Jednou z nejspornějších částí návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie (EU) jsou nové poplatky a daně, které půjdou přímo do unijní kasy – například za elektroodpad a tabák. Odmítá je Česko, Německo nebo Nizozemsko. Jednání o rozpočtu, který začne platit v roce 2028, se rozběhne na podzim. Brusel počítá s rekordním objemem dva biliony eur (téměř padesát bilionů korun).
V poměru k hospodářskému výkonu EU představuje její společný rozpočet jen zlomek, a to něco málo přes jedno procento. Jeho politický význam je ale mnohem větší. Každý by rád platil co nejméně a dostával co nejvíce.
Základ unijního rozpočtu tvoří příspěvky členských zemí podle bohatství. O zvyšování však národní vlády moc nechtějí slyšet – stejně jako o tom, že by Brusel vybíral vlastní daně. Nárůst rozpočtu ale žádá část europarlamentu nebo příjemci regionálních a zemědělských dotací.
Do této rovnice se snaží Evropská komise (EK) vejít a najít navíc miliardy na splácení dluhu, který si Unie vzala, aby podpořila oživení po pandemii. I proto tým šéfky EK Ursuly von der Leyenové navrhl nové způsoby, jak rozpočet naplnit.
Způsoby naplnění unijního rozpočtu
„Myslím, že to je hodně na vodě. I kdyby došlo k naplnění těch šedesáti miliard, tak pořád oproti součtu toho, co přispívají členské státy, je to zrnko písku uprostřed pouště,“ domnívá se ekonom BeePartner a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník.
Návrh počítá s tím, že Unie dostane dvě eura (asi padesát korun) za kilogram nerecyklovaného elektroodpadu. Do společné kasy by šla i část spotřební daně z tabáku, která by se mohla rozšířit na elektronické cigarety nebo zahřívaný tabák.
Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) není přesvědčená o tom, že je potřeba navyšovat příjmovou stránku, protože „pořád ještě nehledáme úspory uvnitř“.
Odpor vzbudil záměr uvalit daň na velké firmy s obratem alespoň 2,5 miliardy korun. „Zdanění firem Evropskou unií je mimo jakoukoli diskuzi,“ prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.
Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) míní, že zdroj postavený na obratu firem přichází ve velmi nevhodnou dobu, kdy je potřeba zvyšovat konkurenceschopnost. „Musíme se pobavit na téma, do jaké míry jsou všechna ta opatření na příjmové straně prorůstová,“ řekl eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN).
Výsledek jednání o víceletém rozpočtu určí podobu Unie na dalších sedm let – kdo si udrží moc nad penězi a kdo z nich bude nejvíc profitovat.
