Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
Rozhodnutí summitu o bezúročné půjčce pro Kyjev následně potvrdil i německý kancléř Friedrich Merz. „Z Evropy to Putinovi vysílá jasný signál: Tato válka se nevyplatí. Ruská aktiva si necháme zmrazená, dokud Rusko nezaplatí Ukrajině reparace,“ dodal. Jednání unijních prezidentů a premiérů v noci na pátek skončilo po více než patnácti hodinách.
Dále mají pokračovat práce na využití takzvané reparační půjčky pro Ukrajinu zajištěné zmrazenými ruskými aktivy, stojí dále v závěrech z jednání, které podpořilo 25 zemí – tedy sedmadvacítka bez Maďarska a Slovenska. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že rozhodnutí EU poskytnout Ukrajině půjčku bylo jednomyslné.
Za půjčku bude sedmadvacítka ručit rezervou v unijním rozpočtu. Půjčka, kterou si EU vezme na finančních trzích, má být podle informací agentury ČTK pouze dočasným řešením. Technické a právní práce na takzvané reparační půjčce garantované zmrazenými ruskými aktivy deponovanými v rámci Unie by totiž měly v nadcházejících měsících pokračovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ocenil poskytnutou půjčku, která podle něj posiluje ukrajinskou odolnost. Poděkoval za projevenou jednotu evropských zemí.
Trojí výjimka
Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) některé státy stále trvaly na použití zmrazených ruských aktiv, tedy takzvané reparační půjčce, nicméně před tím opakovaně varoval belgický premiér Bart De Wever. Právě v Belgii se nachází většina těchto aktiv. „Já myslím, že tyto peníze se mají vzít, až skončí válka,“ popsal Babiš.
„Já se divím, že už dneska dáváme peníze na dva roky dopředu, když bylo avizováno, že mírová dohoda se blíží, nějak mi to nejde dohromady,“ prohlásil také nový český premiér. Textu, který se týkal reparační půjčky a který byl předložen v průběhu nočního jednání, podle Babiše „většina lídrů vůbec nerozuměla“.
Premiér zároveň zdůraznil, že Česko zastává jinou pozici než Maďarsko a Slovensko, kterých se rovněž týká výjimka z garancí. „My podporujeme Ukrajinu, podpořili jsme závěry (summitu) s jedinou výjimkou, že nechceme ručit za ty úvěry. Maďarsko a Slovensko zcela odmítly jakoukoli podporu Ukrajiny ohledně zbraní a tak dále,“ dodal Babiš.
Bývalý český premiér Petr Fiala (ODS) míní, že se Babiš staví po bok Slovenska a Maďarska. Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky podle Fialy ztratí důstojnost, respekt i peníze.
Orbán slaví vznik „V3“
„Jsou to ztracené peníze,“ prohlásil k půjčce podle agentury Reuters maďarský premiér Viktor Orbán, podle kterého je pro Maďarsko dobrou zprávou, že se do záruk nezapojí.
„Řekli jsme, že nechceme přijmout společný dluh kvůli financování půjčky pro Ukrajinu, o které už víme, že ji Ukrajinci nikdy nedokáží splatit,“ uvedl Orbán. „Zachránili jsme naše děti a vnoučata před tím, že budou muset později splácet peníze, které se nyní ve formě válečné půjčky posílají na neúspěšnou válku,“ vyjádřil se maďarský premiér.
„V3 se sešla,“ prohlásil také Orbán podle agentury MTI po jednání. „Tyto tři země dohromady jsou těžká váha. Je to povzbudivé a budeme pokračovat ve spolupráci,“ uvedl také. Středoevropské země obvykle spolupracují ve formátu Visegrádské čtyřky, jejímž členem je kromě Česka, Slovenska a Maďarska také Polsko.
Polský premiér Donald Tusk po jednání podle listu Rzeczpospolita prohlásil, že Česku, Slovensku a Maďarsku – „jako státům s více proruskou orientací“ – šlo o to, aby byly zmíněny, že se na zárukách nepodílejí. „Ale de facto se k nim připojují jako každá jiná členská země, protože také přispívaly do unijního rozpočtu,“ tvrdí Tusk.
Kombinované řešení bylo navrženo poté, co upravený kompromis ohledně reparační půjčky, který se během noci objevil na stole a jehož cílem bylo vyhovět Belgii, vyvolal více otázek, než se očekávalo. Ukázalo se, že definitivní řešení se nejspíš v dohledné době nepodaří nalézt, uvedl server Euronews. Belgie, kde je soustředěna většina ruských blokovaných aktiv, se obává, že po jejich využití v rámci reparační půjčky by mohla čelit požadavku Moskvy na vrácení těchto peněz.
Podle belgického premiéra Barta De Wevera se EU vyhnula chaosu a zůstala jednotná. „Vítězem je Ukrajina, protože získá spolehlivé financování, které potřebuje,“ řekl De Wever, který ještě před vrcholnou schůzkou požadoval, aby v případě reparační půjčky celá sedmadvacítka nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv na pomoc Ukrajině.
Problematické financování půjčky
Costa v patové situaci tedy navrhl plán B, kterým je společná půjčka podpořená rozpočtem EU, aby se zajistilo, že Kyjev obdrží novou pomoc již v dubnu. „Proběhla dlouhá diskuse o tom, jak splnit závazek pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na období 2026 a 2027. Diskutuje se nejen o reparační půjčce, ale také o možnosti využití rezervy v rozpočtu EU, jak zmínili někteří lídři,“ uvedl nejmenovaný unijní zdroj těsně před koncem summitu.
„Po dlouhých diskusích je jasné, že reparační půjčka bude vyžadovat více práce, protože lídři potřebují více času na projednání detailů,“ dodal.
„Dali jsme Evropské komisi mandát, aby pokračovala v práci na reparační půjčce založené na imobilizovaných ruských aktivech,“ uvedl následně na tiskové konferenci Costa. „V říjnu jsme se rozhodli, že EU pokryje naléhavé finanční potřeby Ukrajiny na období 2026 až 2027... Dnes (v pátek, pozn. red.) jsme schválili rozhodnutí poskytnout Ukrajině 90 miliard eur na příští dva roky,“ dodal. Zdůraznil přitom, že „Ukrajina tuto půjčku splatí až poté, co Rusko zaplatí reparace“.
Aktiva ruské centrální banky, která jsou držena v EU, mají hodnotu 210 miliard eur. „Toto je tedy maximální výše půjčky, kterou můžeme navrhnout,“ podotknul dříve eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. V příštích dvou letech chce komise Ukrajině z této částky půjčit právě 90 miliard eur, což pokryje dvě třetiny toho, co podle odhadů Mezinárodního měnového fondu bude země v letech 2026 a 2027 potřebovat pro civilní a vojenské účely.
Přední ruský vyjednávač pro Ukrajinu Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic, označil výsledek summitu za „vážnou ránu pro válečné štváče v čele s neúspěšnou Ursulou“. „Hlasy rozumu v EU zabránily nelegálnímu využití ruských zmrazených aktiv k financování Ukrajiny,“ uvedl Dmitrijev s odkazem na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.
Ekonom Bartoň: Výjimka pro Česko je jen technikálie
EU se podle hlavního ekonoma Natland Petra Bartoně rozhodla pro toto řešení, protože její stávající peníze jsou už v rámci aktuálního sedmiletého rozpočtu rozdány. Použití blokovaných ruských peněz se prý ukázalo jako příliš komplikované. Ukrajina ale nemůže dále čekat, proto se přijala tato dohoda, tedy úvěr ve výši dojednaných devadesáti miliard eur.
České vyloučení z ručení je podle Bartoně jen technikálie. Všechny členské země Unie se totiž podílejí na jejím financování. „Vyloučení z ručení pro Českou republiku je jen pro případ, že EU zkrachuje. Potom se bude řešit, kdo splatí dluhy EU,“ vysvětluje ekonom. To by musely udělat členské země Unie, Česko, Maďarsko a Slovensko by se však nepodílely na splácení konkrétního dluhu dohodnutých devadesáti miliard eur pro Ukrajinu.
Zpravodaj ČT Obrovský: Babiš bude pravděpodobně balancovat své postoje
Vyjednávání nebyla podle zpravodaje ČT Petra Obrovského jednoduchá, lídři strávili jednáním patnáct hodin, řešení na společnou půjčku se objevilo po půlnoci.
Ukrajina potřebuje peníze nejpozději v dubnu 2026, případné finanční potíže by zásadně ovlivnily její schopnosti na bojišti a pozici u jednacího stolu. Uvidí se, jak složité bude legislativní dotažení návrhu na sjednanou půjčku, řekl Obrovský. Summit EU totiž řeší jen politické záležitosti, nepřijímá žádné právní předpisy, to je následně role Rady EU a Evropského parlamentu.
Summit byl také prvním zahraničněpolitickým testem pro Babišovu vládu. Český premiér jednal se svými protějšky ze Slovenska a Maďarska. Obrovský uvedl, že podle diplomatických zdrojů šlo o koordinační schůzku týkající se zmrazených ruských aktiv, který nakonec neprošel. Česko se ale nakonec distancovalo od postojů Slovenska a Maďarska, které se nepřipojily k závěru summitu týkajícího se Ukrajiny. Babiš ho naopak podpořil.
„Řekl bych, že z pohledu Andreje Babiše to je ukázka balancování, zda chce být v národně-konzervativním táboře, nebo se chce ukázat jako pragmatický politik, který si chce držet od těla Viktora Orbána a Roberta Fica,“ míní Obrovský. Dodal, že podle komentářů v Bruselu to bude charakteristický rys jeho premiérského období.
