Facebook v Austrálii zablokoval sdílení zpravodajství. Nechce vydavatelům platit za obsah

Provozovatel sociální sítě Facebook ve čtvrtek uživatelům a mediálním firmám v Austrálii zablokoval sdílení a prohlížení zpravodajského obsahu. Společnost tak učinila v reakci na chystaný zákon, který má technologické firmy přimět platit australským zpravodajským společnostem za užívání jejich obsahu. Krok sociální sítě se okamžitě setkal s ostrou kritikou ze strany médií, politiků i lidskoprávních skupin, píše agentura Reuters.

Podle stanice BBC jsou v Austrálii na sociální síti nedosažitelné stránky všech lokálních i světových zpravodajských serverů. Facebookové stránky australských médií, které byly ještě ve středu plně v provozu, jsou prázdné i pro uživatele ze zemí mimo Austrálii.

Proti kroku provozovatele sociální sítě se záhy ohradila australská vláda, podle které blokáda Facebooku ohrožuje jeho „důvěryhodnost“.

„Facebook udělal chybu, akce Facebooku nebyly nutné, byly tvrdé a poškodí jeho reputaci tady v Austrálii,“ reagoval ministr financí Josh Frydenberg. Šéf Facebooku Mark Zuckerberg ho podle něj na rozhodnutí nijak nepřipravil, ačkoliv spolu o sporné legislativě telefonicky hovořili o uplynulém víkendu.

Australský premiér Scott Morrison označil postup společnosti Facebook za arogantní. „Tyto kroky jen potvrzují obavy, které čím dál větší počet zemí vyjadřuje ohledně postupu velkých technologických společností, jež se domnívají, že jsou větší než vlády a že by pro ně neměla platit pravidla,“ prohlásil. Dodal, že Austrálie se nenechá zastrašit.

„Odstřihnout zemi od informací uprostřed noci je nehoráznost“

Chystaný zákon má z Austrálie učinit první zemi na světě, která Facebook a Google donutí platit za zpravodajský obsah. Provozovatel sociální sítě již dříve uvedl, že Austrálie „zásadně nechápe“ vztah mezi technologickými platformami a vydavateli. Jen loni firma podle svého vyjádření pomohla australským vydavatelům díky sdíleným odkazům vydělat 407 milionů australských dolarů (6,76 miliardy korun).

Zablokovaný obsah ve čtvrtek ráno překvapil i některé vládní zdravotnické, nouzové a další úřady; podle Facebooku se však jednalo o chybu, píše BBC. Podle agentury Reuters prázdné stránky čekaly například na zdravotnické úřady států Queensland a Jižní Austrálie, které na sociální sítě umisťují nejnovější informace ohledně covidu-19. Bez obsahu se ocitly i stránky meteorologického úřadu, organizací na pomoc dětem, nebo potravinové banky.

„Záleží na hodinách, když nemáte co jíst. Vyřešte to,“ tweetovala například ředitelka organizace Foodbank Australia Brianna Caseyová. Provozovatelé stránek protestují i kvůli množství financí, které zaplatily za reklamu na Facebooku. Podle agentury Reuters používá Facebook v pětadvacetimilionové zemi jedenáct milionů lidí. Z celkového množství utracených prostředků za marketing v zemi si sociální síť ukrajuje 24 procent.

„Toto je znepokojivý a nebezpečný vývoj. Odstřihnout celé zemi přístup k nezbytným informacím uprostřed noci je nehoráznost,“ uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW).

Facebook chce prý i dál bojovat proti dezinformacím

„Facebook na své platformě exponenciálně zvýšil prostor pro dezinformace, nebezpečný radikalismus a konspirační teorie,“ varovala šéfredaktorka australského listu The Sydney Morning Herald Lisa Daviesová. Facebook ve čtvrtek nicméně uvedl, že jeho odhodlání potírat dezinformace se nezměnilo. Slíbil také, že obnoví provoz všech vládních stránek, které neúmyslně zablokoval. Podle BBC už jich řada opět funguje.

Americká společnost Google, která provozuje největší internetový vyhledávač na světě, se k postupu Facebooku v Austrálii odmítla vyjádřit. Minulý měsíc pohrozila, že v případě schválení nového zákona zablokuje v zemi svůj vyhledávač. Následně však začala s tamními mediálními podniky uzavírat licenční dohody o využívání jejich obsahu, a to v rámci své platformy News Showcase.

Média: Dění v Austrálii ovlivní celý svět

Vleklý souboj australské vlády s technologickými giganty dospěl do zlomového bodu a nejnovější vývoj se může promítnout do dění daleko za hranicemi Austrálie, znějí komentáře některých médií. 

Kritické ohlasy na počínání největší sociální sítě světa brzy proudily nejen z Austrálie, ale i ze Spojených států a Evropy. Šéf české Unie vydavatelů Václav Mach krok Facebooku hodnotil jako chybu, která ohrozila svobodu šíření důvěryhodných informací. „Tuto svobodu si bere Facebook jako rukojmí při prosazování svých vlastních komerčních zájmů,“ napsal Mach.

Podle televize CNN se nyní k Austrálii upíná pozornost celého mediálního průmyslu. „Co se děje na druhé polokouli kolem navrhované regulace, která nutí technologické giganty platit vydavatelům zpráv, bude mít následky po celém světě. (…) Slovy jednoho zdroje, regulátoři v dalších zemích ,chtějí všichni zkopírovat a vložit‘ vyjednávací kodex navržený Austrálií,“ uvádí článek.

Drastický zásah Facebooku například vyvolává obavy z toho, jaký obsah zaplní mezeru po materiálech etablovaných médií. Kritika pramení i ze způsobu, jakým Facebook intervenci provedl. Analytička Evelyn Doueková působící na Harvardově univerzitě postup Facebooku označila za vypočítavý a ostudný.

Americký novinář Casey Newton, který dlouhodobě mapuje kroky internetových gigantů, souhlasil, že provedení zákazu ze strany Facebooku má nedostatky, společnost ale podle něj „v zásadě udělala správnou věc“, když prohlédla „bluff“ vydavatelů. „Je docela podivné vidět, jak tolik lidí trvá na tom, že Facebook má povinnost sdílet obsah vydavatelů, za podmínek, které si oni určí,“ napsal.

Podle Caseyho může zásah sociální sítě naučit Australany konzumovat zpravodajství lepšími cestami, zatímco „kapitulace“ Googlu je pozvánkou pro vlády po celém světě, aby se také pokusily zavést podobné „výpalné“. „Přál bych si, aby Austrálie odmítnutí ze strany Facebooku vzala jako signál, že by měla úplně přehodnotit svůj přístup k regulaci médií. Mohla by zkrátka zdanit společnosti na základě jejich zisků, například. Mohla by ty zisky vyčlenit na podporu novinařiny,“ píše se v komentáři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 5 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...