Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?

Před pěti lety se svět zastavil, když Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii. Tento budíček přitáhl pozornost celého světa, aby se věnoval zhoršující se epidemii, která byla hlášena od konce roku 2019.

V Evropě občané přešli od prvních zpráv o viru z Číny ke sledování záběrů v televizi, na nichž se po ulicích italského města Bergamo, které se stalo evropským „bodem nula“, valí vojenská nákladní auta. Armáda byla povolána na pomoc s obrovským počtem nakažených v Bergamu a ve stejnojmenné provincii, kde během jednoho měsíce zemřelo šest tisíc lidí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ což je ohromující skok oproti obvykle zaznamenaným dvěma tisícím úmrtím. Po pěti letech je smutek v regionu stále přítomný, píše Arte.

Načítání...

Brzy po vypuknutí se podobné statistiky staly realitou ve většině evropských zemí. Měsíc po oficiálním vyhlášení pandemie byly nemocnice zahlceny a vlády se snažily na tuto mimořádnou situaci reagovat. V Evropě se začala objevovat nová epicentra pandemie, včetně Španělska, které k 2. dubnu 2020 oznámilo 100 tisíc případů a 10 tisíc úmrtí, přičemž během jediného dne zemřelo 950 lidí.

„Zastihlo nás to vesměs bezbranné,“ řekl RTVE Pedro Gullon, současný generální ředitel španělské agentury pro veřejné zdraví (Salud Pública y Equidad en Salud). Připustil, že při zpětném pohledu bylo možné dopady první vlny zmírnit, ale „nikdo tomu nemohl zabránit“.

Pohled na dočasnou nemocnici pro pacienty s koronavirem, která se nacházela v kongresovém a výstavním centru Ifema v Madridu, 3. dubna 2020
Zdroj: AFP/Pierre-Philippe Marcou

Tvrdá opatření dávají tvrdé lekce

Slovní zásoba související s pandemií, jako jsou „antigeny“, „PCR“, „messengerová RNA“, „kolektivní imunita“ nebo „zákaz vycházení“, se stala běžnou součástí rozhovorů. Mezitím opakované uzavírky, sledovací a izolační opatření vedly k rostoucí únavě a vyvolávaly protesty.

V Belgii se demonstrace proti preventivním opatřením v roce 2021 zvrhly v násilnosti, jak připomíná RTBF. Podle belgického ministra zdravotnictví Franka Vandenbrouckeho byla první vlna covidu-19 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po níž brzy následovaly další vlny a různé varianty viru –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ také příležitostí poučit se do budoucna: „Úplné uzavření školského systému včetně podpůrných služeb, psychologicko-lékařských center a dalších bylo příliš. Úplné uzavření celého podpůrného systému (...), což vláda udělala na samém začátku, asi nebyla správná strategie, ale poučili jsme se z ní,“ řekl RTBF.

Protestující čelí policii při demonstraci proti pandemickým opatřením, včetně národního zdravotního pasu, v Bruselu 21. listopadu 2021
Zdroj: AFP/Kenzo Tribouillard

Zdá se, že ze všech přijatých opatření mělo zavírání škol jeden z nejtrvalejších dopadů, který se vyhodnocuje i po pěti letech.

Například v Česku. Když pandemie donutila vzdělávat se on-line, náhlá ztráta osobního kontaktu a následná izolace přispěly k prudkému nárůstu duševních problémů u dětí. Jedním ze znepokojivých příznaků byl nárůst sebepoškozujícího chování, zejména mezi dospívajícími dívkami, uvedla ČT. V tomto období se mnoho z nich obrátilo na sociální média, kde hledalo podporu a spojení. Ředitel Základní školy Chmelnice v Praze Václav Havelka poznamenává, že právě v období dálkového studia se mnozí žáci stali závislejšími na on-line platformách.

Školačka studuje z domova v Halle/Saale ve východním Německu 5. ledna 2021. V polovině prosince musely být v Německu uzavřeny školy a obchody, které nejsou nezbytně nutné, a v lednu se v souvislosti s obavami z nových variant viru zpřísnila pravidla pro nošení roušek a práci z domova
Zdroj: AFP/Jens Schlueter

V Portugalsku si studenti pamatují izolaci jako náročné období. Osmnáctiletý Lucas říká, že to mělo vliv na jeho soustředění. „On-line výuka mě trochu odradila, protože bylo tak snadné dělat něco jiného. Když byl člověk v on-line třídě, nikdo ho nekontroloval. A když jsem se dostal do desátého ročníku, uvědomil jsem si, že mi chybí některé základy.“ Teresa, které bylo v době pandemie osm let, vzpomíná: „Myslím, že pandemie ovlivnila mé dětství, protože to bylo dětství strávené doma,“ řekla RTP.

Načítání...

Zatímco na mladé generaci zanechala dlouhodobá izolace šrámy, starší lidé v domovech pro seniory byli první, na které dopadla vlna koronaviru. „Naše zařízení paliativní péče jsme přeměnili na jednotku covidu-19,“ řekl RTBF Steve Doyen, ředitel domova důchodců v bruselském regionu.

Vzhledem k tomu, že někdy došlo k několika úmrtím během jediné noci, „noční sestry byly bezradné a volaly o pomoc. Dokonce i pohřební služba byla zcela zahlcena,“ dodal. Bývalá valonská ministryně zdravotnictví Christie Morrealeová viděla, jak jí každý den přicházejí na stůl počty úmrtí. „Moment, který byl asi nejbolestivější, byla bilance. A ten sloupec s počtem mrtvých,“ vzpomíná.

Viditelné změny, přetrvávající pochybnosti

Pokud jsou některé dopady pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rozšířené návyky práce na dálku, větší povědomí o duševním zdraví, celopopulační očkovací kampaně nebo přetrvávající dopady dlouhého covidu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ve společnostech po celé Evropě stále hmatatelné, odborníci se rozcházejí v názoru na to, nakolik se občané a instituce z pandemie poučili.

Načítání...

Socioložka z Univerzity Complutense v Madridu Inés Calzadaová, která se specializuje na studium sociálního státu, pro RTVE zdůraznila, že pandemie byla výzvou k probuzení „potřeby státu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ lidé velmi bezprostředně pochopili, jak vás tato instituce může chránit“. Profesor sociologie zdraví na univerzitě v Alicante Daniel La Parra poznamenává, že „zdraví se stalo tak ústředním prvkem všeho, že v čistě kapitalistické společnosti dokázalo zastavit ekonomickou činnost“. Dodal, že krize pravděpodobně vedla k tomu, že se od té doby „zvýšila poptávka“ po zdravotnických službách.

Zákazník prochází kolem nápisu NHS „Zůstaňte doma, zachraňte životy“ na autobusové zastávce v čínské čtvrti v centru Londýna 8. ledna 2021, kdy v Anglii vstoupila třetí izolace kvůli novému druhu koronaviru
Zdroj: AFP/Tolga Akmen

Pandemie také odhalila zranitelnost evropských zdravotnických systémů. Po pěti letech však někteří tvrdí, že vlády pro jejich řešení udělaly jen málo. V Lotyšsku infektolog Uga Dumpis upozorňuje, že nemocnice se od krize z velké části nezměnily.

„Západní nemocnice se nyní budují pouze s jednolůžkovými odděleními (pro léčbu infekčních nemocí), zatímco u nás se stále považuje za normální mít na oddělení čtyři až pět pacientů,“ řekl LSM. „Vzhledem k chřipce i dalším infekcím musíme pochopit, že potřebujeme i infrastrukturu jednolůžkových pokojů.“

„Největším postpandemickým rizikem těchto pěti let je vlastně zapomnětlivost,“ řekl RTP prezident portugalského Národního zdravotního institutu Fernando Almeida. „A my nesmíme zapomenout. SARS-CoV-2 (covid-19) již můžeme považovat jen za další respirační virus v oběhu, ale to se může změnit; pozornost světa se již obrací k (novému kmeni) H5N1, nové hrozbě s pandemickým potenciálem.“

Poslední snaha o celosvětovou pandemickou dohodu

V lednu 2025 odpověděl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na otázku, zda je svět nyní lépe připraven na další pandemii, „ano i ne“, píše agentura AFP. Přiznal sice, že mnoho stejných slabin a zranitelných míst zůstává, ale „svět se také poučil z mnoha bolestných lekcí, které nám pandemie dala, a podnikl významné kroky k posílení své obrany“.

„Je toho hodně, co se zlepšilo díky pandemii chřipky (H1N1) v roce 2009, ale také díky covidu,“ uvedla Maria Van Kerkhoveová, ředitelka WHO pro připravenost na epidemie a pandemie a jejich prevenci. Varovala však: „Myslím, že svět není připraven na další masivní epidemii nebo pandemii infekčního onemocnění.

Načítání...

V prosinci 2021 začaly členské státy WHO připravovat návrh globální dohody o prevenci pandemií a lepší reakci na ně, která se snaží řešit hluboké nedostatky odhalené v souvislosti s koronavirem.

20. ledna 2021 lékař a zdravotní sestra vyšetřovali pacienta na oddělení Covid-19 v nemocnici v Doupnici, obci s 50 tisíci obyvateli, kde byl dramatický nedostatek ošetřovatelů. Specialistka na infekční nemoci doktorka Maria Bogojevová byla připravena odejít z funkce v malé provinční nemocnici v západním Bulharsku, když udeřila pandemie koronaviru. Byla jednou z řady starších lékařů, kteří s virem bojovali v přetíženém bulharském zdravotnickém systému
Zdroj: AFP/Dimitar Dilkoff

Klíčové otázky však zůstávají nevyřešeny, zejména v oblasti sdílení informací o patogenech mezi zeměmi a zajištění rovného přístupu k vakcínám a zdravotnickým prostředkům. V nadcházejících dnech se uskuteční poslední jednání a tlak na dosažení konsensu před příštím výročním shromážděním WHO v květnu roste –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jde totiž o dohodu, která by mohla určit, jak se svět vypořádá s příští pandemií. Jinak hrozí, že se znovu dopustí stejných smrtelných chyb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 22 mminutami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 2 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 5 hhodinami

Neznámí pachatelé ukradli kamion s dvanácti tunami čokoládových tyčinek

Neznámí pachatelé ukradli na zatím nezjištěném místě mezi Itálií a Polskem asi dvanáctitunovou zásilku čokoládových tyčinek, které vyrábí švýcarský potravinářský gigant Nestlé. Podle agentury AFP o tom informoval zástupce značky. Upozornil zároveň, že kvůli loupeži hrozí před Velikonocemi nedostatek těchto čokoládových tyčinek na trhu.
před 5 hhodinami
Načítání...