Europoslanci budou hlasovat o nedůvěře EK

Poslanci Evropského parlamentu budou hlasovat o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Lídrům europoslaneckých frakcí to sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolová, píše agentura DPA. Poslanci kritizují šéfku Komise kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Šance na vyslovení nedůvěry je však minimální, napsal bruselský web Politico.

Rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) už předtím uvedl, že získal dost podpisů pro svůj návrh na hlasování o nedůvěře Komisi. Poslanci by měli hlasovat příští týden na plenární schůzi ve Štrasburku.

Je to poprvé od roku 2014, kdy předseda či předsedkyně Evropské komise čelí takovému kroku, poznamenal server Politico. V pondělí, kdy začíná červencové plenární zasedání ve Štrasburku, by von der Leyenová měla vystoupit v debatě týkající se jejího vedení instituce a poté by měla následovat diskuse, v níž vyjádří svůj postoj lídři politických uskupení.

Europoslanci, kteří Pipereův návrh podporují, tvrdí, že by von der Leyenová měla přijmout odpovědnost například za kauzu Pfizergate. Unijní soud v květnu rozhodl, že EK pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám mezi von der Leyenovou a šéfem Pfizeru Albertem Bourlou o vakcínách.

Metsolová, která ve středu spolu se šéfy klubů jednala o programu příští plenární schůze, musela před zařazením hlasování na program zjistit, zda návrh obsahuje podpisy nejméně desetiny z celkového počtu 720 europoslanců, tedy 72.

Malá šance

Při samotném hlasování, kterému bude předcházet rozprava, by musely pro vyslovení nedůvěry zvednout ruku dvě třetiny poslanců. Vzhledem ke stabilní podpoře Komise v nejsilnějších frakcích evropských lidovců, socialistů či liberálů je šance na úspěch Piperey a dalších velmi malá. Pokud by návrh na vyslovení nedůvěry prošel, vedlo by to k rezignaci celé Evropské komise a spustilo by to složitý proces jmenování nových 27 eurokomisařů, píše Politico.

Podle informací ČTK návrh nepodpoří tři čeští europoslanci za ODS, kteří jsou rovněž ve frakci ECR, ani europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09), Jan Farský (STAN) či Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), ke které patří von der Leyenová.

Naopak europoslanci za ANO, kteří jsou sdruženi ve frakci Patrioti pro Evropu, návrh podpoří. Europoslankyně Kateřina Konečná (Stačilo!) označila hlasování za nutné, návrh ECR podle ní vznikl spojením s návrhem jejího kolegy, českého europoslance Ondřeje Dostála (Stačilo!).

První hlasování o nedůvěře po deseti letech

Komisi může před vypršením mandátu odvolat Evropský parlament (EP), když jí vysloví nedůvěru. Zatím se tak ale nikdy nestalo. Komise ustála hlasování o vyslovení nedůvěry naposledy v listopadu 2014. Vyvolala ho tehdy skupina europoslanců kvůli daňové aféře v Lucembursku, jehož dlouholetým premiérem byl tehdejší šéf Komise Jean-Claude Juncker.

V březnu 1999 tomu předešla EK Jacquese Santera, když podala kolektivní demisi poté, co zpráva výboru nezávislých expertů přisoudila Komisi kolektivní odpovědnost za případy špatného řízení a hospodaření a za zpronevěru. Tehdy šlo o první kolektivní demisi Komise v dějinách evropské integrace.

Problémy měl také portugalský politik José Barroso, který v letech 2004 až 2014 zastával úřad předsedy dvou eurokomisí. Barroso čelil v čele EK i osobním kauzám, z nichž jedna už v roce 2005 málem vedla k hlasování europoslanců o nedůvěře Komisi.

Šéf EK z let 1999 až 2004 Romano Prodi pak čelil výzvám k demisi kvůli finančnímu skandálu ve statistickém úřadu Eurostat. Snahy poslanců EP vyslovit nedůvěru jeho EK ale ztroskotaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...