Evropská komise (EK) doporučila členským zemím Evropské unie udělit Bosně a Hercegovině status kandidáta pro přijetí do bloku. Při projevu k unijním diplomatům to oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Komise nicméně v nové zprávě nekonstatovala výraznější posun v naplňování cílů, které dříve balkánské zemi vytyčila.
„Evropou znovu vane vítr změny a my musíme tento pohyb zachytit… Země západního Balkánu patří do naší rodiny,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. „Dnes jsme navrhli udělit kandidátský status Bosně a Hercegovině,“ uvedla po schůzi členů EK. Oznámila tak další v řadě posunů v otázce rozšiřování Unie, které přinesly poslední měsíce.
Bosna a Hercegovina formálně o vstup do EU požádala ze začátku roku 2016, navazující procesy však podobně jako u dalších balkánských zemí postupovaly velmi pomalu. Na začátku letošního léta unijní premiéři a prezidenti Evropskou komisi pověřili, aby bezodkladně zhodnotila pokrok Bosny a Hercegoviny v plnění stanovených kritérií.
V nové výroční zprávě unijní exekutiva shrnuje vývoj kolem čtrnácti priorit stanovených v roce 2019, jakými jsou reformy veřejné správy, boj proti korupci a organizovanému zločinu nebo systém veřejných zakázek. U mnoha bodů podle EK nedošlo k žádnému pokroku, případně byly úspěchy velmi mírné. Významné kroky podle zprávy Bosna a Hercegovina podnikla v zájmu lepšího zvládání migrace.
Komise v textu opakovaně uvádí, že balkánská země je v raných fázích příprav na jednání o vstupu do EU. Udělení kandidátského statusu sice doporučuje, zároveň ale tento krok spojuje s podniknutím dalších kroků „na posílení demokracie, funkčnosti státních institucí, vlády práva, boje proti korupci a organizovanému zločinu, zajištění svobody médií a zvládání migrace v zemi“.
Kandidátský status pro Bosnu a Hercegovinu podporuje i Česko
Podporu pro udělení kandidátského statusu Bosně a Hercegovině v létě vyjádřili ministři zahraničí pěti středoevropských zemí včetně Česka. Zároveň vyzvali, aby se tato otázka dostala na pořad jednání říjnového summitu EU. Zda se premiéři a prezidenti budou příští týden v Bruselu tímto bodem zabývat, nebylo po středečním oznámení jasné.
Lídři zemí EU v červnu oficiálně označili za kandidáty na členství Ukrajinu a Moldavsko, tedy dvě země, které o přijetí požádaly bezprostředně po letošním vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. V červenci pak sedmadvacítka po letech průtahů oficiálně spustila přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Druhá jmenovaná země byla v tu chvíli kandidátem na členství již sedmnáct let.
