Indie tiše hromadí síly u své „Achillovy paty“

Indie zdvojnásobila bezpečnostní opatření v oblasti Siligurského koridoru, který je považován za její „Achillovu patu“, a hromadí síly podél východní hranice. Nové Dillí tak reaguje na vojenské aktivity Číny a Bangladéše a sbližování Dháky s Islámábádem i Pekingem. Zájem o zajištění strategické oblasti ještě vzrostl po nedávném výbuchu v Dillí.

Siligurský koridor, u něhož Indie v posledních týdnech tiše hromadí své síly, se nachází na severu svazového státu Západní Bengálsko. Územní šíje přímo sousedí s Bhútánem, Nepálem a Bangladéšem. Čína rozšiřuje svou působnost v údolí Čumbi v Tibetské autonomní oblasti, jež se nachází jen pár desítek kilometrů od koridoru.

Oblasti se někdy přezdívá „kuřecí krk“, jelikož dlouhé úzké území na mapě připomíná drůbeží krk. V nejužším bodě měří na šířku necelých dvacet kilometrů. Přezdívka zároveň poukazuje na jeho zranitelnost, jelikož Siligurský koridor má pro Indii zásadní strategický význam – představuje jediné pozemní spojení mezi severovýchodem Indie a zbytkem země. Kromě vojenského významu je koridor životně důležitý pro obchod, dopravu a regionální rozvoj.

Útok v Dillí

Obavy vlády premiéra Naréndry Módího o strategickou oblast vzrostly po teroristickém útoku z letošního 10. listopadu, kdy zřejmě sebevražedný teroristický útok zabil čtrnáct osob a další dvě desítky zranil.

Podle informací magazínu The Diplomat se Indové domnívají, že atentátníkem mohl být jeden z lékařů, kteří chtěli poukázat na těžký život muslimů v Kašmíru a měli být podle vyšetřovatelů radikalizováni kazatelem. Tři doktoři byli včas dopadeni i s bombami, čtvrtý ale nejspíš odpálil výbušninu umístěnou v automobilu v Dillí.

Po explozi se Indie zaměřila mimo jiné právě na klíčový koridor. „Po výbuchu v Dillí je vyvíjena zvláštní ostražitost. Jsme v pohotovosti na klíčových železničních mostech, stanicích a dálnicích,“ řekl webu News Arena India komisař ze společnosti North-East Frontier Railway Sandíp Kumár.

Následky exploze v Dillí 10. listopadu 2025
Zdroj: Reuters/Adnan Abidi

V sobotu se ve městě Siliguri konala schůzka vlivných zástupců indických bezpečnostních a zpravodajských složek včetně armády a letectva, vojenské policie či tajných služeb, kteří se shodli na tom, že zajištění bezpečnosti strategické oblasti je prioritou, píše News Arena India.

Činitelé podle zdrojů tohoto webu rozhodli o zdvojnásobení sil a dohledu v celém koridoru a pohraničních oblastech. Bezpečnostní agentury, z nichž některé aktivovaly protokoly pro nejvyšší stupeň pohotovosti, dostaly pověření sledovat možné infiltrátory a potenciální teroristy.

Město Siliguri v Indii
Zdroj: Profimedia/Zuma Press/Diptendu Dutta

Hlídky a posily na hranicích

Posíleny byly bezpečnostní kontroly na letišti Bagdogra v Siliguri, kde začalo ověřování cestujících založené na umělé inteligenci. Na hranici s Bangladéšem jsou instalovány automatické čtečky registračních značek a policie a správní orgány dostaly za úkol vést podrobné záznamy o osobách přijíždějících z oblastí mimo region, uvádí server Siliguri Times.

Více policistů nyní působí na dálnicích na severu Západního Bengálska a také na železnicích. Na hranice s Nepálem, Bhútánem a Bangladéšem zamířilo více hlídek.

Jen za poslední dva měsíce zadržely úřady na indicko-nepálské hranici jednačtyřicet bangladéšských infiltrátorů. Další tři byli dopadeni v armádním táboře v Bagdogře. Ti jsou podezřelí z příslušnosti k bangladéšské zpravodajské službě.

Indické vojenské cvičení v Siliguri v roce 2007
Zdroj: Reuters/Rupak De Chowdhuri

Bezpečnostní složky také v posledních měsících zadržely na hranici s Bangladéšem devatenáct osob podezřelých z infiltrace a pašování dobytka. Indický ministr vnitra Amit Šáh opakovaně vyjádřil znepokojení nad demografickými změnami v pohraničních okresech, které připisuje nelegální imigraci z Bangladéše.

Nové základny

V souvislosti s rostoucím regionálním napětím Indie v posledních týdnech posiluje svou východní hranici zřízením hned tří nových armádních stanovišť. Nové základny zahrnují vojenskou stanici Lačhit Borfukan v Ásámu a předsunuté základny Kišedganž v Biháru a Čopra v Západním Bengálsku.

Všechna zařízení se nacházejí poblíž indicko-bangladéšské hranice, píše web The Hindu. Základna Čopra leží necelý kilometr od Tetulie v Bangladéši – naproti rozšiřující se letecké základně Lalmonirhat, kde bangladéšské letectvo údajně instaluje nové radarové systémy, uvedla turecká veřejnoprávní stanice TRT World.

Očekává se, že nově zprovozněné základny posílí operační připravenost armády a zlepší koordinaci s pohraničními bezpečnostními silami, které střeží bangladéšskou hranici.

Indické síly pověřené ochranou Siligurského koridoru disponují podle webu The Hindu robustními obrannými prostředky, včetně stíhacích letounů Rafale, raket BrahMos a pokročilých systémů protivzdušné obrany S-400.

Ilustrační snímek – systém protivzdušné obrany S-400
Zdroj: Reuters

Napjaté vztahy s Bangladéšem

Vztahy s Indií se patnáct let snažila stabilizovat bangladéšská premiérka Hasína Vadžídová. Ta usilovala o rozbití protiindických povstaleckých sítí, omezila militantnost a pokročila v projektech propojení obou států – včetně umožnění přístupu Indie k Bengálskému zálivu a zároveň posílení bezpečnosti podél čtyři tisíce kilometrů dlouhé hranice, píše stanice Deutsche Welle (DW).

Pod povrchem však přetrvávala nedůvěra. Indický zákon o občanství z roku 2019, který umožnil zjednodušený proces udělování občanství hinduistům, sikhům, buddhistům a křesťanským náboženským menšinám z Afghánistánu, Bangladéše a Pákistánu, se nezamlouval muslimské většině obyvatel Bangladéše. Nevraživost mezitím umocnila rovněž indická rétorika označující bengálsky mluvící migranty za „bangladéšské infiltrátory“.

Vadžídová loni uprchla po mohutných protestech ve své vlasti do Indie, což vedlo k výraznému zhoršení vztahů obou zemí. Expremiérka byla nedávno v Bangladéši v nepřítomnosti odsouzena k trestu smrti za zločiny proti lidskosti. Při zásazích během demonstrací zemřelo loni přes čtrnáct set lidí.

„Vnitrozemské“ indické státy

Prozatímní vláda v Dháce v čele s nositelem Nobelovy ceny míru Muhammadem Júnusem již není vůči Novému Dillí tak nakloněná. Júnus letos v březnu označil indické severovýchodní svazové státy za „vnitrozemské“, čímž naznačil jejich závislost na tranzitních trasách přes Bangladéš. Svou zemi pak Júnus označil za „jediného strážce oceánu“ v regionu, cituje premiéra DW.

Dháka tvrdí, že Júnusova poznámka o severovýchodě Indie měla zdůraznit potenciál regionálního propojení. Vzhledem ke geopolitické citlivosti oblasti však tento výrok vyvolal v Novém Dillí ostrou kritiku. Letos v říjnu pak Júnus předal pákistánskému vojenskému veliteli knihu, která obsahovala mapu zobrazující části severovýchodního regionu Indie jako součást „Velkého Bangladéše“, všímá si server The Week.

Vzhledem k tomu, že se v únoru příštího roku v Bangladéši mají konat celostátní volby, zdá se, že Indie „čeká“ a signalizuje, že bude jednat „pouze se zvolenou administrativou“, řekl DW vedoucí programu strategických studií z think tanku Observer Research Foundation (ORF) Harsh V. Pant. „Jakmile proběhnou volby a bude zde vláda s mandátem, pak může začít normalizace (vztahů),“ míní expert.

Prozatímní premiér Bangladéše Muhammad Júnus
Zdroj: Reuters/Hasnoor Hussain

Sbližování Dháky s rivaly Indie

Nynější kabinet v Dháce mezitím čile komunikuje s rivaly Indie v regionu – Čínou, které nabízí investice, i Pákistánem, s nímž obchoduje mimo jiné se zbraněmi.

V červnu uspořádala Čína v Kunmingu třístranné konzultace ministerstva zahraničí s pákistánskými a bangladéšskými protějšky, což někteří pozorovatelé vnímali jako pokus o vybudování regionálních vazeb bez účasti Indie, upozornil server The Hindu.

Zpravodajské služby to popisují jako součást snah o „přetvoření mocenské rovnováhy“ v regionu, což by mohlo ovlivnit bezpečnost Siligurského koridoru, napsal server India Today.

Letos 8. listopadu připlula loď pákistánského námořnictva do přístavu Čattagrámm v Bangladéši, což byla první taková návštěva od roku 1971, kdy spolu vedly Pákistán a Bangladéš krvavou válku. Následovala schůzka mezi velitelem pákistánského námořnictva a velitelem bangladéšské armády. Dotyční jednali o spolupráci v oblasti obrany.

Indické letectvo uspořádalo hned 9. listopadu v Ásámu jednu ze svých vůbec největších leteckých přehlídek. Stalo se tak před sedmidenními rozsáhlými cvičeními letectva po celé severovýchodní Indii, která probíhala do 20. listopadu, informovala DW.

Vojáci v Bangladéši
Zdroj: Reuters/Fatima Tuj Johora

Už dříve vyslal Islámábád do Dháky delegace na vysoké úrovni, včetně svého ministra zahraničí a šéfa zpravodajských služeb, a podepsal s ní obchodní dohody.

Dháka tvrdí, že vzájemné vztahy s Indií vyžadují více respektu a rovnosti. Bývalý bangladéšský diplomat Humájún Kabír řekl DW, že Indie si zřejmě posledních patnáct let myslela, že by mohla získat nad děním v sousední zemi kontrolu. „Tato éra skončila,“ soudí Kabír.

„Bangladéš si bude vždy cenit role Indie v roce 1971,“ řekl DW bezpečnostní analytik a bangladéšský generál ve výslužbě Fazle Elahi Akbar s odkazem na podporu samostatnosti ze strany Nové Dillí. „To ale neznamená, že se bude i nadále před Indií sklánět, když budou jeho vlastní zájmy odsouvány na vedlejší kolej,“ dodal generál.

Čínské rakety u hranic

Zvýšená vojenská přítomnost Indie podél východní hranice je vnímána rovněž jako reakce na výstavbu čínských raketových sil a opevněných vesnic podél linie faktické kontroly v Arunáčalpradéši.

Peking údajně staví v Tibetské autonomní oblasti nejméně dva opevněné systémy protivzdušné obrany, jak vyplývá ze zpráv podpořených satelitními snímky a analýzami od komerční společnosti Planet Labs, píše indický deník The Statesman.

Do těchto konstrukcí se začleňují zatahovací střešní kryty určené pro systémy pro odpalování raket, což poskytuje významnou ochranu před odhalením a možnými nepřátelskými útoky.

Rostoucí obranná spolupráce Číny s Pákistánem během operace Sindúr vyvolala v Novém Dillí obavy. Indie spustila tuto operaci zahrnující raketové a letecké údery na cíle v Pákistánu letos v květnu v reakci na teroristický útok v Pahalgámu v indické části Kašmíru. Indie z útoku obvinila Islámábád, který vazby na teroristy popřel.

„Testovací pole“ pro nové zbraně

Zástupce náčelníka štábu indické armády Rahúl R. Singh poznamenal, že čínsko-pákistánské obranné partnerství pokročilo nad rámec tradičních transferů zbraní. Vyjádřil obavy, že Peking zřejmě využívá svůj blízký vztah s Islámábádem jako testovací pole pro nové technologie, včetně pokročilých zbraňových platforem a sledovacích systémů.

„Máme jednu hranici a dva protivníky. Pákistán je vpředu a Čína poskytuje veškerou možnou podporu. Téměř 81 procent pákistánské vojenské techniky je čínského původu,“ konstatoval Singh. „Čína si může vyzkoušet své zbraně proti ostatním – je to jako mít živou laboratoř. Když probíhala jednání na úrovni DGMO (šéfů vojenských operací), Pákistán měl z Číny aktuální informace o našich klíčových vektorech v reálném čase,“ upozornil generál.

Náčelník armády, generál Upendra Dvívédí v této souvislosti nazval Siligurský koridor „nejsilnějším obranným koridorem“ země. Indická armáda podle něj vnímá tuto oblast novou strategickou optikou. Dvívédí přitom zdůraznil, že jednotky ze Západního Bengálska, státu Sikkim a severovýchodu země se v případě útoku ze severu mohou v regionu rychle mobilizovat.

Bezpečnostní experti nicméně zatím vnímají nová indická vojenská zařízení u hranic s Bangladéšem spíše jako preventivní opatření, určené nejen k obraně, ale také k odstrašení, podotýká TRT World.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...