Už potřetí za necelý rok vybírají Izraelci složení nového parlamentu. Předchozí jednání o koalici loni na jaře a na podzim zkrachovala. Nynější průzkumy hovoří o vyrovnaném klání, a to i poté, co byl premiér Benjamin Netanjahu obviněn z podvodu, korupce a zneužití důvěry. Analytici nevylučují, že lidé budou muset vyrazit k volebním urnám i napočtvrté.
„Normálně je to sváteční den, pravdou ale je, že se necítím, jako bych měl něco slavit,“ komentoval volby izraelský prezident Reuven Rivlin. „Cítím jen hlubokou hanbu, když k vám stojím čelem, moji spoluobčané. Zkrátka si to nezasloužíme. Nezasloužíme si další příšernou volební kampaň, která se promění ve špínu,“ dodal.
Podle průzkumů půjde o těsný souboj nejsilnější pravicové strany Likud, kterou vede premiér Netanjahu, s centristickým uskupením Modrobílí někdejšího náčelníka generálního štábu Bennyho Gantze. Ten vyjádřil přání, aby volby přinesly „zhojení“ a lidé se naučili spolu opět žít. „Vyzývám všechny, aby šli hlasovat,“ řekl a apeloval na voliče, aby nevěřili lžím.
V dubnu těsně vyhrál Likud, ale Netanjahu nezískal spojence pro sestavení vlády, která by si ve 120členném Knesetu zajistila většinu. V září naopak těsně zvítězila Gantzova strana; šanci pak dostali Gantz i Netanjahu, ale ani jeden nebyl úspěšný.
Průzkumy se od předchozího hlasování příliš nezměnily. „Politický pakt v Izraeli je odrazem hlubšího, společenského patu, rozdělení mezi několik táborů, které spolu moc nemluví,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
„Likud se v kampani snaží o vyšší účast, je si vědom, že když bude apelovat na své voliče, aby přišli k volbám, tak může pat posunout k těsnému vítězství. Gantz volí heslo ,je nutné se posunout‘ a sází na únavu voličů z Netanjahua,“ dodal Borek.
V listopadu generální prokurátor obvinil Netanjahua z podvodu, korupce a zneužití důvěry. Proces má začít 17. března. Podle kritiků by měl nejdéle sloužící premiér Izraele sám odstoupit. Netanjahu ale obvinění odmítá a považuje se za oběť „honu na čarodějnice“.
„Myslím, že z hlediska výsledku to bude podobné jako v předchozích dvou cyklech, tedy jakýsi pat mezi nacionální pro-osadnickou pravicí a středem. Izraelský politický systém je v tuto chvíli zaseklý kvůli tomu, že Likud není v tuto chvíli koaličním partnerem pro Modrobílé kvůli Netanjahuovi. Ten se dostal do pozice člověka, který blokuje vznik velké koalice. Druhý problém je, že židovské strany odmítají do koalice s velkou arabskou koalicí, která ve svých preferencích posiluje,“ podotkla ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová z Univerzity Karlovy.
Židovské osady v centru pozornosti
Letošní volby by mohlo ovlivnit i lednové zveřejnění plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Plán sice počítá s vytvořením budoucího státu Palestina, zároveň ale umožňuje Izraeli anektovat části okupovaného palestinského území na Západním břehu.
Kontroverzní plán, který Palestinci okamžitě rezolutně odmítli, podporují Gantz i Netanjahu. Podle BBC ale není zřejmé, zda by Gantz „zašel tak daleko“ jako současný předseda vlády.
Mluví se zejména o anexi židovských osad a údolí Jordánu. V současné době žije ve 140 židovských osadách vybudovaných od začátku okupace Západního břehu a Východního Jeruzaléma v roce 1967 na 600 tisíc Židů. Trumpův plán počítá s tím, že osady nebudou nadále označovány za nelegální.
Na třetím místě by se podle průzkumů mohla umístit společná arabská kandidátka, s níž ale do vlády nikdo nepočítá. Po zářijových volbách získala 13 křesel ze 120 členů parlamentu a posléze podpořila Gantze coby možného premiéra. Poprvé za téměř tři desetiletí tak doporučila arabská strana Žida do křesla předsedy vlády.
„Menším stranám docházejí peníze, zejména pravicově nacionalistické strany se uchylují k nevyžádaným telefonátům, kdy se ozve hlas, který vás vyzývá k volbě. Netanjahu je schopen slíbit všechno, potřebuje každý hlas. Dokonce zacílil na Araby s izraelským občanstvím, v jednom tweetu sliboval přímý let z Izraele do Mekky pro věřící, ale tweet prý velmi rychle zmizel,“ okomentoval situaci politolog Marek Čejka z Mendelovy univerzity v Brně.
Únava z politiky i obavy z koronaviru mohou voliče odradit
Patovou situaci by mohla vyřešit vysoká účast, Izraelci už jsou ale z politiky unaveni. Snížit by ji mohly i obavy z nákazy novým koronavirem. Netanjahu vyzval voliče, aby přišli hlasovat navzdory strachu z nemoci, a dodal, že virus je v Izraeli zcela pod kontrolou. Dosud se nákaza v zemi potvrdila u deseti lidí.
Na 16 místech podle listu The Times of Israel mohli volit Izraelci, kteří jsou v izolaci. V karanténě zůstává podle listu 5630 Izraelců. Voliči u zvláštních stanů dostávají balíček s antibakteriálním gelem, rouškou a rukavicemi, které musí použít. Jejich volební lístky jsou umístěny do speciální urny a následně je spočítají pracovníci v ochranných oblecích.
V září volilo 70 procent voličů, což bylo asi o procento více než v dubnu. Už v neděli odvolili někteří izraelští vojáci. Povoleno to mají o den dříve ti z nich, kteří budou muset v den voleb sloužit. Volební místnosti se uzavřou v devět hodin večer našeho času. Následně budou zveřejněny odhady výsledků.
