Nový průzkum ukazuje mírný náskok Harrisové před Trumpem

Nahrávám video

Kamala Harrisová vidí jako stěžejní téma své kampaně právo na potrat. Prohlásila to ve svém prvním vystoupení v rámci předvolební kampaně, v níž ji po svém odstoupení z voleb podpořil prezident Joe Biden. Republikánský kandidát a bývalý prezident Donald Trump zdůraznil, že je připraven s demokratickou političkou debatovat a absolvovat více než jednu diskuzi. Z nového průzkumu Reuters/Ipsos vyplývá, že Harrisová má před Trumpem nepatrný náskok dvou procentních bodů.

Americký prezident prostřednictvím telekonference vyzval svůj volební štáb, aby přijal viceprezidentku Harrisovou, kterou si po svém ohlášeném odstoupení vybral jako svou nástupkyni pro očekávaný souboj s republikánským sokem Donaldem Trumpem. Prohlásil, že bude v kampani pracovat pro Harrisovou, a vyzval demokraty, aby se za ni postavili. Zdůraznil také, že cíl kampaně se nezměnil.

Harrisová, která v pondělí štáb Bidenovy volební kampaně navštívila, se nechala slyšet, že jejím záměrem je jít do boje, získat nominaci demokratické strany a vyhrát prezidentské volby. Joe Biden přislíbil, že udělá vše, o co ho Harrisová před listopadovými volbami požádá.

Při vystoupení na shromáždění v Milwaukee ve státu Wisconsin pak Harrisová označila souboj o Bílý dům mezi ní a kandidátem republikánů Trumpem za volbu mezi svobodou a chaosem. Řekla také, že cílem jejího případného působení v prezidentském úřadu bude posílení střední třídy, včetně dostupné zdravotní péče a péče o děti nebo placené rodičovské dovolené.

Podle čerstvého průzkumu od Reuters/Ipsos Harrisová vede před Trumpem v poměru 44 procent ku 42 procentům. V průzkumu z 15. a 16. července měli Harrisová a Trump shodně 44 procent a v průzkumu ze začátku měsíce vedl Trump o jeden procentní bod.

Průzkumy preferencí na úrovni celých USA jsou dlouhodobě poměrně vyrovnané, v americkém systému jsou ale rozhodující výsledky v jednotlivých státech. Ty přidělují vítězným kandidátům hlasy volitelů, jejichž součty určují celkového vítěze. Ve většině amerických států dlouhodobě dominuje jedna či druhá strana, pozornost se tak zpravidla zaměřuje na hrstku míst, kde výsledek není předem jasný.

Poslední průzkum mimo jiné také ukázal, že 56 procent registrovaných voličů souhlasilo s tvrzením, že 59letá Harrisová je „mentálně bystrá a schopná vypořádat se s výzvami“, zatímco 49 procent voličů uvedlo totéž o 78letém Trumpovi. Bidena takto hodnotilo pouze 22 procent voličů.

Nahrávám video

Podpora více než dvou tisíc delegátů

Podle propočtů AP má Harrisová podporu nejméně 2214 delegátů, což by jí stačilo k nominaci. Demokratická strana se chystá uspořádat elektronické hlasování mezi delegáty, ze kterého má do 7. srpna vzejít jméno prezidentského kandidáta nebo kandidátky. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy se domnívá, že se jedná o legitimní postup. Dodal, že tato volba bude závazná i na sjezdu, kde demokraté vyberou osobu, která se bude ucházet o prezidentský úřad.

„Jsem hrdá na to, že jsem si zajistila širokou podporu potřebnou k nominaci,“ uvedla Harrisová v prohlášení krátce po oznámení počtu delegátů a sama se označila za „předpokládanou“ kandidátku. „Těším se, že brzy formálně přijmu nominaci,“ dodala.

Nahrávám video

„Během několika příštích měsíců budu cestovat po celé zemi a mluvit s Američany o všem, co je aktuální. Mám v úmyslu plně sjednotit naši stranu, náš národ a v listopadu porazit Donalda Trumpa,“ doplnila také. V projevu hovořila i o své minulosti, kdy pracovala jako okresní státní zástupkyně v San Franciscu a ministryně spravedlnosti ve státu Kalifornie.

„Bývala jsem žalobkyní v soudní síni. Vypořádala jsem se s pachateli všeho druhu. Predátory, kteří zneužívali ženy. Podvodníky, kteří obrali zákazníky. Znám typ lidí, jako je Donald Trump,“ prohlásila Harrisová. V úterý večer středoevropského času vystoupila na shromáždění s voliči v Milwaukee ve státu Wisconsin, které bylo jejím prvním v roli pravděpodobné kandidátky Demokratické strany v listopadových prezidentských volbách.

„Tím nám přesně řekla, jaké bude téma její kampaně,“ míní profesor historie a mezinárodních vztahů na bostonské univerzitě Igor Lukeš s tím, že Harrisová jakožto osoba, která byla dlouhá léta zodpovědná za to, aby se dodržovaly zákony, poukazuje na Trumpa jako na odsouzeného zločince, který byl obviněn ve 34 bodech a kromě toho byl před občanským soudem uznán vinným ze znásilnění.

Nahrávám video

Formálně Harrisová zatím nominaci ale jistou nemá a stále se hovoří i o možných dalších kandidátech. Postavila se za ni nicméně část významných demokratů včetně bývalé šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové nebo guvernérů, o nichž se spekulovalo jako o možných kandidátech na prezidenta. Podle listu The New York Times už se za viceprezidentku postavila drtivá většina demokratů v Kongresu, přičemž žádný jiný uchazeč o stranickou nominaci se zatím neobjevil.

„Taková rychlá podpora svědčí o tom, že v době, kdy jsme se dozvěděli, že Joe Biden nebude kandidátem pro příští období, tak za scénou už bylo rozhodnuto – přinejmenším týden,“ sdělil Lukeš s tím, že právě tato rychlost ukazuje na to, že celá řada věcí byla připravena ještě před tím, než se veřejnost o všem dozvěděla. „Rychlost, s níž viceprezidentka dokázala získat podporu velké většiny delegátů na srpnový sjezd, také ukazuje, že strana je hladová dát se do boje a zvítězit v listopadových volbách,“ domnívá se expert.

Viceprezidentka Harrisová dostala od dárců 100 milionů dolarů (přes 2,3 miliardy korun) od nedělního oznámení, že se uchází o prezidentskou nominaci Demokratické strany. Informaci přinesl štáb političky. Podle prohlášení kampaně současné viceprezidentce přispěli zejména drobnější dárci. Web Axios uvedl, že ji podpořilo přes 880 tisíc přispěvatelů. Na šedesát procent z nich darovalo peníze demokratické kampani vzápětí po odstoupení Bidena vůbec poprvé v letošním roce. Několik desítek tisíc lidí se zavázalo k tomu, že budou kampaň finančně podporovat každý týden.

Nahrávám video

„Ukazuje to, že odstoupení Joea Bidena přineslo pro podporovatele demokratů velkou vzpruhu,“ míní politoložka Eva Lebedová. Zmínila, že kampaně jsou v USA velmi drahé. „V roce 2020 ve federálních volbách bylo utraceno 14 miliard dolarů (325 miliard korun) a v roce 2016 sedm miliard (přes 160 miliard korun), takže vidíme, že částky neustále narůstají a od roku 2016 do roku 2020 se zdvojnásobily,“ podotkla a dodala, že je to dáno zákonem z roku 2010, který umožnil korporacím přispívat na kampaně a znovu odmítl regulaci takzvaných soft money (měkkých peněz) do amerických volebních kampaní.

Právě prostřednictvím soft money, které jsou hůře dohledatelné, se podle ní nejvíce ovlivňují volby. „Zájemci, neziskové organizace mohou utratit stovky milionů dolarů na reklamu pro jednotlivé kandidáty,“ připomněla. Zajímavé a specifické pro USA je podle ní to, že zhruba 70 procent všech peněz utracených v tamních kampaních poskytují dárci z řad velmi bohatých a vlivných Američanů. „Je to velmi úzká skupina lidí, kteří mají vliv na volby,“ dodala.

Vše zatím podle agentur nasvědčuje tomu, že Harrisová se 5. listopadu utká o Bílý dům s exprezidentem Donaldem Trumpem, který znovu získal nominaci Republikánské strany. Pokud by si zajistil druhý mandát, překonal by Bidenův rekord a stal by se nejstarším vítězem prezidentských voleb v dějinách země. Harrisová zase může být první ženou a také první osobou s předky z jižní Asie v prezidentské funkci.

Možní kandidáti na viceprezidenta

Objevují se také spekulace o tom, koho by si mohla Harrisová vybrat jako kandidáta na viceprezidenta. Podle agentury Reuters paří k možným kandidátům guvernér státu Kentucky Andy Beshear, americký ministr dopravy Pete Buttigieg, guvernér Severní Karolíny Roy Cooper, senátor Arizony Mark Kelly, guvernér Pennsylvánie Josh Shapiro, guvernér státu Illinois Jay Robert Pritzker či guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová.

„Pokud umí demokraté politicky kalkulovat, tak by si měli vybrat muže jménem Mark Kelly – je to vojenský hrdina, pilot, který nalétal tisíce hodin v boji, člověk, který se poté stal astronautem a je nyní senátor za stát Arizona, ve kterém Biden v minulých volbách vyhrál jen o 10 450 hlasů – to byl nejtěsnější výsledek, kterého demokraté dosáhli, přitom Arizona je jedním z klíčových států, který je potřeba vyhrát, pokud jedna či druhá strana chce uspět ve volbách,“ podotkl Lukeš.

Demokratická strana plánuje podle předsedy Demokratického národního výboru Jaimeho Harrisona uspořádat elektronické hlasování delegátů, z něhož bude jasné jméno kandidáta nejpozději do 7. srpna, tedy dvanáct dní před začátkem nominačního sjezdu. O kandidátovi rozhodnou čtyři tisícovky delegátů, jejichž jasnou většinu měl po primárkách zajištěnu Biden.

Alespoň 300 delegátů

„Můžeme být a budeme jak rychlí, tak féroví při výkonu tohoto procesu,“ řekl podle AP novinářům Harrison o výběru kandidáta. Demokratický výbor bude podle něho rozhodovat o detailech ve středu. Návrh počítá s tím, že do konečného hlasování se dostanou kandidáti, které v transparentní volbě podpoří alespoň tři sta delegátů. Pokud takový bude pouze jeden, mohlo by jeho jméno být známo do 1. srpna, dodal Harrison.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...