Kandidáti na kancléře se střetli v předvolební debatě o roli Německa ve světě a základech zahraniční politiky. Web Deutsche Welle zhodnotil vystoupení Armina Lascheta z pravicové CDU/CSU jako založené na realistickém přístupu zdůrazňujícím ekonomickou diplomacii. Naopak Annalena Baebocková ze Zelených zastávala idealistický přístup s důrazem na hodnoty. Olaf Scholz ze sociální demokracie (SPD) stál podle DW mezi nimi. Hovořilo se mimo jiné o plynovodu Nord Stream 2 nebo přístupu k čím dál autoritativnější vládě v Maďarsku.
Dotazy pokládaly zahraniční osobnosti. Například europoslanec a bývalý šéf polské diplomacie Radek Sikorski se ptal na budoucnost plynovodu Nord Stream 2. Ten povede z Ruska do Německa po dně Baltského moře, a obejde tak tranzitní Ukrajinu a Polsko.
Konzervativec Laschet s jeho dokončením souhlasí s tím, že provoz může být kdykoliv přerušen, pokud Kreml vyostří svou politiku vůči Ukrajině. „Takhle jednoduché to je,“ prohlásil. Rusko od roku 2014 okupuje ukrajinský Krym a ve spolupráci s místními silami také část Donbasu, kde panuje křehké příměří.
Scholz zdůraznil, že zatímco pro Německo je plynovod čistě ekonomickým projektem, Kreml ho evidentně vnímá i jinak. Podle Baerbockové je to pro Vladimira Putina nástroj, jak destabilizovat Ukrajinu. Proto chce téměř dokončený projekt zastavit. Zamyslela se také nad možností přerušit odebírání ruského plynu na více trasách najednou jako nad nástrojem, jak na Putina zatlačit.
V podobném duchu se nesla i obecná debata o přístupu k nedemokratickým režimům v Rusku a Číně. Laschet si přeje pokračování současného kurzu vyvažování mezi hospodářskými zájmy a hodnotami. Chce uchovat dialog a kritizovat nebo trestat jen konkrétní nejzávažnější prohřešky proti lidským právům.
Orbán
Baerbocková nesouhlasí. Opřela se také do maďarského premiéra Viktora Orbána, jehož vláda omezuje nezávislost médií, univerzit nebo justice. Podle zelené političky je to důvod k zastavení dotací z EU.
To Laschet i Scholz odmítli. Konzervativec trvá na tom, že posuzování stavu demokracie v zemi musí zůstat výlučně v kompetenci Soudního dvora EU. Sociální demokrat se kloní k podpoře politické opozice vůči Orbánovi, například budapešťského starosty Gergelya Karacsonye.
Volby jsou naplánovány na 26. září. Podle průzkumů vede CDU/CSU s necelými třiceti procenty, následují Zelení s dvaceti a SPD s patnácti. Do Spolkového sněmu se ještě mohou dostat liberální FPD, protiimigrační AfD a extrémně levicová Linke.
