Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).
„Mám velkou radost, že Evropská unie přijala sankce na základě českého návrhu. Jedná se o osoby, které vytvářejí to, co můžeme nazvat totalitou nebo diktátorským režimem v Rusku,“ řekl po skončení jednání Lipavský. „Je to deset osob, jsou to soudci, vyšetřovatelé, lidé, kteří vyšetřují z politických důvodů a provádějí represe,“ dodal. Schválení českého návrhu je podle něj jasný signál toho, kde „stojí Evropská unie a kde stojí česká diplomacie“.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Novinářka Viktorie Roščynová zemřela v roce 2024 ve svých 27 letech v ruském zajetí. Podle svědků měla být předtím součástí jedné z výměn vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. Média s odvoláním na ukrajinské úřady napsala, že její tělo, které Rusko předalo Ukrajině, vykazovalo známky mučení a před odesláním na Ukrajinu mu chyběly mozek, oči a část hrtanu.
Subjekty na sankčních seznamech mají zmrazené všechny účty v bankách EU a fyzické osoby mají zákaz cestovat kamkoli v Evropské unii.
V současné době je v Evropské unii uplatňováno přes padesát sankčních režimů, v kterých je téměř pět tisíc osob a subjektů. Byly zavedeny v reakci na situaci v některých zemích, například v Rusku, Bělorusku, Íránu či Severní Koreji.
EU kromě toho rovněž přijala takzvané tematické sankční režimy, které jsou zaměřeny například na terorismus, porušování lidských práv, činnosti související se šířením jaderných zbraní, používání chemických zbraní nebo kybernetické útoky.
Reparační půjčka pro Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv má podporu
Mezi ministry zaznívala podle Lipavského velká podpora pro takzvanou reparační půjčku Ukrajině financovanou ze zmrazených ruských aktiv v Evropě. Stále nicméně existují země, které s tím mají problém, český ministr zmínil zejména Belgii, kde se nachází většina zmrazených ruských aktiv.
„Česko k tomu přistupuje pozitivně, konstruktivně, snažíme se najít řešení, nezavírat dveře. Je ale jasné, že pokud má Rusko peníze, vede agresivní válku proti Ukrajině, proti Evropě, tak bychom měli využít tyto peníze, než se snažit opět využít peníze daňových poplatníků,“ prohlásil Lipavský.
Další finanční podpora pro Ukrajinu je jedním z hlavních témat. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je právě takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ještě před jednáním řekl novinářům, že by Evropská unie naopak kvůli korupčnímu skandálu na Ukrajině měla zastavit veškeré platby Kyjevu. V podobném duchu vystoupil podle Lipavského maďarský ministr i na jednání šéfů diplomacií. „Pozitivní zpráva ale přece je, že korupce je vyšetřována, že prezident Zelenskyj postupuje poměrně razantně,“ uvedl k tomu český ministr s tím, že to „bere jako dobrou zprávu a očistný proces, byť ho to netěší“.
Kallasová: EU bude pracovat na dalších sankcích proti ruské stínové flotile
Evropská unie má jednoduchý dvoubodový plán: oslabit Rusko a podporovat Ukrajinu. Řekla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU bude pracovat na dalších sankcích proti ruské stínové flotile, oznámila mimo jiné.
Další unijní protiruské sankce se podle Kallasové budou týkat samotných lodí z takzvané stínové flotily i subjektů, které umožňují jejich provozování. Blok se nyní podle ní zaměří na příslušné dohody se zeměmi, pod jejichž vlajkami lodě plují.
Lodě, které jsou součástí takzvané stínové flotily, Moskva používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Unie je uvalila kvůli už téměř čtyřleté plnohodnotné ruské agresi proti Ukrajině. Tato plavidla jsou však spojována také s úniky ropy a s poškozováním kritické podmořské infrastruktury, jako jsou například komunikační kabely. Rusko má podle odhadů k dispozici více než tisícovku takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Jednání unijních ministrů zahraničí se konalo v době, kdy Spojené státy dávají ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému najevo, že by měl přijmout nový americký plán pro Ukrajinu.
