prezident Trump a ministerstvo války od samého začátku odhadovali, že splnění této kritické mise bude trvat přibližně čtyři až šest týdnů. Po dvaceti pěti dnech je největší armáda, jakou kdy svět poznal, před plánem a podává výjimečné výkony,“ řekla Leavittová na tiskové konferenci s tím, že původní harmonogram akce byl odhadován na čtyři až šest týdnů.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.
