ICE zkrátil výcvik agentů a posílil nábor

Zásahy federálních imigračních úřadníků v USA, které už vedly i ke smrti, vyvolávají protesty a kritiku. Výcvik agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) je přitom oproti předchozím rokům kratší o polovinu, zároveň se počet příslušníků za poslední rok zdvojnásobil. Nový zájemci už nemusí získat jazykovou vybavenost a podle zjištění agentury AP mezi nimi také koluje vnitřní zpráva, že mohou vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu.

Obavy ohledně profesionality ICE se zvýšily po incidentu v Minnesotě, při kterém agent Jonathan Ross zastřelil Renee Goodovou. Ta blokovala silnici svým vozem, následně se dostala do slovní konfrontace s agenty a jeden z nich se pokusil otevřít dveře jejího vozu. Goodová začala odjíždět, ale před jejím vozem se nacházel Ross, který třikrát vystřelil, čímž ji zabil. Ross pracoval pro ICE deset let, takže prošel ještě nezkrácenou verzí výcviku.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa následně prohlásila, že Goodová Rosse přejela a že agent jednal v sebeobraně. Podle analýzy serveru The New York Times ze záběrů události vyplývá, že Goodová provedla manévr potřebný k zacouvání a otočení vozidla směrem od místa incidentu. NYT však zdůraznil, že není zcela jasné, zda Goodová při pohybu vpřed Rosse zasáhla, zda agent uklouzl na namrzlé vozovce, nebo – což je podle nej nejpravděpodobnější – došlo ke kombinaci těchto dvou faktorů. V každém případě Ross zůstal stát na nohou.

Po této události protesty získaly na intenzitě a agenti ICE pokračovali ve své činnosti. V minulém týdnu se rozšířila zpráva, že ve městě pracovníci ICE zadrželi muže i s jeho pětiletým synem a oba je převezli do detenčního centra v Texasu. Podle právníka zadrženého muže rodina přišla do USA legálně a spolupracuje v azylovém řízení s úřady.

A naposledy v sobotu v Minneapolisu federální agenti zastřelili Alexe Prettiho. Tito členové bezpečnostních složek však patřili k Úřadu celní a hraniční ochrany, nikoliv k ICE. Administrativa hájí agenta. Ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová tvrdí, že se dotyčný oháněl zbraní. To ale minnesotské úřady odmítají a neodpovídá to ani videím svědků. Podle úřadů byl Pretti legálním držitelem zbraně a zastřelen byl poté, co mu byla odebrána. Na videozáznamech navíc není vidět, že by Pretti se zbraní manipuloval.

Po víkendové smrtící střelbě pokračovaly v Minneapolisu a dalších amerických městech protesty proti brutalitě imigračních agentů.

Kvantita versus kvalita

„Nedávné náborové iniciativy ICE upřednostňovaly množství před kvalitou. Významná část financování se zaměřila na obsazení tisíců pozic a rychlé přilákání velkého množství uchazečů,“ komentuje situaci v imigračním úřadu americká právnička a bývalá policejní a vězeňská důstojnice Melissa Hamiltonová pro server Deutsche Welle.

Od nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu se počet agentů ICE zvýšil z deseti na 22 tisíc. Jejich výcvik trvá osm týdnů se šesti pracovními dny, oznámilo americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS), pod které ICE spadá. Dříve přitom zájemci o práci agenta museli podstoupit pětitýdenní kurz španělštiny a šestnáct týdnů výcviku, což celkem představovalo přibližně pět měsíců. Tento zastaralý údaj má ICE stále na svých oficiálních stránkách.

Demokratický senátor Mark Warner podotkl, že výcvik agentů ICE trvá konkrétně 47 dní. „Proč 47 dní? Protože Donald Trump je 47. prezident,“ dodal. Vysoký představitel DHS začátkem ledna uvedl, že „školení na agenta pro vyhoštění trvá 8 týdnů“, odmítl ale uvést přesný počet dnů, shrnul server PolitiFact.

Pro nové agenty je také připravený náborový příspěvek až 50 tisíc dolarů (jeden milion korun) a „možnost splacení nebo odpuštění studentské půjčky“. Od začátku roku ICE podle DW zrušil pro nové uchazeče nároky na věk, jejichž dolní hranice byla stanovena na 21 let a horní na 37 až 40 let podle zaměření uchazeče. DHS trvá na tom, že jeho náborové procesy „zajišťují přísné standardy pro výcvik a připravenost“.

Nahrávám video

Osm týdnů nestačí, míní bývalý policejní důstojník

„Dva měsíce výcviku nemohou nikoho plně připravit na vysoce rizikové a emocionálně náročné operace ICE,“ napsal vědecký pracovník think tanku Council on Criminal Justice a bývalý policejní důstojník Thaddeus L. Johnson spolu se svou ženou Natashou N. Johnsonovou, která vyučuje na Augusta University.

ICE by podle nich měl zajistit, aby nováčci dostali strukturovaný výcvik, úřad by měl najímat agenty, kteří odrážejí složení americké společnosti, a vyžadovat základní jazykové dovednosti. V souvislosti s tím poukázali na to, že nejméně dvě třetiny z jedenácti milionů nelegálních přistěhovalců ve Spojených státech pochází ze španělsky mluvících zemí.

Dostatečný výcvik je podle Johnsonových důležitý především pro mladé agenty, protože výzkum poukazuje na to, že zkušenosti a míra supervize souvisí s menším počtem případů využití síly, zatímco u mladších a méně zkušených agentů dochází k více stížnostem od veřejnosti. Proto podle nich mentoring mladých agentů musí pokračovat i po dokončení výcviku a nasazení do terénu.

Vstup agentů ICE do domů bez soudního příkazu

Agentura AP získala vnitřní zprávu ICE, podle níž teď mají agenti rozsáhlé pravomoci vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, ale pouze na základě správního příkazu k zatčení osoby s konečným rozhodnutím o vyhoštění. Podle whistleblowera, který o situaci informoval, jsou noví agenti ICE a ti, kteří jsou ještě ve výcviku, instruováni, aby se řídili pokyny ve zprávě namísto písemných výcvikových materiálů, které jsou s ní v rozporu, napsala agentura AP.

Není jasné, v jakém rozsahu byla tato směrnice uplatňována při operacích zaměřených na prosazování imigračních zákonů. Agentura AP byla svědkem toho, jak 11. ledna v Minneapolisu příslušníci ICE v taktické výstroji a s dlouhými zbraněmi vtrhli do domu liberijského muže Garrisona Gibsona s deportačním příkazem z roku 2023.

Podle advokátů oslovených serverem The Independent tento krok přímo odporuje právům, která vyplývají ze čtvrtého dodatku americké ústavy, který zaručuje domovní svobodu.

Miliony dolarů na „nábor v době války“

Imigrační úřad by měl personálně dál růst. Během roku 2026 plánuje ICE utratit 100 milionů dolarů (dvě miliardy korun) za nábor nových členů, který se zaměří na zastánce práv držení zbraní či vojenské nadšence prostřednictvím on-line influencerů a cílené reklamní kampaně, vyplývá z interního dokumentu, který získal server The Washington Post. Podle něj se v textu hovoří o strategii jako o „náboru v době války“.

Dokument navrhuje zahltit trh reklamou na sociální síti Snapchat nebo prostřednictvím živého vysílání na platformě Rumble, která je oblíbená mezi konzervativci. Podle dané strategie ICE plánuje použít reklamní techniku známou jako „geofencing“ k zasílání reklam do webových prohlížečů na telefonech a do sociálních médií každého, kdo se ocitl v blízkosti vojenských základen, závodů NASCAR, univerzitních kampusů nebo veletrhů se zbraněmi.

Hamiltonová sdělila, že dosavadní náborová kampaň ICE zahrnovala typické postupy, jako je prezentace na veletrzích práce nebo zveřejňování inzerátů na webových stránkách federálních úřadů, ale i některé neobvyklé kroky. „Rozdíl v nedávném přístupu ICE spočívá ve velikosti a intenzitě mediální kampaně, s nezvykle vysokými náklady a širokým dosahem zaměřeným na vytvoření velkých skupin uchazečů,“ nastínila Hamiltonová.

Kampaň využívá vlastenecké motivy, jako je obraz „American Progress“, u něhož DW zmiňuje kritiku kvůli zobrazení bílých osadníků směřujících k osídlení amerického západu, zatímco domorodí Američané odcházejí pryč z obrazu.

DHS používá i postavu Strýčka Sama, která se uplatnila především k náboru vojáků za první světové války. Oficiální účet DHS zveřejnil na sociální síti X právě obrázek Strýčka Sama spolu s prohlášením, že „Ameriku napadli zločinci a predátoři. Potřebujeme vás, abychom je dostali ven“.

Podle Johnsonových mohou „polarizující slogany proměnit federální odznak v politický nástroj ‒ přitahující ty, kteří jsou nejvíce nadšení danými provokativními zprávami“.

„Stejně jako každá jiná agentura činná v trestním řízení by ICE měl odrážet složení amerických komunit, kterým slouží. Vedoucí by měli přijímat více žen, uchazečů ovládajících více jazyků a kandidátů různých ras, přičemž by měli upřednostňovat schopnost komunikovat a deeskalovat konflikty,“ dodali Johnsonovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...