Erdogan hrozí USA. Za případné sankce uzavře základnu, kterou Američané využívají

Na případné americké sankce proti Turecku Ankara odpoví, ve hře je i možnost uzavření základny Incirlik v Turecku, kterou Spojené státy využívají. Turecké televizi A Haber to v neděli řekl prezident Recep Tayyip Erdogan. Řekl také, že jeho země poskytne Libyi veškerou potřebnou pomoc.

Leteckou základnu Incirlik používají Spojené státy k operacím na Blízkém východě, zejména v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) v Sýrii a v Iráku. Média se rovněž shodují v tom, že na základně, kde jsou přítomni už desítky let, mají Američané uskladněné jaderné zbraně.

„Pokud pro nás bude nezbytné takový krok podniknout, tak na něj samozřejmě máme pravomoc. Pokud to bude nutné, tak Incirlik uzavřeme,“ řekl Erdogan. Dodal, že Turecko by také mohlo uzavřít radarovou základnu Kürecik. „Pokud nám budou vyhrožovat zavedením sankcí, tak samozřejmě odpovíme,“ prohlásil.

O uzavření Incirliku i dalších základen, které v Turecku Američané využívají, tento týden hovořil i turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu.

Vztahy mezi Washingtonem a Ankarou jsou dlouhodobě napjaté, a to především kvůli tureckému postupu v Sýrii a nákupu ruských systémů protivzdušné obrany S-400. Zkomplikovalo je také čtvrteční hlasování v Senátu USA, který přijal rezoluci, v níž se vraždění Arménů v době Osmanské říše označuje jako genocida.

Erdogan slíbil pomoc vládě v Libyi

Erdogan v rozhovoru pro televizi A Haber také řekl, že Turecko poskytne Libyi veškerou potřebnou pomoc. Erdogan tím reagoval na jednání s libyjským premiérem Faízem Sarrádžem. Ten stojí v čele mezinárodně uznávané libyjské vlády, kterou podporuje i Turecko. Postup libyjského maršála Chalífy Haftara, který od dubna obléhá Tripolis, považuje Erdogan naopak za nelegitimní.

Už v listopadu se Turecko s Libyí domluvilo o ekonomických zónách ve Středozemním moři. O jejich dohodě ale lídři zemí Evropské unie tvrdí, že je v rozporu s mořským právem a narušuje svrchovanost třetích zemí, konkrétně Řecka a Kypru.

V neděli Erdogan řekl, že dohoda sice znepokojuje Řeky, ale chrání turecká práva. Prohlásil také, že Turecko bude v budoucnu vyvážet energetické zdroje a že bez Turecka nebude uzavřena žádná smlouva o zdrojích ve východním Středomoří.

Libyjsko-tureckou dohodou z minulého měsíce si obě strany vymezily své výlučné ekonomické zóny ve Středomoří. Turecko si v ní nárokuje vodní pásmo mezi libyjským a tureckým pobřežím v blízkosti Kréty. To se však částečně překrývá s oblastí, na kterou si dělá nárok Řecko. Proti dohodě protestovaly vedle Řecka také Egypt a Kypr. Neschvaluje ji ani východolibyjská vláda sídlící v Tobrúku, která se Sarrádžovým kabinetem soupeří o moc v občanskou válkou poničené zemi.

Ve sporu o námořní hranice jde zejména o ekonomické zájmy a o právo na případnou těžbu nerostných surovin. Země EU v říjnu otevřely cestu k možnému uvalení sankcí na turecké představitele či organizace kvůli nepovoleným průzkumným vrtům u pobřeží Kypru. Ankara provádí u pobřeží ostrova rozděleného na řeckou a tureckou část vrty před možnou těžbou ropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 mminutou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...