Evropský odklon od jádra byla chyba, přiznala na summitu von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila v úterý na pařížském summitu o civilním využití nukleární energie evropský odklon od jaderné energie z nedávné minulosti za chybu. Jaderná energie je klíčem k dosažení evropské energetické nezávislosti, řekl na úvod akce francouzský prezident Emmanuel Macron. Evropa podle něj musí sjednotit své standardy, lépe propojit energetický trh a konsolidovat rámec státní podpory. Pro podporu jádra se vyslovil i slovenský premiér Robert Fico (Smer).

„Myslím, že byla strategická chyba, když se Evropa obrátila zády ke spolehlivému a dosažitelnému zdroji nízkoemisní elektřiny,“ uvedla von der Leyenová v narážce na evropský odklon od jádra z počátku tohoto století, kdy se tohoto zdroje zřeklo například její rodné Německo.

Zatímco v 90. letech pocházela až třetina evropské elektřiny z jádra, nyní je to okolo patnácti procent, doplnila. Brusel podle ní chystá zjednodušení a sjednocení pravidel pro jadernou energetiku, podporu zavádění malých modulárních reaktorů či fond obsahující 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) na záruky za soukromé investice do inovativních jaderných projektů.

Konec jaderné energetiky v Německu považuje za chybu i německý kancléř Friedrich Merz. Považuje ji ale za nevratnou. „Rozhodnutí je nezvratné. Lituji toho, ale je to tak,“ dodal před novináři po jednání s českým premiérem Andrejem Babišem (ANO).

O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu původně rozhodla už v květnu 2011 vláda kancléřky Angely Merkelové z Křesťanskodemokratické unie, jejímž členem je i Merz. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě z téhož roku. Poslední tři jaderné elektrárny odpojilo Německo od sítě v roce 2023, energii z jádra tak přestalo vyrábět po více než šedesáti letech. Merz řekl, že se nyní Německo soustředí na optimalizaci své energetické politiky, rozšířit je podle něj třeba i rozvodové sítě.

Jádro je klíčem k energetické nezávislosti EU, míní Macron

„Jaderná energie je klíčem, jak dosáhnout energetické nezávislosti a zároveň energetické suverenity, dekarbonizace a s tím i uhlíkové neutrality s výhledem k roku 2050 a konkurenceschopnosti a spolu s tím i nových pracovních míst v našem hospodářství,“ citovala AFP z projevu prezidenta Macrona.

Evropská unie má dle Macrona značné nedostatky například v tom, že není důsledná v podpoře jádra. V takzvané unijní taxonomii, klíčové pro podporu zdrojů, je jádro v současnosti zařazeno mezi dočasné zelené zdroje. Francie a některé další země včetně tuzemska usilují o jeho označení za dlouhodobý zdroj. Proti využívání jádra se však staví například Německo či Rakousko.

K unijní podpoře tohoto typu energetiky v úterý vyzýval i slovenský premiér Fico. Příští rozpočet evropského bloku na období let 2028 až 2034 by podle něj měl uznat jádro jako dekarbonizovaný zdroj. Nebude to znamenat přímé financování jaderných reaktorů z peněz EU, ale rovný přístup k financím jako pro další energetické zdroje, prohlásil Fico dle agentury Reuters.

Větší aktivitu své země v jaderné energetice avizoval například řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Vláda v Athénách vytvoří ministerskou komisi s cílem naplánovat rozvoj zmíněných malých modulárních reaktorů, které by měly přispět do energetického mixu země, řekl podle Reuters.

Země EU by také podle francouzského prezidenta měly věnovat více úsilí vlastním kapacitám k obohacování uranu, které by se měly stát ústředními inovativními projekty v Unii. Západní firmy sice své kapacity rozvíjejí, podle listu Financial Times však EU stále dováží téměř čtvrtinu uranu z Ruska, což Moskvě umožňuje vyvíjet na sedmadvacítku tlak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy potvrdily, že mají na oběžné dráze rozmístěné zbraně

Spojené státy disponují zbraněmi rozmístěnými na oběžné dráze, uvedly v pondělí americké vesmírné síly (USSF), které jsou samostatnou složkou amerických ozbrojených sil zaměřenou na operace ve vesmíru. Jde o první veřejné potvrzení přítomnosti amerických zbraní ve vesmíru. Informovala o tom agentura AFP.
před 1 hhodinou

Brit u soudu přiznal, že přes dvacet let omamoval a znásilňoval manželku

Muž v Británii více než dvacet let podával své manželce omamné látky a znásilňoval ji. Šedesátiletý Brit, jehož jméno nelze uvést, aby nebyla odhalena totožnost jeho manželky, se k tomu v pondělí přiznal před soudem. Obžalovaný se zároveň přiznal k šedesáti trestným činům sahajícím až do roku 2004, včetně podání látky s úmyslem omámit nebo znehybnit manželku, informovaly tiskové agentury.
před 4 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Svatbu Trumpa juniora na Bahamách zaplatil ruský oligarcha blízký Putinovi, píše Propublica

Svatbu Donalda Trumpa juniora na konci května na Bahamách tajně financoval ruský oligarcha Umar Kremlev, napojený na ruského vládce Vladimira Putina, uvedl server Propublica. Seznam hostů čítal kolem padesáti osob. Kremlev podle serveru uhradil náklady na svatbu ve výši stovek tisíc dolarů.
před 5 hhodinami

Pokud partneři Kyjeva zajistí, že Rusko zastaví útoky, uděláme to taky, řekl Zelenskyj

Pokud partneři Ukrajiny zajistí, že Moskva přestane útočit na její energetickou a kritickou infrastrukturu, pak bude i ona ochotna přestat s útoky na cíle v Rusku, sdělil v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Americký prezident Donald Trump dříve během pondělka napsal, že Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Kreml na tvrzení šéfa Bílého domu zatím nereagoval.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 8 hhodinami

Ruský útok na vlak měl odradit spojence od podpory Ukrajiny, míní západní lídři

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřili také šéf francouzské diplomacie, německý ministr obrany či úřad britského premiéra. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně útok ukazuje, nakolik je ruský vládce Vladimir Putin při svém válečném tažení na Ukrajině zoufalý.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.