Izrael se kvůli špatné humanitární situaci v Pásmu Gazy dostává pod čím dál větší mezinárodní tlak. Kvůli rezoluci Rady bezpečnosti OSN Jeruzalém zrušil cestu své delegace do Washingtonu, načež ale požádal o nový termín. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová míní, že současně Hamás cítí podporu veřejného mínění. Ředitel blízkovýchodního odboru ministerstva zahraničí Petr Hladík v Událostech, komentářích zmínil, že mezinárodní společenství případnou velkou izraelskou operaci v Rafáhu nepřijme.
Vyjednávání o příměří v Pásmu Gazy se zadrhla, Hladík ale věří, že se nezastavila úplně. Poukazuje na rezoluci Rady OSN, v níž se o pokračování negociací za účasti Spojených států, Egypta a Kataru hovoří. Kalhousová podotkla, že zástupci Hamásu ani Izraele nejsou připraveni k velkým kompromisům, přičemž se zdá, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu využije situaci, aby zdůraznil, že Hamás lze donutit k ústupkům pod vojenským tlakem.
Právě o tom nyní diskutuje Jeruzalém s Washingtonem, míní expertka. „Ne že by Spojené státy byly tak zásadně proti pokračování vojenské operace proti Hamásu, protože USA se s Izraelem v zásadě shodují na tom, že Hamás je potřeba co nejvíce vojensky oslabit. Hlavní bod sporu v tuto chvíli je, jak zajistit bezpečí civilistů v Rafáhu. Jedná se o více než milion a půl lidí, mnoho z nich už jsou uprchlíci, kteří přišli ze severní části Gazy,“ vysvětluje Kalhousová.
Masivní zásah v Rafáhu svět nepřijme, říká Hladík
Do rozhovorů a úvah se promítají i politické situace v Izraeli, respektive USA, podotýká. Netanjahu by pro své politické přežití případný nedostatečný úspěch v Gaze mohl vysvětlovat tlakem Washingtonu, zatímco Joe Biden usiluje o znovuzvolení, přičemž demokratičtí voliči jsou vůči americké podpoře Izraele stále kritičtější, shrnuje.
Hladík je ale přesvědčen, že i přes některé kroky pokračuje „velmi úzká“ koordinace mezi Američany a Izraelci. Připomíná například, že i když cesta izraelského národněbezpečnostního poradce Cachiho Hanegbiho do USA byla zrušena, ve stejné době ve Washingtonu jednal ministr obrany Joav Galant. „Myslím, že Izraelci ze všech stran dostávají signál, že masivní vojenská operace v Rafáhu je něco, co mezinárodní společenství nepřijme,“ dodal.
Jednání podle Kalhousové komplikuje to, že politické velení Hamásu se o každém rozhodnutí musí poradit s vojenským křídlem, jehož lídr je v Gaze. Odhaduje, že teroristé budou sebevědomí, protože „opravdu cítí, že mají za sebou veřejné mínění“. „Diplomatický tlak na Izrael, už i od jeho největších spojenců, obrovsky narůstá a Hamás dokáže v tuto chvíli do určité míry hájit své pozice v Gaze,“ uvažuje ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Zároveň dodává, že i teroristické hnutí potřebuje přijít s pozitivním výsledkem, protože Palestinci v Gaze v současnosti obrovsky trpí. „Nejpozitivnější výsledek v tuto chvíli bude, pokud bude propuštěno velké množství palestinských vězňů, takže si myslím, že tam bude Hamás obrovsky tlačit na Izrael,“ usuzuje Kalhousová.
Česko podle Hladíka počítá s další humanitární pomocí pro obyvatele Pásma Gazy. „Už jsme poskytli pět milionů korun světovému potravinovému programu, teď se bavíme o dalších deseti milionech,“ nastiňuje s tím, že zatím ale rozhodnuto není.
