Francie odmítla „únavu z války“. Ukrajině dodá caesary, stovky bomb a desítky raket dlouhého doletu

Západ po zklamání z nepříliš úspěšné ukrajinské protiofenzivy opět řeší, jak nejlépe vojensky podpořit Kyjev. V čele iniciativy stanula Francie, která slíbila zaplatit výrobu dalších dvanácti samohybných houfnic Caesar a měsíčně posílat Ukrajině tisíce granátů a padesát přesně naváděných střel vzduch-země A2SM. V rámci nové bezpečnostní smlouvy by měl Kyjev obdržet od Francie i čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb. Paříž navíc slibuje, že v tomto roce vycvičí až devět tisíc ukrajinských vojáků.

Francie stojí spolu se Spojenými státy v čele „dělostřelecké koalice“. Ta sdružuje třiadvacet států, které se snaží Ukrajině zajistit potřebnou dělostřeleckou sílu.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov spojencům opakovaně vysvětluje, jak urgentní problém představuje v současnosti pro Kyjev nedostatek dělostřelecké munice. „Ruský průmysl umožňuje ruským vojákům vystřílet desítky tisíc granátů na ukrajinské pozice. Na bojišti se ukazuje, že nic nemůže nahradit moderní dělostřelectvo,“ prohlásil před pár dny Umerov.

Kyjev už loni v prosinci oznámil, že kvůli nedostatku granátů musí omezit operace. Podle zprávy estonského ministerstva obrany by Ukrajina potřebovala „minimálně 200 tisíc nábojů za měsíc, aby si udržela lokalizovanou palebnou převahu“.

Desítky houfnic ke spolufinancování

Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu koncem minulého týdne přislíbil, že Francie zaplatí padesát milionů eur (asi 1,24 miliardy korun) za koupi dvanácti houfnic Caesar pro Ukrajinu. „Zbývá financovat výrobu šedesáti děl a to je poselství, které předávám našim spojencům,“ konstatoval Lecornu s tím, že náklady na zbývající houfnice by si Francie přála sdílet.

Lecornu už dříve přislíbil Kyjevu celkem 78 dodatečných caesarů, prvních šest, zakoupených Francií, zamíří na Ukrajinu v příštích týdnech. Kyjev má v současné době k dispozici 49 houfnic tohoto typu darovaných Francií a Dánskem, dodala agentura Reuters.

Přesnost a rychlost caesarů

Caesary patří mezi nejvýkonnější dělostřelecké systémy nasazené na Ukrajině. Dosah činí přibližně 55 kilometrů, a pokud jde o rychlost střelby, systém Caesar je schopen vypálit šest granátů za minutu. Tyto zbraně dokáží ničit kolony ruských vozidel, útočí na skladiště munice a díky pokročilému řízení palby dávají ukrajinské armádě možnost zasadit v případě potřeby tvrdý úder s naprostou přesností, píše ukrajinský server Kyiv Post.

Nevýhodu představuje fakt, že pokud jde o mobilitu, caesary byly vyvinuty pro sušší prostředí. Objevily se zprávy, že jemná elektronika vyžaduje pečlivou údržbu a sebemenší kousek bláta by mohl samohybné dělo vyřadit z provozu. Pohyb po výstřelu také trvá déle, což zvyšuje riziko odvetné palby na otevřeném poli, hodnotí Kyiv Post.

Podle nizozemského analytického webu Oryx dodali západní spojenci od začátku plnohodnotné ruské invaze Ukrajině celkem 386 samohybných houfnic ráže 155 milimetrů, což znamená, že nové caesary by znamenaly navýšení ukrajinského arzenálu zhruba o pětinu.

Přechod zbrojovek k „válečné ekonomice“

Francie chce od letošního roku vyrábět pro Ukrajinu tři tisíce granátů ráže 155 milimetrů měsíčně, tedy přibližně 36 tisíc ročně, oproti pouhým dvěma tisícům měsíčně v roce 2023. Ukrajina přitom tvrdí, že vojáci spotřebují pět až patnáct tisíc granátů denně.

Proces výroby zbraní se v poslední době ve Francii urychlil, všímá si server Euronews. Kupříkladu velké francouzské zbrojovce Nexter dříve trvala výroba jednoho systému Caesar třicet měsíců, nyní to je patnáct měsíců.

Jiná francouzská zbrojovka Thales dokázala urychlit výrobu radarů GM200, které byly poskytnuty Ukrajině pro posílení její protivzdušné obrany, z roku a půl na šest měsíců. Zkrátila se rovněž doba výroby protiletadlového raketového kompletu Mistral, za nímž stojí francouzská firma MBDA. Lecornu k tomu uvedl, že zbrojovky přešly do módu „válečné ekonomiky“.

Společná výroba zbraní a dodávky raket

Francie minulý týden oznámila, že bude dodávat Ukrajině padesátku střel vzduch-země A2SM měsíčně po celý rok. A2SM je „přepravní prostředek“ pro klasické letecké bomby o váze od 250 kilogramů po jednu tunu, kterým zajistí dolet až sedmdesát kilometrů. Použít je lze i na letounech sovětské konstrukce, jako jsou letadla MiG a Suchoj, které Ukrajina používá, popisuje deník Le Monde.

Nový francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné se také před týdnem vydal osobně do Kyjeva, kde vyjádřil trvalou podporu Ukrajině navzdory jisté „únavě z války“, kterou projevuje veřejnost ve Francii i v dalších zemích. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se při této příležitosti dohodli na společné výrobě dronů a dělostřelecké munice.

Paříž chce podle šéfa francouzské diplomacie pomoct Ukrajině s výrobou zbraní na jejím území tím, že odstraní právní překážky, jež brání větší spolupráci mezi ukrajinskými a francouzskými zbrojovkami. Francouzské firmy Séjourné vyzval k většímu investování v napadené východoevropské zemi.

„Právě na Ukrajině se odehrává obrana základních principů mezinárodního práva, evropských hodnot a bezpečnostních zájmů Francouzů,“ zdůraznil Séjourné. Francie podle ministra využije svého vlivu, aby na summitu Evropské unie na začátku února odblokovala schválení unijní finanční pomoci Ukrajině v objemu padesát miliard eur (1,2 bilionu korun), kterou v prosinci zablokovalo Maďarsko.

Klíčová bezpečnostní dohoda

Francouzský prezident Emmanuel Macron v únoru vyrazí na Ukrajinu dokončit dvoustrannou bezpečnostní dohodu, která má napadené zemi poskytnout bezpečnostní garance. Paříž má v rámci dohody mimo jiné poskytnout Kyjevu sofistikovanější zbraně. Už během následujících týdnů chce dodat Ukrajině čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb.

Francie je často obviňována z toho, že ve srovnání s jinými zeměmi, jako je Německo nebo Velká Británie, poskytuje Ukrajině méně vojenských dodávek, což francouzští vládní politici odmítají, připomíná web Politico.

Podle zprávy francouzských poslanců z loňského listopadu Paříž od zahájení plnohodnotné ruské invaze Kyjevu poslala zbraně a vojenský materiál za 3,2 miliardy eur (zhruba 77 miliard korun). Vedle zmíněných raket a houfnic Caesar jde například o systém protivzdušné obrany Samp-T.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...