Indické státní rafinerie pozastavily po Trumpových hrozbách nákup ruské ropy

Indické státní rafinérie v uplynulém týdnu přestaly nakupovat ruskou ropu, protože její ceny přestaly být výhodné, píše agentura Reuters s odkazem na zdroje z indického ropného průmyslu. Podle nich za tím stojí i postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který varoval země, aby nekupovaly tuto surovinu z Moskvy. Rusko bylo donedávna zodpovědné za přibližně 35 procent celkového indického importu.

Indie je třetí největší dovozce ropy na světě a zároveň největší odběratel ruské ropy dopravované po moři. Pro Rusko, které již čtvrtým rokem vede agresi proti Ukrajině a ztratilo proto mnoho svých hlavních zákazníků, je tak tento obchod důležitým zdrojem příjmů.

Podle agentury Reuters, která se odvolává na čtyři zdroje, nepožádaly státní rafinerie – Indian Oil Corp, Hindustan Petroleum Corp, Bharat Petroleum Corp a Mangalore Refinery Petrochemical – v uplynulém týdnu o dodávky ruské ropy. Státní podniky kontrolují dvě třetiny z celkové kapacity země.

Rafinerie, které ropu pravidelně nakupují, se nyní obrátily na jiné trhy a snaží se je nahradit ze zemí Blízkého východu. Podle Reuters má tato ropa pocházet z Abú Dhabí či ze západní Afriky.

Největšími odběrateli ruské ropy jsou soukromé rafinerie Reliance Industries a Nayara Energy, které většinově vlastní ruské subjekty, včetně ropného gigantu Rosněfť. Společnosti mají s Moskvou uzavřené roční dohody o odběru a v první polovině letošního roku nakoupily téměř šedesát procent ruského ropného exportu do Indie.

Slevy na ruskou ropu

Indické rafinerie využívaly toho, že Moskva kvůli sankcím ze strany EU prodávala ropu se slevou. Nyní se Indové podle Reuters stahují z tohoto trhu, protože ceny už nejsou tak výhodné. Slevy, které nabízí Rusko, jsou nyní nejmenší od roku 2022, kdy byly na Moskvu poprvé uvaleny západní sankce. Děje se tak kvůli nižším ruským vývozům a stabilní poptávce, píše Reuters.

Agentura Bloomberg také v úterý uvedla, že Rusko v prvních sedmi měsících letošního roku vyvezlo o čtyři procenta méně ropy než ve stejném období roku 2024. Ve srovnání s rokem 2023 je propad ještě větší. Stále více tankerů je totiž na sankčním seznamu.

Americký prezident Donald Trump už v polovině července pohrozil, že uvalí stoprocentní cla na země, které nakupují ruskou ropu. A to za předpokladu, že Moskva nedosáhne s Ukrajinou významné mírové dohody. Bylo by to ze strany USA první uplatnění takzvaných sekundárních sankcí, mířících na obchodní partnery Ruské federace.

Trump také dal původně ruskému vládci Vladimiru Putinovi padesát dní na změnu přístupu k válce, tento týden však lhůtu výrazně zkrátil na deset dní, vypršet má 8. srpna. Poté prý hodlá zavést cla a další opatření, pokud Moskva „nepokročí na cestě k míru“.

Clo na zboží z Indie a obchod s Ruskem

Tento týden ve středu také Trump oznámil, že Spojené státy od 1. srpna zavedou pětadvacetiprocentní clo na zboží dovážené z Indie. Dodal však, že jednání stále probíhají. Zároveň varoval před možnými sankcemi za nákup ruských zbraní a ropy.

Rusko, které čelí západním hospodářským sankcím kvůli své invazi na Ukrajinu, je schopno svou pokračující agresi financovat také kvůli svému obchodu se zeměmi jako je Čína nebo právě Indie.

Trump se rovněž v příspěvku ostře vyjádřil na adresu Indie. „Je mi jedno, co Indie dělá s Ruskem. Klidně ať své mrtvé ekonomiky stáhnou ke dnu společně, mně je to fuk. S Indií jsme obchodovali jen velmi málo – jejich cla jsou příliš vysoká, patří mezi nejvyšší na světě. Podobně i Rusko a USA spolu téměř vůbec neobchodují. Nechme to tak,“ napsal Trump na Truth Social.

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv na síti X v pondělí napsal, že Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta. „Měl by pamatovat na dvě věci. 1. Rusko není Izrael ani Írán. 2. Každé nové ultimátům je hrozbou a krokem k válce. Ne mezi Ruskem a Ukrajinou, ale s (jeho) vlastní zemí,“ napsal Medvěděv, jenž je v posledních letech známý ostrými výrazy na adresu Západu a radikálními vyjádřeními.

„Řekněte Medvěděvovi, tomu neúspěšnému bývalému prezidentovi Ruska, který si myslí, že je stále prezidentem, ať si dává pozor na jazyk,“ dodal pak šéf Bílého domu s tím, že se Medvěděv pohybuje na tenkém ledě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...