Představitelé zemí Evropské unie na summitu podpořili právo Izraele na sebeobranu a vyzvali k rychlému a bezpečnému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji potřebují, mimo jiné prostřednictvím humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární účely. Vyplývá to z textu společných závěrů. Shodu potvrdila mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.
Evropská rada „co nejdůrazněji odsuzuje Hamás za jeho brutální teroristické útoky v Izraeli“, stojí v závěrech z jednání, které byly v uplynulých dnech a nocích několikrát přepracovány, aby vyhověly požadavkům všech členských států EU.
Na jejich konečné verzi se pracovalo i ve čtvrtek odpoledne během jednání prezidentů a premiérů sedmadvacítky. „Použití civilistů jako lidských štítů Hamásem je obzvláště politováníhodné zvěrstvo,“ píše se dále v textu.
Výzva k propuštění rukojmí
Izrael má podle unijních prezidentů a premiérů právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem a mezinárodním humanitárním právem. Lídři znovu zopakovali výzvu adresovanou Hamásu, aby okamžitě propustil všechna rukojmí.
„Evropská rada vyjadřuje své nejhlubší znepokojení nad zhoršující se humanitární situací v Gaze a vyzývá k trvalému, rychlému, bezpečnému a neomezenému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji potřebují, prostřednictvím všech nezbytných opatření, včetně humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární potřeby,“ stojí v závěrečném prohlášení ze summitu.
Podle diplomatických zdrojů až do pozdních večerních hodin shodu blokovalo Španělsko, které požadovalo „silnější formulaci“, ve které by figurovalo i slovo „příměří“. Proti tomu se ale postavilo zbývajících 26 zemí. Španělé nakonec ustoupili, prosadili si ale do závěrů zmínku o tom, že se „v blízké době uskuteční mezinárodní mírová konference“, která se bude týkat Blízkého východu.
Pokud jde o termín humanitární pauzy, znamená to, že „se na určitém místě v určitou dobu může deklarovat, že tam bude bezpečno, přičemž může jít o jednostranné rozhodnutí, nebo se o tom mohou dohodnout obě strany“, upřesnil nejmenovaný unijní činitel.
Podobně se to v minulosti dělo i v jiných válečných konfliktech. Termín „humanitární pauza“ Češi odmítali, protože podle nich implikoval to, že bude muset Izrael zastavit palbu a nebude moci bránit své území a občany. I jak napsala agentura Reuters, termín „přestávky“ znamená spíše než příměří krátké přestávky v bojích, během kterých může dojít k propuštění rukojmí či průjezdu konvojů s humanitární pomocí.
I na přání České republiky v textu přibylo, že je potřeba zajistit, aby pomoc neskončila v rukou teroristických organizací. Česko rovněž prosazovalo zmínku, že je v souvislosti s konfliktem potřeba bojovat proti šíření dezinformací, což se nakonec v dokumentu rovněž objevilo. „Evropská rada připomíná potřebu vyhnout se regionální eskalaci a jednat v tomto ohledu s partnery, včetně palestinské samosprávy,“ shodli se rovněž unijní lídři.
Očekávaná pozemní operace v Gaze
Útok Hamásu ze 7. října si v Izraeli vyžádal podle tamních úřadů na 1400 obětí, především civilistů, dalších více než 220 lidí palestinští ozbrojenci odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Při odvetných náletech v Pásmu Gazy zahynulo podle palestinských úřadů v této oblasti přes 7000 lidí. Hamás Pásmo Gazy ovládá od roku 2007.
Očekává se, že Izrael v nejbližší době spustí pozemní operaci v Pásmu Gazy. Právní rozměr invaze komentoval pro ČT24 vojenský analytik a bezpečnostní poradce prezidenta Otakar Foltýn.
„V tomto případě, stejně jako v jakémkoliv jiném, má napadený právo na obranu. To není ničím zpochybnitelné. V momentě, kdy tak učiní, tak nastupuje právo ozbrojeného konfliktu. V tomto případě zejména čtyři jeho základní zásady: rozlišování, přiměřenost, humanita a nezbytnost,“ řekl Foltýn.
Vyzdvihl především pravidlo přiměřenosti, které je důležité vzhledem k hustě obydlenému území Pásma Gazy. „Pravidlo říká, že je potřeba v každém individuálním případu posuzovat relevanci získané vojenské výhody v důsledku daného úderu a následně způsobených civilních škod. Pokud je to pravidlo dodrženo, tak přiměřené civilní škody nejsou nelegální a nejsou porušením mezinárodního civilního práva,“ dodal Foltýn.
