Ústřední volební komise v Sarajevu ve středu v reakci na soudní verdikt z minulého týdne zbavila mandátu Milorada Dodika, prezidenta Republiky srbské (RS), jedné ze dvou entit tvořících stát Bosna a Hercegovina. Dodik může rozhodnutí komise napadnout. Právní moci nabyde až poté, co soud rozhodne o této případné žalobě. Informovala o tom ve středu stanice N1. Dodik naznačil, že se rozhodnutím soudu řídit nebude.
Člen ústřední volební komise Suad Arnautović uvedl, že středeční rozhodnutí nabyde právní moci až poté, co uplyne lhůta na odvolání, což může trvat až dva měsíce. Dodal, že volební komise se rozhodla uplatnit zákon, podle něhož má být zvolenému politikovi odebrán mandát, pokud je odsouzen k trestu odnětí svobody v délce přesahující šest měsíců, píše al-Džazíra. Pokud bude Dodik skutečně zbaven funkce, do devadesáti dnů by se měly v RS konat nové prezidentské volby.
Dodik se proti rozhodnutí volební komise vulgárně ohradil a naznačil, že se rozhodnutím „ze Sarajeva“ nebude řídit. „A co když odmítnu?“ napsal na X. Jeho právníci podle al-Džazíry oznámili, že se ve věci odebrání mandátu obrátí na ústavní soud Bosny a Hercegoviny.
Později na tiskové konferenci řekl, že rozhodnutí volební komise je nepřijatelné, protože porušuje ústavu Republiky srbské, a oznámil referendum o tom, zda má z prezidentské funkce odejít, nebo ne. „Pokud rozhodnutí přijmu, odsouhlasím porušování ústavy a zklamu Srby,“ uvedl.
Již dříve Dodik a jeho vládnoucí Svaz nezávislých sociálních demokratů (SNSD) vyzvali bosenskosrbskou opozici, aby se připojila k bojkotu případných předčasných voleb prezidenta RS.
Vláda Republiky srbské vyjádřila Dodikovi podporu a označila verdikt za „protiústavní a politicky motivovaný“, zatímco Evropská unie uvedla, že je „závazný a musí být dodržován“, píše al-Džazíra.
„Vzdát se nepřipadá v úvahu,“ říká Dodik
„Dodik je již dlouhodobě jedním z hlavních zdrojů nestability na Balkáně,“ uvedl pro server Politico politický analytik Srdjan Blagovčanin.
Podle Politica není nicméně jasné, kdo bude případné konečné odebrání mandátu vymáhat, pokud se Dodik odmítne vzdát prezidentského úřadu. Situaci komplikuje fakt, že srbský politik v poslední době zvyšoval výdaje na platy a lepší výzbroj policejních sil Republiky srbské.
„Když na něj byl vydán aktivní zatykač, neustále ho chránily těžce ozbrojené policejní jednotky… Policii vnímá jako oporu, a to nejen pro případ možné eskalace krize, ale především jako prostředek své osobní ochrany,“ vyjádřil se Blagovčanin.
Možným řešením případné krize by mohlo být i přímé angažmá Evropské unie, která v zemi v březnu 2025 rozšířila svou mírovou misi, a to i o sto padesát českých vojáků. Doposud ale Unie odmítala přímé angažmá, jako například zatčení Dodika, zřejmě kvůli „tichému konsenzu uvnitř mezinárodního společenství, že mandát mise EUFOR by měl být vykládán velmi úzce,“ doplnil analytik pro Politico.
Separatistu Dodika podporuje Orbán nebo Putin
V úterý se Milorad Dodik v Budapešti setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který uvedl, že jeho země neuznává soudní verdikt, podle něhož má Dodik nastoupit roční trest odnětí svobody a má šestiletý zákaz výkonu politických funkcí, píše agentura Reuters.
Bosenský odvolací soud na konci července potvrdil únorový verdikt nižší instance, podle kterého lídr bosenských Srbů nerespektoval ústavní soud Bosny a Hercegoviny a vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu, který má zabránit návratu krvavé občanské války, jež byla ukončena v devadesátých letech na základě Daytonské dohody. Ta v konfederačním systému garantuje rozsáhlé pravomoci a ochranu všem etnickým skupinám, které utvářejí tento balkánský stát.
„Pezident Dodik byl odsouzen za to, že odmítá tančit, jak Brusel píská. Maďarsko toto rozhodnutí neakceptuje. Pokusy dozorčích orgánů dosazených EU o jeho odstranění kvůli tomu, že se staví proti jejich globalistické agendě, jsou nepřijatelné. Je právoplatně zvoleným vůdcem Republiky srbské,“ uvedl Orbán podle Reuters.
Dodika hlasitě podporuje i ruský vůdce Vladimir Putin nebo sousední Srbsko. Zatímco úřady v Sarajevu požadovaly vydání mezinárodního zatykače na srbského politika, ten se objevil nejen v Budapešti, ale také v dubnu v Moskvě nebo v Jeruzalémě na konferenci o antisemitismu pořádané izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, napsalo Politico.
Na stranu separatistického politika se staví i někteří američtí politici a osobnosti krajně pravicové scény. Podle Politica může být poslední eskalace v jeho vystupování připisována také změně v Bílém domě. Zatímco bývalá americká administrativa podle al-Džazíry uvalila na Dodika a jeho spojence sankce, politici blízcí Donaldu Trumpovi, jako bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani nebo bývalý guvernér státu Illinois Rod Blagojevich, popisují Dodika jako pronásledovaného křesťanského vůdce v zemi s muslimskou většinou, píše Politico.
Obavy z návratu občanské války
Dodik, který v RS vládne od roku 2006, dlouhodobě kritizuje bosenské vnitřní uspořádání a zemi označuje za vězení. Jeho separatistická rétorika i praktické kroky vyvolaly mezi některými bosenskými politiky i mezinárodními představiteli obavy z možného rozpadu multietnické země. Ten by se podle mnohých neobešel bez nového krveprolití.
Napětí v zemi v posledních letech roste. Již v roce 2021 srbští zákonodárci s podporou Dodika prosadili v zákonodárném sboru RS usnesení volající po postupném stažení srbské entity z klíčových bosensko-hercegovinských institucí, jako je daňová správa, armáda nebo soudy. Tento krok odsoudila diplomacie EU, USA nebo Spojené království právě kvůli obavám z návratu násilí.
Od konce války je Bosna rozdělena na Republiku srbskou a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny. Každá z nich má vlastní vládu a parlament, spojují je jen některé centrální instituce. RS obývají převážně etničtí Srbové, přičemž její vedení v čele s Dodikem se netají snahou o odtržení.
Bosna a Hercegovina v roce 2016 požádala o vstup do Evropské unie a roku 2022 jí byl udělen status kandidátské země. V březnu 2024 schválili lídři EU s balkánskou zemí zahájení přístupových jednání. Cestu do Unie nicméně podle al-Džazíry komplikují právě separatistické a proruské postoje Dodika.
