Francie dál pomáhá aerolinkám Air France-KLM, stane se jejich největším akcionářem

Francouzský stát více než zdvojnásobí svůj podíl v aerolinkách Air France-KLM. Bude tak mít pod kontrolou téměř třicet procent této francouzsko-nizozemské skupiny a stane se jejím největším akcionářem. Na akcie se změní finanční pomoc, kterou podnik dostal už dříve kvůli dopadům koronavirové krize. Plán dohodnutý s Evropskou komisí (EK) v rozhlasové stanici France Inter oznámil ministr financí Bruno Le Maire.

Podle plánu stát letecké společnosti, v níž zatím drží 14,3 procenta, poskytne na rekapitalizaci až čtyři miliardy eur (104 miliard korun). Třímiliardový úvěr přidělený firmě loni se změní na stálou pomoc a Paříž se zavázala, že Air France poskytne další miliardu eur na plánovanou emisi akcií. Aerolinky se na žádost Bruselu výměnou zavážou, že konkurenčním společnostem poskytnou osmnáct leteckých slotů na pařížském letišti Orly. To představuje čtyři procenta jejich současných kapacit na tomto leteckém uzlu.

Le Maire krok označil za dobrou zprávu pro Air France a pro Francouze a za závazek státu vůči společnosti a jejím zaměstnancům. „Všechno se podnikalo v úzké spolupráci s Holanďany,“ dodal.

Nizozemsko, které v Air France-KLM drží také zhruba čtrnáctiprocentní podíl, v úterní reakci uvedlo, že souhlasí s tím, že se jeho podíl tímto krokem naředí na 9,3 procenta. Haag podíl v Air France-KLM nakoupil překvapivě v roce 2019, aby získal více vlivu na firemní strategii. Vyvolal tím tehdy nevoli Paříže. Nizozemská divize KLM uvedla, že i ona bude potřebovat další kapitál a že Nizozemsko o věci nyní vyjednává s Bruselem.

Air France-KLM se podobně jako další letečtí přepravci potýká s negativními dopady koronavirové krize. V prvním čtvrtletí očekává provozní ztrátu zhruba 1,3 miliardy eur. Holding loni od Francie a Nizozemska získal státní podporu v celkovém objemu 10,4 miliardy eur. Obě země ujišťují, že se firmu nechystají zestátnit. Aerolinky Air France a jejich sesterská společnost HOP! loni v červenci oznámily, že kvůli kolapsu letecké přepravy v důsledku pandemie covidu-19 zruší 7580 pracovních míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...