Filipínci rozhodovali o složení parlamentu. Volby jsou však hlavně testem obliby prezidenta Duterta

Na Filipínách se v pondělí konaly parlamentní a místní volby, které se pokládají za referendum o prezidentovi Rodrigu Duterteovi po třech letech v úřadu. Nejostřeji sledovaný je souboj o Senát, který v poslední době hrál klíčovou roli při blokování některých kontroverzních iniciativ hlavy státu. Pokud si Duterte zajistí podporu i v horní parlamentní komoře, bude moci snáze prosadit svůj plán na znovuzavedení trestu smrti, snížení věku trestní odpovědnosti z 15 na 12 let či ústavní změny, uvedla agentura AP.

K volbám se registrovalo 62 milionů Filipínců, kteří rozhodovali o složení poloviny 24členného Senátu, celé Sněmovny reprezentantů, která má bezmála 300 poslanců, a místní samosprávy. Podle předvolebních průzkumů prezidentovi spojenci opozici výrazně porazí. Výsledky se očekávají v pátek či v průběhu příštího týdne, napsal zpravodajský server BBC.

Filipínská opozice, ale také Spojené státy, Evropská unie a další země kritizují prezidenta Duterteho především kvůli jeho krvavé protidrogové kampani, zejména v chudinských městských oblastech. Nacionalisté mu zase vyčítají přílišnou vstřícnost k Číně na úkor územních nároků Filipín v Jihočínském moři. Pokud si stoupenci prezidenta zajistí většinu v obou parlamentních komorách, bude pro něj snazší svou politiku dále prosazovat.

Odpůrci hlavy státu se snaží zachovat systém brzd a protivah a obávají se možného posílení diktatury. Prezident je v zemi přesto velmi populární. Podle serveru BBC ho v nedávném průzkumu veřejného mínění kladně ohodnotilo 79 procent dotázaných. 

Ve volbách kandidovaly i Duterteho děti

Hlasovací místnosti se otevřely v 6:00 místního času (0:00 SELČ) a uzavřeny byly v 18:00 místního času (12:00 SELČ). Na bezpečnost voleb dohlíželo množství vojáků a policistů, žádné závažnější incidenty nebyly hlášeny.

Ve volbách do místních zastupitelstev kandidovalo i několik Duterteho dětí, včetně dcery Sary, která se uchází o znovuzvolení starostkou města Davao. Ve stejném úřadu zahájil svůj politický vzestup koncem 80. let také její otec. Experti předpokládají, že by se Sara mohla stát v roce 2022 Duterteho nástupkyní v prezidentské funkci. Podle stávající ústavy se totiž Duterte o druhý mandát ucházet nemůže.

Dalším z kandidátů je prezidentův syn Sebastian, který se uchází o funkci místostarosty města Davao a nemá žádného protikandidáta. Nejstarší Duterteův syn Paolo usiluje o jedno z křesel v dolní komoře parlamentu.

Politoložka: Ve filipínských volbách rozhodují spíše osobnosti než programy

„Ve filipínských volbách zpravidla rozhodují spíše osobnosti než volební programy jednotlivých stran. Podpora prezidenta je tedy nesmírně důležitá,“ říká politoložka Maria Ela Atienzaová z Filipínské univerzity.

To potvrdila i jedna z účastnic voleb, 51letá Myrna Cruzová. „Hlasovala jsem pro řadu kandidátů podporovaných prezidentem Dutertem, protože jeho vláda dělá dobře svou práci,“ řekla agentuře AFP Cruzová při odchodu z volební místnosti. „Podporuji jeho program, včetně protidrogového tažení; doufám však, že krveprolití skončí,“ dodala.

„Kandidáti spojení se zavedenými politiky mívají také více peněz na kampaň a jsou více vidět v médiích,“ uvedl Renato Reyes z Nového vlasteneckého spojenectví, které sdružuje filipínské levicové organizace. „Pro jiné kandidáty, zvlášť ty, kteří jsou kritičtí k establishmentu, je to opravdu složitý boj,“ dodal.

Tažení proti drogám si vyžádalo tisíce mrtvých

Prezident Duterte proslul svým neformálním vystupováním a kontroverzními výroky. Do čela Filipín byl zvolen v roce 2016 na šestileté období, k čemuž mu dopomohl právě slib vymýtit v zemi nelegální obchod s drogami. 

Jeho postupy ale vyvolaly kritiku ze strany Západu i mezinárodních humanitárních organizací, které upozorňují na mimosoudní zabíjení, jehož oběťmi se stávají převážně drobní překupníci či narkomani. Tažení si vyžádalo za necelé tři roky na pět tisíc mrtvých. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...