Na irácko-syrském pomezí opět zdvihá hlavu organizace Islámský stát. Kdysi mocná síla už zdaleka není taková, jak bývala v letech 2014 až 2019, série útoků od začátku roku ale ilustruje, že její buňky opět představují bezpečnostní hrozbu pro oba státy.
Irák opevňuje svou severozápadní hranici. Nový kamenný val má zabránit komukoliv, kdo by se tamtudy chtěl prohnat tak, jako Islámský stát v létě 2014.
Šest set kilometrů dlouhé pomezí probíhá nehostinnou a většinou liduprázdnou pustinou. Je to proto ideální terén pro pronikání pašeráků, anebo právě teroristických komand.
Obavy jsou na místě. Před dvěma týdny teroristé Islámského státu zaútočili jen nedaleko hlavního města Bagdádu. Zemřelo jedenáct vojáků.
Ve stejný den podnikli islamisté zároveň i svůj vůbec nejtroufalejší úder od likvidace jejich samozvaného státu před třemi lety. Cílem se stala přelidněná věznice al-Sina'a v syrském městě Hasaka. Kurdské stráže ze jejími zdmi a ploty hlídají na pět tisíc převážně arabských členů Islámského státu. Během týdenních bojů v ulicích jich zemřely dvě stovky. Kurdské jednotky – nakonec vítězné – přišly o stovku mužů.
Minulá partnerství již nefungují
Čtrnáct až osmnáct tisíc islamistů, roztroušených po obrovském území, zatím pod vedením svého emíra Abú Ibrahíma al-Kurajšího postupně sílí. Bývalá partnerství z nutnosti, která na stejnou stranu barikády války proti Islámskému státu nečekaně svedla dohromady Ameriku a západní spojence, Kurdy, iráckou a syrskou vládu, a také Írán s Ruskem, se rozpadla. Bagdádu ani Damašku se nelíbí rozsah kurdských autonomií v jejich státech. Američané se z velké části stáhli. Mezi Rusy a Íránci to v Sýrii skřípe.
A je tu další významný hráč –Turecko. Země, která se válce s islamisty obloukem vyhnula a naopak si vysloužila obvinění z jejich podpory, zato silné Kurdy na jih a východ od své hranice považuje za hrozbu. Bombardovala je naposledy v úterý.
Tikající bombou je také na dvanáct tisíc členů Islámského státu, kteří zůstávají pod stráží syrských Kurdů. Včetně až čtyř tisíc zahraničních islamistů, které jejich státy odmítají převzít. V rozsáhlých zadržovacích táborech také živoří až 60 tisíc rodinných příslušníků.
