Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje. Rakousko ji bude žalovat

Nahrávám video

Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na což mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států. Rakousko kvůli tomu podá žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Konečná podoba taxonomie se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny. Už v současnosti se však budou muset vejít do maximálních povolených hodnot produkce oxidu uhličitého.

U jádra se zásadní podmínky nezměnily, státy tedy budou muset mimo jiné mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Zelený status budou mít pouze ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045. Každé tři roky přitom bude moci komise na základě nových vědeckých poznatků pravidla přehodnotit a navrhnout změnu podmínek.

„Posílení soukromých investic v přechodu k čistým energiím je klíčem pro dosažení našich klimatických cílů. Proto přicházíme se striktními pravidly, která pomohou získat finance pro podporu tohoto přechodu od zdrojů jako je uhlí způsobujících větší škody,“ řekla ve středu eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová, podle níž se v EU zhruba patnáct procent energie stále vyrábí z uhlí, což chce Brusel co nejrychleji změnit.

Pohled šéfa společnosti ČEZ

Generální ředitel polostátní energetické společnosti ČEZ (která je mezi jiným majitelem jaderných elektráren Temelín a Dukovany) Daniel Beneš na Twitteru napsal, že mělo smysl se ozvat při projednávání taxonomie EU. „Dosáhli jsme pozitivního posunu, abychom byli schopni úspěšně transformovat naši energetiku, a tedy i ekonomiku na bezemisní.“

K nejdůležitějším změnám řadí to, že u jaderných zdrojů byla doplněna udržitelnost z nich vyráběného tepla, podmínka licencování u požadavku paliva nepodléhajícího haváriím a byla upravena podmínka pro notifikaci jaderných projektů – ta se nyní vztahuje pouze na investice nad 40 milionů eur, dodal.

U plynu zmínil zrušení průběžných milníků na dekarbonizaci plynových zdrojů a stanovení zlomového termínu 31. prosince 2035 pro nové projekty. „Ty musí být od 1. 1. 2036 bez zemního plynu a tedy bezemisní.“

Beneš, který je zároveň prvním místopředsedou Svazu průmyslu a dopravy, rovněž zdůraznil, že finální schválené znění musí nyní ČEZ a svaz podrobně zanalyzovat.

Jak hodnotí změny teplárny a plynaři v Česku

Teplárenské sdružení České republiky vítá zmírnění požadavků ohledně rychlosti přechodu na plyn z obnovitelných zdrojů v rámci takzvané taxonomie. Původní požadavky Evropské komise (EK) byly podle sdružení nerealistické. Termín náhrady fosilního plynu do roku 2035 je však stále velmi ambiciózní, řekl ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. 

„Je třeba zdůraznit, že provozovatelé tepláren nemají zajištění dostatečného množství nefosilních plynů ve svých rukou a panuje velká nejistota, jak vůbec bude plynárenský trh organizován, protože jeho reforma je v počáteční fázi legislativního návrhu, který EK představila teprve v prosinci loňského roku. Jen samotné teplárenství by pro odchod od uhlí potřebovalo prakticky veškeré domácí zdroje biometanu, s nimiž počítají současné plány České republiky do roku 2030,“ řekl Hájek.

Za krok správným směrem považuje zrušení dílčích termínu také Český plynárenský svaz. „Nicméně upozorňujeme na nevhodné zachování požadavku, aby byl zemní plyn do konce roku 2035 u nových elektráren a tepláren zcela nahrazen vodíkem nebo biometanem tak, aby tyto zdroje splnily nároky taxonomie,“ řekla výkonná ředitelka svazu Lenka Kovačovská. „Takové ustanovení považujeme za příliš ambiciózní s ohledem na předpokládanou nedostatečnou technologickou připravenost a dostatečnou disponibilitu nízkoemisních a obnovitelných plynů v tomto časovém horizontu,“ dodala.

Nahrávám video

Pravidla nemají státy omezovat

Komise zdůrazňuje, že pravidla mají být pouze návodem pro investory, kteří budou chtít své peníze vložit do udržitelných projektů. Nijak však neomezují členské státy v tom, jaký energetický mix si zvolí, mají pouze urychlit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a dosažení klimatické neutrality do poloviny století.

Státy a Evropský parlament přenesly na Komisi mandát ke schválení taxonomie, proto do její podoby již nemohou zasahovat. Mají ale možnost ji odmítnout jako celek. Muselo by se však pro to nejdéle do půl roku vyslovit alespoň 20 z 27 členských zemí či většina europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné, ačkoli evropští zákonodárci z řad zelených již začali pro zamítnutí pravidel hledat spojence. Stejně jako další kritici poukazují na fakt, že jádro ani plyn podle nich nejsou udržitelnými zdroji.

„Stále je šance to zastavit,“ prohlásil německý zelený europoslanec Michael Bloss, k jehož frakci se s kritikou konečné podoby návrhu přidala druhá početně nejsilnější skupina socialistů. Naopak nejsilnější lidovci taxonomii ocenili a nehodlají hlasovat proti ní.

Jourová: Je to velice silné doporučení

„Taxonomie přinese předvídatelnost pro trh a v dlouhodobějším měřítku také levnější energii vyrobenou v Evropě. A tak pomůže nezávislosti Evropy na geopolitické mocenské hře,“ uvedla místopředsedkyně Komise Věra Jourová s odkazem na současnou energetickou závislost řady unijních zemí na Rusku. Výsledná podoba pravidel je podle ní „zdravý evropský kompromis a dobrá dohoda pro Česko“.

Jourová považuje za velký posun uznání jaderné energie za vhodnou pro investice. „A pro Česko je to velice dobrá zpráva.“ V rozhovoru pro ČT zdůraznila, že EK nikomu nenařizuje, do čeho má investovat. „To, co jsme dnes rozhodli, je vodítko pro investory, takové pošťouchnutí – jestli se s námi chcete snažit o to, aby Evropa byla klimaticky neutrální, investujte do toho a do toho. Není to žádný zákaz, ale je to velice silné doporučení.“

Rakousko se bouří

S rozhodnutím EK také silně nesouhlasí Vídeň. Rakouská ministryně pro klima Leonore Gewesslerová uvedla, že v příštích týdnech podají žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. K Rakousku se připojí také Lucembursko, informovala agentura APA. Vídeň právní kroky předem avizovala.

Podle Gewesslerové musí Rakousko s žalobou formálně počkat do chvíle, než norma začne platit. Ministryně možnost právních kroků ohlásila prakticky ihned po zveřejnění návrhu EK na přelomu roku.

„Ministryně životního prostředí Gewesslerová má mou plnou podporu při zkoumání právních kroků,“ uvedl na Twitteru ještě před oznámením žaloby kancléř Karl Nehammer. Podle něj bude Rakousko nadále sázet na rozvoj obnovitelných zdrojů. „Energie z jádra není zelená ani udržitelná,“ dodal.

Hnutí Duha: EK se odklonila od vědy

Rozhodnutí EK komentoval také vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh. Podle něj se Komise schválením vzdálila od vědeckého přístupu. „Evropská komise se ještě více posunula k politickému řešení, kdy se snaží zahrnout požadavky co nejvíce států, které se snaží označit všechny svoje plány v energetice jako zelené,“ uvedl Koželouh. Dodal, že takovým posunem by taxonomie ztratila svůj smysl, kterým je rozlišit udržitelné a neudržitelné investice.

„To neznamená, že u nás nebudou vznikat například plynové teplárny, ani se nic nemění na tom, že jádro budeme využívat ještě desítky let. Ale právě Česko potřebuje jasné a silné impulsy pro transformaci uhelné energetiky na převážně obnovitelnou, která jediná je opravdu domácí a chrání před výkyvy globálního trhu s fosilními palivy,“ sdělil Koželouh.

Ambiciózní lhůta k roku 2035 a sázka na vodík

Česká republika získala díky schválené podobě takzvané taxonomie delší čas na přípravu plynu z obnovitelných zdrojů. Nesmí ale promeškat přípravu. Ve společném prohlášení s Asociací pro akumulaci energie AKU-BAT CZ to ve středu uvedl Svaz moderní energetiky. Obě organizace oceňují zrušení průběžných milníků na dekarbonizaci plynových zdrojů. 

„Zároveň je však rok 2035 dostatečně ambiciózní na to, aby členské státy urychlily výstavbu obnovitelných zdrojů, které jsou klíčové pro výrobu zeleného vodíku. Souhlasíme s prohlášením ministra průmyslu a obchodu pana (Jozefa) Síkely (za STAN), že jsme ve výrobě vodíku zaspali. Teď máme šanci to napravit, nejen naši členové jsou připraveni investovat do výroby zeleného vodíku nemalé částky,“ řekl ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT a předseda představenstva Solární asociace Jan Fousek. Obě asociace vidí ve vodíku klíčové médium pro sezonní ukládání energie.

Ministryně Hubáčková doufá, že jednání o plynu ještě nekončí

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) ocenila, že Evropská komise schválila taxonomii, tedy systém podpory ekologických investic, bez nerealistických dílčích termínů pro využití nízkoemisních plynů. Ministryně dále poznamenala, že v podmínkách sice zůstala povinnost plně přejít na nízkoemisní plyny v polovině 30. let, projednávání však nekončí.

„Jsem ráda, že EK z podstatné části vyslyšela naše požadavky. Co je v tuto chvíli podstatné a pozitivní, že jaderná energie i zemní plyn jsou taxonomií považovány za udržitelné aktivity a investice nutné pro udržitelný energetický systém,“ sdělila ministryně. Podotkla, že jaderná energie představuje stabilizační zdroj pro elektrickou síť a umožňuje tak i rozvoj obnovitelným zdrojům.

„V případě zemního plynu byly odstraněny nerealistické termíny pro využití nízkoemisních plynů už v roce 2026, zůstala však povinnost plně přejít na nízkoemisní plyny v roce 2035. Projednávání ale nekončí, doufám, že kritéria taxonomie budou většinově přijata Evropským parlamentem,“ dodala Hubáčková.

Zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský uvedl, že nová pravidla členské státy ani Evropský parlament přímo schvalovat nebudou, neboť přenesly tuto pravomoc na komisi. Kritici taxonomie se do půl roku mohou pokusit její přijetí zvrátit, zpravodaj ale považuje za velmi nepravděpodobné, že by se jim to podařilo. 

Máme vodítko pro kroky v energetice, uvedl ministr Síkela

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) na Twitteru uvítal, že EK potvrdila technologie využívající jádro a plyn jako udržitelné. „Požadavků Česka, které EK přijala, je víc, a já mohu být spokojen. Dosáhli jsme maxima možného a hlavně máme vodítko pro budoucí kroky v oblasti energetiky.“

Evropská komise ve středu schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie. Ministr Síkela přitom počátkem ledna sdělil agentuře ČTK, že investice do jaderných zdrojů nesmí Evropská komise označit za přechodné. Nutné je, aby nebyly ani jinak diskriminovány, uvedl tehdy.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) považuje podmínky nastavené EK za splnitelné, nebo ještě v čase posunutelné. 

Úleva u plynu, napětí u jádra, hodnotí výsledek odborníci

„U plynu je změna zásadní. Tím, že odpadl termín roku 2026, to jest povinné spalování minimálně 30 procent bezemisních plynů, se rozvoji plynu dost ulevilo,“ řekl analytik Michal Šnobr. Výsledek podle něj dál podpoří v této dekádě přípravu a realizaci „plynových“ projektů všeho druhu, a to včetně řešení pro teplárenství.

„Výsledek pro jádro situaci komplikuje a za mne musí logicky změnit i pohled na chystaný tendr pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Nyní je zřejmé, osobně to tvrdím už roky, že bez stoprocentní nejen finanční, ale i majetkové účasti státu není moc šance na další postup kolem JE Dukovany. Ze strany ČEZ jako obchodní společnosti by to bylo nepřiměřené riziko,“ uvedl Šnobr.

Za dobrý kompromis považuje výslednou podobu analytik ENA Jiří Gavor. „Zachování podmínek pro jadernou energetiku se dalo čekat, většina států v EU budoucnost své energetiky s jádrem nespojuje a řada zemí je ostře proti. I tak nám to poskytuje prostor pro další rozvoj české jaderné energetiky a je na nás, jak jej využijeme. Rovněž se daly čekat úlevy v plynárenské části,“ uvedl Gavor.

Původní návrh podle něj kladl nepřiměřené dílčí termíny, které nevyhovovaly ani natolik ekologicky orientovaným zemím, jako je Německo. „Transformace plynárenství k nízkoemisním plynům bude sice pod velkým časovým tlakem, ale do roku 2035 se už dá leccos stihnout,“ dodal Gavor.

Bartoň očekává potíže s hlubinným úložištěm

Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně odebrání postupných termínů sice lehce zmírňuje opatření v raných fázích, nicméně i rok 2035 vyžaduje podle něj poměrně rychlé změny. „A podmiňovat zelené dotace splněním této podmínky může snížit jejich efektivitu. Určitě nehrozí, že dotace zůstanou nevyužity. Vždy je více zájemců než dotačních peněz,“ uvedl Bartoň.

Hlubinné úložiště, které je podmínkou v oblasti jádra, se podle současných plánů v Česku do roku 2050 nestihne, uvedl Bartoň. „Před českým státem nyní stojí kalkulace, jestli se mu extra investice do urychlení výstavby vyplatí, vzhledem k výnosu ze zelenosti českého jádra. Nesmíme ovšem zapomenout, že mezi hlavní výhody prohlášení jádra za zelené patří levnější financování pro stavitele,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...