EU chce zachránit dohodu s Íránem. Všechny kroky Teheránu lze ještě vrátit, věří Mogheriniová

Nahrávám video

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se shodli, že nedávné íránské kroky neznamenají porušení celé jaderné smlouvy Teheránu se světovými mocnostmi. Všechny tyto kroky je možné zvrátit, uvedla po jednání v Bruselu šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Mluvčí íránské organizace pro jadernou energii zopakoval, že pokud evropští signatáři nesplní své povinnosti, přestane Írán dohodu dodržovat. Některé její body už letos plnit přestal.

Írán reaguje na to, že USA od dohody odstoupily a obnovily protiíránské sankce, neboť podle prezidenta Donalda Trumpa je dohoda špatná a nebrání Íráncům získat jadernou zbraň. Írán nyní v rozporu s dohodou přestal vyvážet obohacený uran a zvýšil úroveň jeho obohacování.

Evropští signatáři, mezi nimiž je Británie, Francie a Německo, připravují nový mechanismus INSTEX, který má pomoci americké sankce obejít. Pro zavedení alternativního, barterového obchodování s Íránem je prozatím deset zemí. 

Mluvčí íránské atomové agentury Behrúz Kamálvandí řekl, že Írán se vrátí k situaci před podpisem dohody v roce 2015, pokud evropské země nesplní své povinnosti. Musejí podle něj učinit víc pro to, aby Írán měl z dodržování dohody prospěch. 

Teherán je rok od vývoje jaderné zbraně, odhaduje Hunt

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt při příjezdu do Bruselu prohlásil, že je stále ještě čas dohodu o íránském jaderném programu zachránit. „Írán je vzdálen dobrý rok od vývoje jaderné bomby. Stále ale existuje malá možnost udržet tu dohodu při životě,“ věří Hunt.

„USA vědí, že je považujeme za našeho nejbližšího spojence. Věříme, že spojenectví mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy je základem globálního míru a prosperity za posledních 75 let, ale přátelé spolu někdy nesouhlasí,“ připustil britský ministr. „Toto je jedna z velmi vzácných příležitostí, kdy nesouhlasíme, ale to neznamená, že s nimi ve snaze o mír nespolupracujeme velmi úzce,“ dodal.

Huntův francouzský protějšek Jean-Yves Le Drian prohlásil, že Evropa musí zůstat jednotná ve snaze přimět Írán dohodu dodržovat. Teherán by podle něj měl odvolat své rozhodnutí vypovědět určité body dohody.

Také šéf nizozemské diplomacie Stef Blok si myslí, že na „záchranu dohody není pozdě, ale Írán musí plnit své závazky“. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius poukázal na to, že současné kroky Íránu přispívají k „pochybnostem o jeho skutečných úmyslech“. 

„Zbývající strany jaderné dohody s Íránem nepovažují kroky Teheránu za významné nedodržení smlouvy a nenaznačily, že mají v úmyslu spustit mechanismus dohody, který se zabývá řešením sporů,“ komentovala situaci po jednání v Bruselu šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

„Zaznamenali jsme, že technicky veškeré kroky, které byly učiněny – a litujeme, že byly učiněny – je možné zvrátit. Doufáme tedy a vyzýváme Írán, aby tyto kroky zvrátil,“ dodala. 

Napětí v oblasti se snaží zmírnit i francouzský prezident Emmanuel Macron, který chce ještě tento týden mluvit s prezidenty Íránu, Ruska a Spojených států.

Írán překročil hranici pro obohacování uranu

Podle mezinárodních expertů Írán v současné době obohacuje uran na 4,5 procenta, čímž překračuje limit 3,67 procenta stanovený smlouvou. Před uzavřením dohody obohacoval uran zhruba na 20 procent, přičemž k získání jaderné zbraně je podle odborníků potřeba 90 procent.

„Dohoda byla pro Írán výhodná, protože byla časově omezená, co se týče vývoje jeho jaderného programu. A Írán má čas, v tom má prezident Trump pravdu. Na druhou stranu, pokud jde o ten tlak, který nyní vyvinul Trump nejen na Írán, ale ve skutečnosti hlavně na Evropu, je tak nevybíravý, že Íránu nedal vůbec žádnou volbu. To, že Írán přestane plnit své závazky, ještě není krokem k tomu, že dokáže vyrobit použitelnou jadernou zbraň,“ podotkl arabista Petr Pelikán ze Západočeské univerzity v Plzni.

„Jaderná zbraň navíc ve skutečnosti není útočná zbraň, je to hlavně zbraň odstrašující. Íránu by dala jakýsi štít proti tomu, že by mohl být zasažen na svém území. Teď nemluvím o zástupných válkách, které se vedou všude okolo,“ poznamenal Pelikán. „Ale myslím, že za tím jejich úsilím skutečně je získat jadernou zbraň,“ dodal.

Teherán to dlouhodobě popírá. Islámská republika má podle vedení země mírový civilní jaderný program, určený pro vědecké účely.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...