EK vyhoví výzvě žádající zastropování cen nových povolenek, řekl Fiala

Nahrávám video

Evropská komise vyhoví návrhu Česka a dalších států a připraví návrh na zastropování cen nových emisních povolenek na individuální vytápění domácností a na pohonné hmoty, řekl premiér Petr Fiala (ODS) televizi CNN Prima News. Rozhodnutí zároveň označil za velký úspěch, byť českým cílem je tyto emisní povolenky vůbec nezavádět, dodal. K tomu se však dosud nepodařilo získat většinu.

Nový systém ETS 2 má obchodování s emisními povolenkami rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov. Platit má podle současných plánů od roku 2027. Tuzemsko patří do skupiny téměř dvou desítek zemí, které žádají jeho změny.

Fiala CNN Prima News řekl, že dostal aktuální informace od ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) z jednání unijních ministrů pro životní prostředí v Bruselu. „Nejnovější zpráva je, že Evropská komise vyhoví požadavku, který jsme dali jako koalice devatenácti států. A připraví návrh, aby cena emisní povolenky byla skutečně zastropována,“ upřesnil předseda vlády. Nikdo se tak nebude muset obávat růstu nákladů na pohonné hmoty či bydlení, což predikovaly některé odhady, doplnil.

„Já bych si přál, aby se ty emisní povolenky druhého typu vůbec nezavedly. Na to ale většinu nemáme,“ podotkl. Po středečním jednání kabinetu Fiala prohlásil, že Česko je připravené hledat podporu pro další úpravy, odsun a zrušení tohoto typu povolenek.

Podle ministerstva životního prostředí komisař pro klima Wopke Hoekstra uvedl, že Evropská komise stejně jako Česká republika jednoznačně nehodlá akceptovat příliš vysoké ceny a chápe obavy v některých zemích EU, informoval resort. Nyní proto Evropská komise podle zprávy ministerstva velmi pečlivě a podrobně analyzuje návrhy a doporučení členských států z dopisu, který jménem devatenácti zemí zaslal na Evropskou komisi ministr Hladík začátkem července. Hoekstra podle ministerstva přislíbil, že Evropská komise odpoví na požadavky tak, aby snížila obavy a zavedla doporučení popsaná v dopise iniciovaném Českem.

„Naše úsilí se vyplatilo, protože nemůžeme dopustit, aby systém emisních povolenek dopadl na české domácnosti, zejména na ty nízkopříjmové. Teď Evropská komise potvrdila, že zareaguje na naše obavy a mechanismy zapracuje tak, aby cenu emisní povolenky udržela na přijatelné úrovni,“ uvedl ministr Hladík.

Tři okruhy řešení

Dopis, takzvaný non-paper, podle tiskové zprávy resortu životního prostředí navrhuje především tři okruhy řešení, aby cena povolenky nepřesáhla 45 eur. Prvním bodem je zajištění lepší předvídatelnosti a perspektivy ceny, jaké budou povolenky v ETS 2 dosahovat. Například pomocí dřívější aukce povolenek nebo zveřejňování informací o tempu zavádění bezemisních technologií, což bude mít podle iniciativy vliv na cenu povolenky.

Dále jde o nástroj na stabilizaci trhu (MSR), který uvolní dodatečné množství povolenek, nebo je z trhu naopak stáhne, pokud by byl povolenek na trhu významný nedostatek, respektive přebytek. Tento nástroj by měl být posílen a zefektivněn, aby nehrozily situace s vysokými cenami. Zároveň bude možné trh stabilizovat kontinuálně, nikoliv pouze jednou za rok. Posledním bodem je posílení prahu pro cenu povolenky na 45 eur, nad jehož hranicí se na trh uvolní další povolenky, aby se cena snížila.

„Takzvaný non-paper je tak úspěšnou iniciativou České republiky, která pro něj získala podporu dalších osmnáct členských států, což představuje 91 procent obyvatel EU. V dopise Česká republika žádala Komisi o zásadní změny a záruky, že obchodování s emisními povolenkami bude předvídatelné, povolenky prudce nezdraží a nebudou mít negativní dopad na občany,“ dodává tisková zpráva ministerstva životního prostředí.

V současnosti v EU funguje systém povolenek ETS, který se vztahuje na elektrárny a průmyslové podniky produkující skleníkové plyny. Každá povolenka umožňuje vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentní množství jiného plynu. Výnosy z prodeje mají členské státy EU využívat na opatření na ochranu klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...