Evakuace Mariupolu se odkládá. Okupovaný Cherson protestoval proti ruské invazi

Obyvatelé Mariupolu se v sobotu evakuace nedočkali. Moskva ráno avizovala, že ruská vojska na Ukrajině zastaví palbu a umožní průchod humanitárními koridory, klid zbraní ale nenastal, Rusové přístav nadále ostřelují. Z Volnovachy se mělo do bezpečí dostat asi 15 tisíc civilistů, podařilo se to jen čtyřem stovkám. Invazní armáda podle Kyjeva ostřelovala také železnici, po níž se měli evakuovat obyvatelé Irpini. Okupovaný Cherson protestoval proti ruské agresi, podobně jako Rusy obsazený přístav Berďansk.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ruské síly na Ukrajině podle Moskvy pokračují v rozsáhlé ofenzivě, obsadily několik měst a vesnic a sestřelily čtyři ukrajinské stíhačky. Na tiskovém brífinku to v sobotu oznámil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov, informovala agentura Interfax. Ukrajinské úřady uvedly, že se jim podařilo z města Mykolajiv vytlačit ruské vojáky. Údaje o ztrátách zveřejňované oběma stranami nicméně nelze nezávisle ověřit.

„Jednotky ruských ozbrojených sil postupují na široké frontě,“ uvedl Konašenkov. Vojska podle něj převzala kontrolu nad sedmi sídly v Záporožské oblasti, další vesnice dobyli vojáci samozvané Doněcké lidové republiky (DLR).

Evakuaci civilistů zmařilo ostřelování

Ruská agentura Ria Novosti s odkazem na vedení Mariupolu informovala, že civilisté budou moci opustit město humanitárním koridorem od 11 hodin místního času do odpolední 16. hodiny (10 až 15:00 SEČ). Bezpečná cesta měla vést směrem na severozápad do Záporoží.

Mariupolské vedení ale už během dne upozornilo, že ruská armáda domluvený klid zbraní nedodržuje. „Rusové nás i nadále bombardují a používají dělostřelectvo. Je to šílené,“ řekl BBC místostarosta Serhij Orlov. „V Mariupolu žádné příměří není a klid zbraní není ani podél humanitárního koridoru,“ dodal. Civilisté jsou podle něho připraveni z města odejít, ale kvůli ostřelování nemohou. 

Zprávy o pokračujícím ostřelování Mariupolu a jeho předměstí potvrdila i zpravodajka BBC Sarah Rainsfordová. Úřady podle ní nabádají obyvatele, aby se místo cesty k evakuačním autobusům vrátili do bombových krytů. Ruské ministerstvo obrany pozdě odpoledne uvedlo, že po krátkém příměří ostřelování Mariupolu pokračuje.

Nahrávám video
Studio ČT24: Petr Pavel k situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

„Pokračujeme v dialogu o bezpečných koridorech pro civilisty z různých měst, které konflikt zasáhl,“ konstatuje Červený kříž ve stanovisku. „Scény z Mariupolu a dalších měst jsou srdcervoucí. Uvítáme jakoukoliv iniciativu, která umožní civilistům odchod od násilí do bezpečnějších oblastí.“

Evakuace by měla trvat několik dní, Mariupol a Volnovachu by mělo opustit až 215 tisíc obyvatel. Druhé jmenované sídlo se v sobotu podařilo opustit zhruba čtyřem stovkám civilistů. „Dosvědčuji, že Rusko dohodu porušilo navzdory zprostředkování Červeným křížem, nedodržuje závazky a ostřeluje město Volnovacha,“ sdělila podle serveru Ukrajinska pravda ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných oblastí Iryna Vereščuková.

Moskva tvrdí, že humanitární koridory nikdo nevyužil, a obvinila ukrajinské „nacionalisty“ z toho, že civilistům brání v odchodu.

Shoda na ustavení humanitárních koridorů byla jediným výsledkem čtvrtečního druhého kola rokování ukrajinských a ruských vyjednavačů. Starosta Mariupolu v noci na pátek oznámil, že je město pod ruskou blokádou a čelí ostřelování. Už v pátek varoval, že ve městě není voda, teplo ani elektřina a že docházejí zásoby jídla. „Naší prioritou je dosáhnout příměří, abychom mohli obnovit životně důležitou infrastrukturu, vytvořit humanitární koridor a dopravit do města potraviny a léky,“ dodal.

Obavy před léčkou

Zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín už v sobotu ráno upozorňoval, že domluva na zastavení palby je jedna věc, ale Ukrajinci se dožadovali záruk, že Rusové nebudou po otevření koridoru pálit po civilistech. „Koridor by mohl umožnit dodávky věcí, které jsou životně důležité, ale panují velké obavy, jestli to celé není jen další ruská léčka,“ vysvětloval.

Mariupol by podle Dorazína měli opustit především starší občané, ženy a děti. „Je pravděpodobné, že mužská část populace ve městě zůstane,“ doplňuje zpravodaj s tím, že odhodlání bránit přístav je veliké a za uplynulých osm let se zdejší veřejné mínění sjednotilo za Ukrajinou, protože nedaleko se válčilo s Ruskem podporovanými a řízenými jednotkami na Donbasu.

Kontrola Mariupolu, města s asi 450 tisíci obyvateli, je pro Rusko důležitá, protože by mu umožnila propojit jeho ozbrojené složky na anektovaném Krymu s těmi z Donbasu.

Ukrajinský parlament v sobotu dopoledne upozornil na ostřelování železniční trati, po níž měla vést evakuační trasa pro civilní obyvatelstvo města Irpiň. Zasažena byla i vlaková souprava, ta však zatím byla prázdná.

Podle španělského listu El País se z Irpini, která se nachází zhruba pětadvacet kilometrů od Kyjeva, snaží do hlavního města uprchnout tisíce lidí. Část města totiž nemá přístup k tekoucí vodě, elektřině a plynu, sídlo navíc ostřeluje ruská armáda. Evakuaci ztěžuje demolice mostu, kterou provedla ukrajinská armáda, aby zpomalila postup ruských invazních jednotek.

Okupovaný Cherson protestoval proti invazi

Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského je v širším centru Kyjeva relativní klid, potvrzuje ale, že sirény znějí mnohokrát denně. Tužší boje se odehrávají na předměstích metropole – právě v Irpini, Buči nebo Hostomelu. „Ruská armáda se snaží na tato předměstí zatlačit a utíká z nich mnohem více lidí,“ reportuje korespondent. Místa střetů se podle něj rychle mění.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Václav Černohorský a kameraman Pavel Němeček točili v ukrajinské Irpini
Zdroj: ČT24

V Boroďance v Kyjevské oblasti ruské jednotky obsadily psychiatrickou léčebnu, v níž v tu chvíli bylo 670 osob. Regionální šéf Oleksij Kuleba připustil, že netuší, jak zařízení evakuovat. „Dochází jim voda i léky. Tito lidé vyžadují speciální péči, neustálou pomoc, mnoho z nich je už mnoho let upoutáno na lůžko,“ zdůraznil Kuleba. Později stanice CNN s odkazem na místní samosprávu uvedla, že Rusové město téměř srovnali se zemí a léčebnu už opustili.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v sobotu prohlásil, že ze zahraničí vyslyšelo povolávací rozkaz přes 66 tisíc Ukrajinců, kteří se vrátili do vlasti, aby bojovali proti ruským agresorům. „To znamená dvanáct dalších motivovaných brigád. Ukrajinci, jsme nepřemožitelní,“ vzkázal národu Reznikov.

V sobotu vyšli do ulic obyvatelé jihoukrajinského Chersonu, kterého už se zmocnila ruská invazní vojska, aby dali najevo nesouhlas s okupací. Zpívali ukrajinskou hymnu a skandovali hesla vyzývající Rusko k opuštění země, uvedla britská BBC na svém webu.

Ruští vojáci se v Chersonu snažili blížící se demonstranty zastrašit střelbou do vzduchu, což je vidět na videozáznamech, které kolují na sociálních sítích. Starosta Chersonu Ihor Kolychajev americké stanici CNN řekl, že obyvatelům města došly zbraně. Podobný protest se konal i v přístavu Berďansk na pobřeží Azovského moře.

Putin: Invaze jde podle plánu

Generální štáb aktualizoval své statistiky ruských ztrát, které však není možné nezávisle ověřit. Kyjev tvrdí, že invazní vojska přišla mimo jiné o více než deset tisíc mužů (součet mrtvých a raněných), 39 letadel, čtyřicet helikoptér, 269 tanků, více než sto kusů dělostřelectva, 945 obrněnců či osmnáct systémů protivzdušné obrany.

Ruské ministerstvo obrany konstatovalo, že v Žytomyru ruské síly zničily sklad s protitankovými raketovými komplety Javelin a protitankovými střelami NLAW. Zasáhly podle něho také asi 70 velitelských stanovišť a komunikačních center ukrajinské armády, 98 raketových kompletů S-300 nebo protiletadlových systémů Buk M-1. Kreml od počátku invaze tvrdí, že útočí pouze na vojenské cíle a donedávna popíral i jakékoliv ztráty ve vlastních řadách.

Ruský vůdce Vladimir Putin trvá na tom, že válka proti Ukrajině – dle Kremlu speciální vojenská operace – jde podle plánu.

Ukrajinská armáda během uplynulých 24 hodin třikrát střílela na dvě osady v separatistické „Luhanské lidové republice“, informovala v noci na sobotu ruská agentura TASS s odvoláním na představitele tohoto útvaru. Podrobnosti o možných obětech nebo škodách zatím nejsou k dispozici. Informace nebylo možné nezávisle ověřit.

Rusové se blíží k další jaderné elektrárně

Poté, co ruští vojáci v noci na pátek ostřelovali Záporožskou jadernou elektrárnu, americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová prohlásila, že se svět „jen o vlásek vyhnul katastrofě“.

Později uvedla, že ruská okupační vojska jsou asi dvacet mil (32 kilometrů) od Jihoukrajinské jaderné elektrárny, druhého největšího zařízení tohoto druhu v zemi. Elektrárna se nachází asi tři sta kilometrů jižně od Kyjeva.

„Bezprostřední nebezpečí trvá,“ varovala Thomasová-Greenfieldová na půdě OSN. „Mezinárodní společenství musí jednomyslně požadovat, aby ruské síly svůj nebezpečný útok zastavily,“ dodala.

Ukrajinské jaderné elektrárny
Zdroj: ČT24

Lidé, kteří zemřou, zemřou i kvůli vám, vzkázal Zelenskyj NATO

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval NATO za to, že odmítá zavést bezletovou zónu nad jeho zemí. V televizním projevu k Ukrajincům uvedl, že ruská agrese proti jeho zemi bude pravděpodobně narůstat a západní lídry obvinil z toho, že Putinovi dovolili pokračovat v bombardování měst.

„S vědomím, že nové údery a oběti jsou nevyhnutelné, se NATO záměrně rozhodlo neuzavřít oblohu nad Ukrajinou,“ uvedl Zelenskyj ve videoposelství. „Vedení Aliance dnes (v pátek) dalo zelenou dalšímu bombardování ukrajinských měst a vesnic tím, že odmítlo vytvořit bezletovou zónu,“ dodal v pátek pozdě večer.

Západní představitelé od začátku ruské invaze zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou vylučují s odůvodněním, že by to vyžadovalo, aby letouny NATO střílely na ruská stíhací letadla. To by podle nich mohlo vyvolat širší konflikt s Ruskem. Proti bezletové zóně varoval i Putin: „Jakýkoliv krok tímto směrem budeme považovat za účast na ozbrojeném konfliktu té země, z jejíhož území bude přicházet nebezpečí pro naše vojáky.“

„Všichni lidé, kteří od dnešního dne zemřou, zemřou také kvůli vám, kvůli vaší slabosti, kvůli vaší nejednotě,“ řekl podle agentury AP Zelenskyj v nočním projevu. „Jediné, co Aliance dokázala udělat, bylo dostat přes svůj zásobovací systém padesát tun nafty pro Ukrajinu. Snad abychom mohli spálit Budapešťské memorandum,“ řekl Zelenskyj s odkazem mezinárodní smlouvu z roku 1994, ve které Rusko, USA a Británie slíbily Ukrajině bezpečnost výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní z dob SSSR.

Ukrajinci podle něj budou pokračovat v odporu a už teď zničili plány Ruska na bleskovou invazi, „když vydrželi devět dní temnoty a zla“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 42 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...