Irácký premiér žádá USA o plán na stažení vojsk. Podle EU má mezinárodní koalice pokračovat

Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí vyzval amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, aby do Iráku poslal delegaci, která bude mít za úkol vypracovat plán stažení amerických vojáků ze země. S odvoláním na kancelář iráckého ministerského předsedy o tom informovala agentura AP. V Iráku působí asi pět tisíc amerických vojáků v rámci mezinárodní koalice proti teroristické organizaci Islámský stát. Ministři zahraničí Evropské unie se shodli, že navzdory napětí v oblasti musí mezinárodní protiteroristická koalice v Iráku pokračovat.

Podle prohlášení Mahdího úřadu Pompeo iráckému premiérovi zavolal ve čtvrtek večer a právě tehdy ho šéf kabinetu požádal o vypracování mechanismu stažení Američanů z Iráku.

Mahdí uvedl, že Irák odsuzuje veškeré narušování své svrchovanosti včetně amerického atentátu na velitele íránských jednotek Kuds Kásima Solejmáního v Bagdádu minulý pátek a středečních íránských raketových útoků na základny s americkými vojáky v Iráku.

Irácký premiér proto Pompea požádal, aby „vyslal do Iráku delegaci, jež vypracuje mechanismus, který naplní rezoluci iráckého parlamentu týkající se stažení zahraničních sil z Iráku“.

„Premiér řekl, že americké síly vstoupily do Iráku a drony létají v iráckém vzdušném prostoru bez povolení iráckých úřadů, což porušuje bilaterální dohody,“ uvádí se rovněž v prohlášení.

Vlivný šíitský duchovní ajatolláh Alí Sistání odsoudil vzájemné útoky USA a Íránu na irácké půdě a varoval před zhoršující se bezpečnostní situací v zemi i celém regionu. Podle Sistáního útoky narušily suverenitu země. O osudu Iráku nesmí rozhodovat žádné cizí země, zdůraznil.

V případě stažení vojáků chce Trump kompenzace

Iráčtí zákonodárci po americkém atentátu na Solejmáního a několik dalších osob včetně člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise schválili nezávazné usnesení požadující stažení cizích vojáků z Iráku. Výzvu podpořili především šíitští poslanci. Většina zástupců sunnitů a Kurdů schůzi bojkotovala.

V pondělí se v médiích objevila fotografie nepodepsaného dopisu amerického generála Williama Seelyho, který naznačoval, že se USA chystají požadavku iráckého parlamentu vyhovět. Pentagon však rychle tuto informaci popřel.

Šéf amerického sboru náčelníků štábů Milley následně vysvětloval, že dopis – jehož autenticitu v Bagdádu agenturám potvrzovaly irácké i americké zdroje – byl pravý, nicméně šlo pouze o nešťastně naformulovanou pracovní verzi, která se neměla dostat na veřejnost. Americký ministr obrany Mark Esper ujistil, že Spojené státy stažení amerických jednotek z Iráku nyní neplánují.

Americký prezident Donald Trump dříve tento týden Iráku pohrozil, že bude žádat kompenzace v podobě miliard dolarů za vojenskou infrastrukturu nebo uvalí na zemi bezprecedentní sankce, pokud Bagdád vyžene americké vojáky.

„Máme tam velmi drahou leteckou základnu, která byla postavena za miliardy dolarů. Neodejdeme, pokud nám za to nezaplatí,“ řekl. Šéf Bílého domu zároveň uvedl, že pokud Bagdád přinutí americké vojáky Irák opustit nepříjemným způsobem, setká se země „se sankcemi, které nikdy předtím nezažila“.

Americká armáda
Zdroj: U.S. Army/Staff Sgt. Robert Waters/Reuters

Ministři zahraničí EU: Protiteroristická koalice v Iráku musí pokračovat

K situaci na Blízkém východě se mimořádně sešli ministři zahraničí členských zemí EU. Shodli se, že činnost mezinárodní protiteroristické koalice v Iráku musí i přes napjatou situaci v oblasti pokračovat. Ministři také vyzvali k ukončení násilností v oblasti a shodli se, že EU by měla posílit svou podporu obnovy Iráku, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Evropská unie chce také udržet při životě jadernou dohodu s Íránem, který by se podle ní měl vrátit k jejímu dodržování. Ministři se podle Borrella však nebavili o možnosti využití mechanismu, který by v rámci jaderné dohody umožnil uvalit na Írán nové sankce.

Írán v odvetě za zabití Solejmáního oznámil, že už nehodlá dodržovat v jaderné dohodě stanovené limity pro obohacování uranu. „Že Írán odstupuje od dohody na základě záležitosti, která se jí přímo netýká, není myslím dobrým signálem,“ řekl český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Zároveň podotkl, že EU by měla hrát v regionu aktivnější roli.

Některé podmínky dohody ale Teherán postupně přestává plnit už od doby, kdy v roce 2018 oznámily Spojené státy své odsoupení od ní. Podle administrativy prezidenta Donalda Trumpa je totiž smlouva uzavřená za jeho předchůdce Baracka Obamy neúčinná, USA následně obnovily svá sankční opatření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...