Evropská komise proti rasismu a netoleranci zhodnotila Česko. Radí odstranit segregaci romských dětí

České úřady by měly přednostně zajistit skoncování se všemi formami segregace romských dětí ve školách a vytvořit strategii, která pomůže odhalit diskriminaci lidí hlásících se ke komunitě LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů). Ve své zprávě o situaci v Česku to napsala Evropská komise proti rasismu a netoleranci (ECRI), která je orgánem pro sledování lidských práv Rady Evropy. S opatřeními proti segregaci romských školáků či proti diskriminaci lidí LGBT počítají připravované vládní strategie, reaguje Olga Jeřábková ze sekce lidských práv Úřadu vlády.

V materiálu se oceňuje prosazování rovnosti a boje proti rasismu v úřadu veřejného ochránce práv i rozhodnutí vybudovat dokumentační centrum o genocidě Romů za druhé světové války na místě někdejšího koncentračního tábora Lety.

Zpráva se rovněž zmiňuje o slibném vývoji ve školství zaváděním integrované výuky, jak je tomu například ve škole v Trmicích, a také o snaze měst zlepšit situaci v sociálně znevýhodněných lokalitách, kde často bydlí Romové.

Za slabinu považuje komise fakt, že Česko ještě nezavedlo národní strategii nebo akční plán zaměřený na situaci příslušníků komunity LGBT a neprovádí ani zjištění o případné diskriminaci těchto lidí. Připomíná, že Česko uznává registrované partnerství od roku 2006, ale některé problémy zůstávají nedořešené, například vdovské důchody a dávky.

ECRI doporučuje změnu občanského zákoníku

V rozporu s verdikty Evropského soudu pro lidská práva se musejí v ČR trangenderové osoby před změnou jména podrobit změně pohlaví a sterilizaci, tvrdí se ve zprávě. ECRI doporučuje změnit občanský zákoník a zákon o zdravotních službách a odstranit podmínku sterilizace pro oficiální uznání změny pohlaví.

Podle Jeřábkové se strategie, která se týká komunity LGBT, začíná připravovat. „Hotová bude příští rok,“ předesílá Jeřábková.

ECRI tvrdí, že v ČR přetrvávají nenávistné projevy vůči komunitě LGBT. Terčem nenávisti zůstávají i Romové, ale rasistické projevy se nyní zaměřují na muslimy a migranty. Projevy nenávisti vůči muslimům se nyní ozývají v politických diskusích, a to nejen mezi členy extremistických stran. Nenávist vůči Romům i muslimům se objevuje i v projevech vysokých politiků. ECRI doporučuje, aby všechny veřejně činné osoby odsoudily projevy rasismu a nenávisti proti komunitě LGBT.

Navzdory nenávistným projevům vůči těmto komunitám není v Česku podle zprávy zaznamenáno mnoho incidentů nebo rasisticky motivovaných násilností. ECRI oceňuje nekompromisní postoj policie při předcházení protiromským protestům, které se snaží extremistické skupiny pořádat v místech s větší romskou komunitou.

Úřady nesbírají ucelené údaje o romské integraci

Zpráva konstatuje, že národní strategie integrace Romů prováděná v letech 2014 až 2020 bude doplněna novým šestiletým plánem, který má zlepšit životní podmínky Romů. Mnozí z nich se stále nacházejí v bludném kruhu nedostatečného vzdělání, což zužuje jejich uplatnění na pracovním trhu a vede k segregaci v bydlení.

Negativně to pak ovlivňuje jejich přístup ke zdravotní péči a dalším sociálním službám. Úřady neshromažďují ucelené údaje o integraci Romů a to komplikuje hodnocení přijatých opatření.

ECRI má dojem, že stále platí, že se romské děti dostávají do kategorie „oslabených“ častěji než ostatní. Doporučuje snížit počty romských dětí ve zvláštních školách. ECRI ocenila, že ČR v roce 2017 zavedla v předškolních zařízeních společný poslední ročník pro všechny pětileté děti.

Nyní se podle Jeřábkové dokončuje vládní strategie romské integrace na roky 2021 až 2030. Kdy by ji měla schvalovat vláda, není zatím jasné. Opatření obsahuje i strategie vzdělávací politiky, kterou chystá ministerstvo školství.

V doporučení ECRI píše, že by měl být rozšířen mandát i kompetence ombudsmana, který by měl mít možnost kontaktovat zranitelné skupiny občanů prostřednictvím místních styčných úřadů. Policie by také do svých řad měla přijímat více příslušníků menšin. Zpráva obsahuje celkem 16 doporučení a její závěry jsou založeny na posouzení situace do 2. července 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...