Gruzie zruší protikorupční úřad, řekl šéf parlamentu

Nahrávám video

Gruzie zruší protikorupční úřad, který zřídila v roce 2022 na doporučení Evropské unie, oznámil podle agentury TASS šéf gruzínského parlamentu a představitel vládní strany Gruzínský sen Šalva Papuašvili. Také sdělil, že země zruší hlasování voličů ze zahraničí.

Protikorupční úřad bude zrušen ke 2. březnu příštího roku, kdy jeho pravomoci převezme státní kontrolní úřad. Ke stejnému datu má být zrušen i úřad na ochranu osobních údajů, jehož funkce také převezme státní kontrolní úřad, uvedl Papuašvili.

Podle serveru Civil.ge tyto kroky vysvětlil potřebou přezkoumat a konsolidovat institucionální modely, které dlouho existují „roztříštěné i v podobě vnucené zvenčí“. Cílem je posílit ústavní rámec a optimalizovat využití státních zdrojů, tvrdil.

Vztahy s EU

Vládnoucí strana přerušila kdysi vřelé vztahy země s Evropskou unií, pozastavila jednání o přistoupení Gruzie k bloku a obviňuje Brusel z plánování revoluce v Tbilisi, což EU odmítla. Gruzínský sen tvrdí, že stále usiluje o členství země v bloku, ale jen pokud bude možné zachovat mír s Ruskem a takzvané tradiční pravoslavné hodnoty Gruzie.

Vztahy mezi Tbilisi a Bruselem jsou čím dál napjatější. Země na jižním Kavkazu získala postavení kandidáta členství v EU v prosinci 2023, ale Brusel tento měsíc Gruzii obvinil z „vážného demokratického úpadku“ a uvedl, že je nyní považována za kandidátskou zemi „pouze podle jména“, napsala agentura Reuters.

Protikorupční úřad, zřízený v listopadu 2022 v rámci gruzínského úsilí o vstup do EU, měl mimo jiné za úkol vypracovat protikorupční plány, posílit ochranu oznamovatelů a dohlížet na financování politických stran. Skupina více než padesáti gruzínských nevládních organizací minulý týden v otevřeném dopise uvedla, že úřad selhává ve svém poslání a „je využíván jako nástroj k pronásledování nezávislých organizací občanské společnosti“.

Kritici hovoří o sklonech k autoritářství

Kritici vládnoucí strany tvrdí, že od začátku války Ruska proti Ukrajině sklouzává k čím dál autoritářštějšímu vládnutí. Gruzínský sen zakročil proti opozičním politikům a několik z nich uvěznil, zatímco policie zvýšila počet zatýkání na pravidelných protivládních demonstracích. Minulý měsíc vládnoucí strana naznačila, že brzy požádá ústavní soud o zákaz tří hlavních opozičních stran v zemi jako „skutečné hrozby pro ústavní řád“, připomněl Reuters.

Podle organizace Transparency International se situace v Gruzii ohledně korupce v uplynulých letech příliš nezměnila. Podle indexu vnímání korupce loni i v roce 2023 hodnocení činilo 53 bodů, v roce 2022 pak 56 bodů. Nejlepšího hodnocení od roku 2012 Gruzie dosáhla v roce 2018 s 58 body, nejhorší zaznamenala s 49 body před dvanácti lety.

Možný zákaz volit ze zahraničí

Papuašvili podle agentury TASS oznámil také projednání návrhu volebního zákona, podle kterého by v budoucnosti bylo možné volit jen v místě bydliště na gruzínském území. Voliči by tak přišli o možnost hlasovat ze zahraničí.

Papuašvili argumentoval, že občané bez trvalého pobytu ve vlasti čelí zvýšenému riziku „manipulace“, když se spoléhají na „filtrované informace“ z cizích médií, a to zvyšuje riziko „neinformované volby“. Hlasování pouze v Gruzii podle něj zvýší odolnost voleb před ovlivněním zvenčí a odpovídá „mezinárodním standardům“, protože stejně se hlasuje i v Irsku, na Maltě, v Izraeli a Arménii, prohlásil podle Civil.ge.

Dodal, že na právech Gruzínců žijících v cizině se nic nemění, prostě jen jednou za čtyři roky přijedou do vlasti, aby zde odhlasovali.

Kritici naopak podle serveru přirovnali odebrání volebního práva emigrantům k odebrání občanství a k vyloučení ze života země.

V loňských volbách mohli Gruzínci žijící v cizině hlasovat na šedesáti místech ve dvaačtyřiceti zemích. Odhaduje se, že v zahraničí žije více než milion gruzínských občanů. Z 95 910 voličů oficiálně zaregistrovaných v zahraničí odhlasovalo pouze 34 574, přičemž ve velkých městech, jako je Berlín a New York, se stály dlouhé fronty. Oficiální výsledky ukázaly, že Gruzínský sen v zahraničí získal pouze 13,5 procenta hlasů, dodal Civil.ge.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...