Firmy zaplatí miliardy dolarů za opioidovou krizi v USA. V obří právní bitvě došlo k velkému zlomu

Nahrávám video

Na prodeji návykových opioidů vydělali miliardy dolarů, nyní budou tři největší američtí distributoři léků a farmaceutická firma Johnson & Johnson miliardy vyplácet. Dohodli se na tom s několika americkými státy, které na ně podaly žalobu. Podobných trestních stíhání je proti farmaceutickým firmám po celé zemi přes tři tisíce. Pokud se však toto urovnání potvrdí, bude se jednat o dosud nejvýznamnější mezník v obří právní bitvě. Na předávkování opioidy zemřelo za posledních dvacet let téměř půl milionu Američanů.

Tři největší američtí distributoři léků a farmaceutická firma Johnson & Johnson se dohodly na zaplacení 26 miliard dolarů (566 miliard korun) jako urovnání žalob, kterým čelí v souvislosti s opioidovou krizí v USA. Oznámila to ve středu skupina generálních prokurátorů několika amerických států.

Aby dohoda vstoupila v platnost, musí se k ní ještě připojit drtivá většina amerických států i místních samospráv, které proti společnostem vznesly obvinění, poznamenala agentura Reuters.

Konečná částka, kterou firmy zaplatí, bude záležet na tom, kolik států, měst a okresů se k dohodě nakonec připojí. K vyplacení plné sumy je potřeba participace 48 států a 98 procent žalujících místních samospráv. Několik států již naznačilo, že se k dohodě připojí, stát Washington však oznámil, že je podle něj dohoda pro žalované firmy příliš mírná.

Tři největší distribuční společnosti (McKesson, Cardinal Health a AmerisourceBergen) už v úterý uzavřely separátní dohodu se státem New York a jeho dvěma nejlidnatějšími okresy, podle níž tam zaplatí v příštích 18 letech 1,18 miliardy dolarů (25,7 miliard korun).

Právní bitva však pokračuje dál

Soudní spor, v jehož rámci došlo k dohodě, pokračuje dál. Na lavici obžalovaných zůstávají již jen tři výrobci léčiv –⁠ Endo International, Teva Pharmaceutical Industries a AbbVie.

Podobná urovnání se nyní snaží zajistit také farmaceutické společnosti Mallinckrodt a Purdue Pharma, která stojí za zřejmě nejznámějším opioidem OxyContinem.

Státy a místní úřady po celých USA v žalobách tvrdí, že výrobci tyto léky proti bolesti nepravdivě uživatelům prezentovali jako bezpečné a distributoři a lékárny ignorovali varovné signály toho, že jejich uživatelé často bez dalšího přísunu prášku museli kvůli závislosti přecházet k nelegálním distribučním kanálům opioidů.

Velké výdělky a krize nevídaných rozměrů

Opiátovou krizi ve Spojených státech odstartovaly farmaceutické firmy, když vydělávaly na prodeji léků proti bolesti obsahující návykové opioidy. Jedna závislost vedla k další. Bez přístupu k práškům lidé pak často skončili u heroinu nebo fentanylu.

Jen loni na předávkování drogami zemřelo v USA na 93 tisíc lidí, nejvíc v historii. Šedesát procent z nich právě kvůli syntetickému opioidu fentanylu, který dealeři do drog kvůli silnějšímu účinku přimíchávají.

  • Po předávkování opioidy mezi lety 1999 a 2019 zemřelo téměř půl milionu Američanů a vlna drogových závislostí na některých místech zničila místní komunity. Jen za minulý rok zemřelo následkem požití příliš velkého množství drog 93 tisíc lidí, což je nejvíc, kolik kdy americké úřady zaznamenaly. U asi 60 procent těchto úmrtí stál podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) fentanyl.
  • Zdroj: ČTK

Z 26 miliard korun poputuje v New Yorku většina peněz na boj s epidemií drogových závislostí. První část firmy zaplatí ještě tento měsíc a celou sumu budou splácet po dobu příštích 17 let.

„Ačkoliv žádné množství peněz nikdy nevykompenzuje miliony vzniklých závislostí, stovky tisíc úmrtí a nespočet komunit zdecimovaných opioidy, budou tyto prostředky zásadní pro předcházení budoucí zkáze,“ uvedla generální prokurátorka New Yorku Letitia Jamesová. 

Amerikanista Beneš: Krize nekončí

I poslední měsíce ukazují, že na opioidy umírá mnoho lidí a krize nekončí, soudí Jan Beneš z katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Dosavadní historii dělí na období od 90. let do roku 2010, kdy šlo hlavně o léky na předpis pro léčbu bolestí. Kupovali si je zejména movitější běloši, často z dobře situovaných předměstí.

Od roku 2010 (spolu s finanční krizí) nastupuje heroin a od roku 2013 začíná éra finančně snadno dostupného fentanylu. Ten se dostává k různým minoritám například ve vyloučených oblastech velkých měst. 

Vznik krize vidí Beneš v tom, že do určité míry selhaly regulační orgány a že se farmaceutickým firmám podařilo přes různé studie a úspěšné marketingové akce prosadit tvrzení, že opioidy nejsou návykové. Lékaři je proto začali houfně předepisovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...