FSB mi nabízela kratší vězení, pokud budu vypovídat proti Ukrajincům, řekl ČT Sencov

Nahrávám video
Události, komentáře: Rozhovor s režisérem Sencovem
Zdroj: ČT24

Ruská kontrarozvědka FSB nabízela Olegu Sencovovi kratší vězení výměnou za to, že bude vypovídat proti ukrajinským politikům. Režisér to řekl v rozhovoru pro ČT v Evropském parlamentu, kde převzal Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Udělena mu byla už loni, tehdy si ale v Rusku odpykával dvacetiletý trest za odmítání ruské anexe Krymu a za údajné plánování teroristických útoků na poloostrově. Ruské úřady Sencova propustily letos v září v rámci výměny vězňů mezi Moskvou a Kyjevem. Ve Štrasburku se s ním sešel zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Andrej Sacharov, Nelson Mandela, Václav Havel. Tři jména, která jste (ve své řeči) v europarlamentu zmínil. Jak se cítíte, když jste mezi těmito jmény?

Ve své otázce jste už dal odpovědi, když jste je jmenoval. Ti lidé jsou pro mě příkladem opravdových bojovníků s režimem a vlastenců své země. Pro mě byli příkladem vždy až do dneška a pro mě je velkou ctí a odpovědností se mezi ně dostat. Snažím se žít tak, abych odpovídal jejich reputaci.

Mluvíte o odpovědnosti. Jak ji pociťujete?

Odpovědnost je v tom, že když člověk dostane Cenu Andreje Sacharova, kterou dostal svého času Mandela i Václav Havel, tak nemůže konat něco nedůstojného, nemůže si dovolit lhát, dělat věci pro slušného člověka nepřijatelné. Nejde o nějakou popularitu nebo politickou pozornost, ale o morální autoritu, aby byl člověk na té úrovni.

Když mluvíme o Vaší dnešní (úterní) řeči, také jste varoval Evropský parlament před Vladimirem Putinem. Proč?

Já to vnímám jako věc, o které jsem zcela přesvědčen. Putin okupoval dvě naše oblasti, podnikl agresi, je vinen smrtí třinácti tisíc lidí a tří set cestujících malajsijského Boeingu. Má jenom povrchní masku, kterou však zakrývá své nitro jako člověk dravý a krutý.

Já sám jsem z Krymu a prezident přijel dva roky před těmi událostmi na nějaký festival, zpíval ukrajinské písně, říkal, že otázka hranice je navždy vyřešena, že Krym je Ukrajina. A teď vede takovéhle řeči, které vykládá Macronovi a jiným. Po dvou letech se pokusil ukrást Donbas a obsadil Krym. Jak mu může někdo věřit?

S ohledem na to, co říkáte – když se ohlédnete na rok 2014, máte odpověď na to, proč jste vlastně byl vězněn?

Je to docela jednoduché. Nebyla to speciální volba právě mé osoby. (Ruská kontrarozvědka) FSB měla za úkol vytvořit podvrženou organizaci, aby mohla říci – podívejte, Ukrajina se snaží vyrvat Krym násilně. Bylo to těsně před volbami prezidenta v roce 2014, kdy byl zvolen (Petro) Porošenko. Pochytali všemožné aktivisty, mučili je a ti vypovídali proti jiným. Takhle jsem byl vybrán já jako člověk, který měl docela dobré vazby na Krym i na (ukrajinské prozápadní hnutí) Majdan.

Tak mi nabídli takový handl. Když budu ochoten vypovídat proti některému z vedoucích politických činitelů Ukrajiny, že to vychází od něho, tak dostanu sedm let jako komplic. Ale když to odmítnu, tak ze mě udělají organizátora a dostanu dvacet. Já jsem to ihned odmítl a dostal jsem těch dvacet, jak mi FSB slíbila. Potom se teprve dozvěděli, že jsem režisér. Předtím je zajímalo hlavně to, že jsem aktivista Majdanu.

Jaké byly podmínky ve vězení a jak s vámi zacházela policie?

Policie se mnou zacházela velmi špatně, pro ně jsem nepřítel. Jsem z Ukrajiny, jsem pro ně v jejich chápání banderovec, fašista, a dokonce zrádce. Jsem pokrevně Rus, ale nepodporuji Rusko, nepodporuji Putina, a proto jsem pro ně byl nepřítel a podle toho se ke mně chovali.

Vězení byla malinká místnost dva na tři metry, železná postel, železný stolek, železná stolička, to všechno přimontované k podlaze, a malé zamřížované okénko vysoko, aby člověk nevěděl, co se děje venku. Malá díra místo záchodové mísy a umyvadlo, nic víc.

Na vaši podporu vzniklo velké hnutí, mimo jiné i v Česku.

Tahle práce na mezinárodní podpoře věnované mně i dalším politickým vězňům byla důležitá. Já jsem jistě nebyl sám, dosud je dalších sto lidí v ruských vězeních, především Tataři. Asi dvě stě lidí je ve vězeních, kde jsou zadržováni doněckými separatisty, ozbrojenci podporovanými Ruskem. O mně se prostě víc mluvilo. Já jsem to samozřejmě slyšel, jsem za to velmi vděčný. Všem lidem, kteří mě podporovali, i Čechům.

Teď o víkendu jsem byl v Praze. Jeli jsme si tam odpočinout, hrozně se mi to město zalíbilo. Velmi mě zaujalo, jak se staráte o své dějiny od knížete Václava až po sametovou revoluci, to všechno lze vidět na plakátech. Člověk vidí, že máte vnímání a chápání historie velice dobré.

Ta podpora byla jako drobné kamínky, každý hodil svůj drobný kamínek, a tak i když Putin říkal, že nikoho nepropustí, přece jenom se na něj vyvíjel tlak ze všech sil. A ta měkká síla na něj zatlačila a musel se nás zbavit, už jsme mu byli velmi nepohodlní. Teď to také situace umožnila, nastalo menší oteplení mezi EU a Ruskem. Putin to tedy využil a hodlá to také využít v jednání s Ukrajinou. Ne proto, že by byl tak hodný, ale prostě proto, že se na něj vyvíjel tlak a všichni o tom mluvili.

Narodil se 13. července 1976 v Simferopolu, hlavním městě Krymské autonomní republiky tehdejší Ukrajinské SSR. V 90. letech minulého století studoval ekonomii a absolvoval filmařské kurzy.

V roce 2008 natočil první krátký film Den jako stvořený pro banánové rybičky, o rok později přidal druhý krátký film Roh býka. Svůj jediný celovečerní film Hráč natočil v roce 2011 a představil se s ním na několika festivalech. Svůj další film Nosorožec již nestačil dokončit. V roce 2018 měl premiéru dokument Proces: Ruský stát vs. Oleg Sencov režiséra Askolda Kurova.

Sencov, který se hlásí k proevropskému hnutí Euromajdan, byl v roce 2014 zatčen v Simferopolu. Ruský vojenský soud ho o rok později odsoudil za údajný terorismus na 20 let do vězení. Obžaloba ho vinila z útoků na krymskou kancelář hlavní kremelské vládní strany Jednotné Rusko a organizace Ruské společenství Krymu a vinila ho z členství v ukrajinské nacionalistické organizaci Pravý sektor, která je v Rusku zakázaná. 

Sencov vinu nepřiznal, obvinění odmítal jako vykonstruované za pomoci zfalšovaných důkazů. Tvrdil, že jej agenti ruské tajné služby mučili, aby ho přiměli k doznání, totéž tvrdí i organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Proces vyvolal mezinárodní protesty.

Ve věznici v městě Labytnangi v ruském Jamalo-něneckém autonomním okruhu na Sibiři držel v roce 2018 hladovku za propuštění 64 Ukrajinců z ruských věznic, které označoval za politické vězně. Hladovku ukončil po 145 dnech, protože mu proti jeho vůli hrozila nucená výživa. Během hladovky zhubl 20 kilogramů.

V září 2019 byl v rámci výměny vězňů mezi Ukrajinou a Ruskem propuštěn a vyměněn do Kyjeva. V listopadu 2019 převzal ve Štrasburku Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, kterou mu Evropský parlament udělil už předchozí rok.

Zdroj: ČTK 

Ukrajinský režisér Oleh Sencov
Zdroj: AP/Jean-Francois Badias/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo podle úřadů zraněno deset lidí.
09:45Aktualizovánopřed 35 mminutami

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 2 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 7 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 13 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...