Evropská unie odsoudila narušení české svrchovanosti a podporuje potrestání viníků výbuchu ve Vrběticích

Evropská unie důrazně odsuzuje ilegální aktivity na českém území a je znepokojena narušením české svrchovanosti. V dosud nejvýraznější reakci EU na zjištění českých tajných služeb o zavinění výbuchu ve Vrběticích ruskými agenty to ve středu uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podporu Česku vyjádřili také předsedové hlavních politických stran v Evropském parlamentu a šéfové parlamentů zemí Visegrádské čtyřky.

V prohlášení vydaném jménem celé sedmadvacítky Borell také uvedl, že Evropská unie stojí za českou reakcí a podporuje snahu ČR o potrestání viníků. Unie naopak odsuzuje nepřiměřenou ruskou reakci a hrozby vůči Česku.

Česko v sobotu vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády, kteří podle českých úřadů pracovali pro tajné služby. Praha tak učinila s odvoláním na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou z výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti ruské vojenské tajné služby GRU. Rusko označilo český postup za nepřátelský akt a jeho zdůvodnění za absurdní, nepřátelské a provokační. V odvetném kroku pak vyhostilo 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.

„Rozvratným aktivitám ruských tajných služeb proti zájmům a bezpečnosti EU a jejích členských států budeme nadále čelit s nejpevnějším odhodláním, i na úrovni Evropské unie, s ohledem na situaci,“ uvedly unijní země ve společném textu. Evropský blok je podle prohlášení „vážně znepokojen hrubým porušením mezinárodního práva a svrchovanosti České republiky“. Rovněž vyzývá Rusko, aby zanechalo aktivit „ohrožujících bezpečnost a stabilitu v Evropě“.

Země Evropské unie musí jasně a společně zareagovat na výbuch v muničním skladu v českých Vrběticích. Ve středu k tomu vyzvali předsedové hlavních politických skupin v Evropském parlamentu (EP). Ti zároveň Česko podpořili v současném vyhroceném diplomatickém sporu s Ruskem. Útok na obyvatele jakéhokoli členského státu Evropské unie musí být vnímán jako útok na celou EU, shodli se šéfové klubů v prohlášení.

Výzvu vydalo pět frakcí Evropského parlamentu, a to Evropská lidová strana (EPP), Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), Obnova Evropy (Renew Europe), ale také Evropští konzervativci a reformisté (ECR) nebo Zelení/Evropská svobodná aliance. Europoslanci se pravděpodobně budou věcí zabývat na plenární schůzi příští týden.

Frakce společně vyjádřily šok nad zprávami o zapojení ruských zpravodajských služeb GRU do případu ohledně výbuchů ve vrbětickém muničním skladu v roce 2014. „Jedná se o další útok osob napojených na Rusko na svrchované území v Evropské unii. Ukazuje to na znepokojivý jev, kdy se Rusko snaží podkopávat Evropu, a znovu potvrzuje nebezpečné zhoubné chování ruské vlády,“ píše se v prohlášení.

Lídři zároveň uvedli, že útok za účasti GRU na evropské občany v kterémkoli členském státě by měl být považován za vážný útok na celý evropský blok. „Toto je nepřijatelný akt nepřátelství. Dnes stojíme v plné solidaritě s Českou republikou a vyzýváme členské státy a Radu, aby prokázaly svou solidaritu přijetím rázných, společných a konkrétních opatření vůči Rusku v reakci na tento útok,“ stojí v dokumentu.

Většina českých europoslanců žádala společnou reakci

„Předsedové evropských frakcí napříč politickým spektrem našli shodu během velmi krátké doby. Je to výraz jasné mezinárodní podpory Česku v této chvíli a já jsem za to velmi ráda,“ uvedla česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová, která patřila k iniciátorům prohlášení.

Většina českých europoslanců po společné reakci volá již od víkendového zveřejnění informací tajných služeb. „Teroristický čin, který se odehrál ve Vrběticích, jasně dokresluje, jak daleko je Putinův režim s to zajít v prosazování svých zájmů. Je jasné, že jinou než velmi razantní reakci považuje za slabost, která podporuje další posunutí hranic jeho konání,“ uvedl člen nejsilnější lidovecké frakce Luděk Niedermayer.

Středeční prohlášení prosazovali také čeští pirátští europoslanci patřící do skupiny zelených či politici ODS z řad evropských konzervativců. „Řešíme to, co neudělal vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí,“ konstatoval na Twitteru Alexandr Vondra v narážce na účast místopředsedy české vlády na pondělní videokonferenci ministrů zahraničí EU. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po ní konstatoval, že Česko nepožádalo o společnou reakci členských zemí, Hamáček tvrdí opak.

K prohlášení se nepřipojily skupiny krajní levice, k níž patří čeští komunisté, a nacionalistické pravice, do níž se řadí SPD. Obě strany se k ráznému postupu vůči Rusku stavějí opatrně a požadují důkazy o ruské akci ve Vrběticích.

Česko podpořili i představitelé V4

Předsedové parlamentů zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) přistoupili k pondělnímu prohlášení ministrů zahraničí EU, kteří vyjádřili solidaritu s kroky, jež Česká republika podnikla kvůli možnému zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Novinářům to po středečním on-line jednání šéfů parlamentů řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

„Jednak je tam vyjádřená vůle ohradit se, bojovat proti narušování suverenity všech demokratických zemí, zejména těch, které jsou členy Evropské unie, případně NATO. Dále je tam vyjádřena podpora a solidarita krokům, které Česká republika v rámci toho, co ji potkalo, učinila,“ uvedl Vystrčil.

Aktivně podle něj k záležitosti přistoupili zejména slovenští politici, šéf tamní Sněmovny Boris Kollár na začátku svého vystoupení vyjádřil Česku podporu. Polsko k věci také přistoupilo aktivně a k dohodě se dospělo i s maďarskou stranou, dodal Vystrčil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...