Francouzská Ústavní rada odmítla velkou část nového imigračního zákona

Nahrávám video

Francouzská Ústavní rada, která v zemi zastává funkci nejvyššího soudu, rozhodla, že některé části nového imigračního zákona jsou v rozporu s ústavou a musí být zrušeny. Parlament zákon schválil už v prosinci, prezident Emmanuel Macron jej ale ihned nepodepsal. Vláda si totiž nebyla jistá, zda text v několika bodech není v rozporu s ústavou, a dala jej k posouzení právě Ústavní radě. Ta rozhodla o zrušení hned 32 článků z celkem 86.

Zákon má mimo jiné zpřísnit podmínky pro udělování občanství, usnadnit deportace cizinců a pro nepracující přistěhovalce ze zemí mimo Evropskou unii výrazně přitvrdit podmínky pro čerpání sociálních dávek.

Ústavní rada ale ve čtvrtek rozhodla, že 32 z 86 článků zákona odporuje francouzské ústavě, a zrušila je. Mezi zamítnutými opatřeními byly i ty, které by migrantům ztěžovaly možnost dostat do Francie rodinu a omezovaly jejich přístup k sociálním dávkám.

Podle zpravodaje ČT ve Francii je tak masivní zásah do podoby zákona překvapivý. „Čekalo se, že Ústavní rada označí za protiústavní některé části, které dostala do textu zejména krajní pravice. Ale nečekalo se, že odstranění se bude týkat takového počtu článků. Je to víc než třetina a nyní ten zákon vypadá podstatně jinak, než když ho schválila komise složená ze zástupců Národního shromáždění a Senátu,“ uvedl Šmíd.

Nahrávám video

Ve Francii, která má 67 milionů obyvatel, žije legálně asi 5,1 milionu cizinců. V zemi je navíc zhruba půl milionu uprchlíků a úřady odhadují, že dalších 600 tisíc až 700 tisíc lidí pobývá ve Francii nelegálně.

Francie se dlouho prezentovala jako země s velice štědrým sociálním systémem, do kterého se mohli zapojit i zahraniční občané a žádat o podporu na nájemné nebo péči o děti. Nyní však krajní pravice a v poslední době také konzervativci prosazují, že tyto výhody by měly být vyhrazené pouze Francouzům.

Členové vlády rozhodnutí Ústavní rady přivítali. „Ještě nikdy žádný návrh zákona neobsahoval více opatření k vyhoštění delikventů nebo nezaváděl přísnější požadavky na integraci cizinců,“ řekl ministr vnitra Gérald Darmanin.

S nelibostí přijal rozhodnutí Ústavní rady předseda Národního sdružení Jordan Bardella, který řekl, že o imigračním zákonu by měli rozhodnout Francouzi v referendu.

„Krajní pravice označila rozhodnutí Ústavní rady za téměř skandální, podle ní do určité míry dělá politiku. Výsledkem je, že debaty (o reformě), které se v zemi vedly více než rok a předcházely ostré debatě v parlamentu, byly v podstatě zbytečné. Ten zákon je úplně jiný, než jaký byl přijat,“ dodal Šmíd.

Demonstrace v Paříži

Aktivisté, kteří míní, že zákon je v rozporu s francouzskými hodnotami, ve čtvrtek protestovali před budovou Ústavní rady naproti muzeu Louvre v centru Paříže. Plánovány byly i další protesty a pařížská policie nasadila zvláštní bezpečnostní opatření.

Demonstranti obvinili vládu, že ustupuje tlaku krajně pravicového Národního sdružení (RN), aby zákon prosadila v parlamentu. V neděli protestovalo po celé Francii asi 75 tisíc lidí, kteří Macrona vyzývali, aby normu nepodepisoval.

Spor se odehrává uprostřed napětí v celé Evropě v souvislosti s migrací a v době, kdy před červnovými volbami do Evropského parlamentu roste popularita protiimigračních krajně pravicových stran. Macron se od svého nástupu k moci stále více posouvá doprava, zejména v otázkách bezpečnosti a přistěhovalectví, poznamenala agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...