Dílčí vítězství střídá porážka. Britští poslanci odmítli Johnsonův brexitový harmonogram

Nahrávám video

Britská Dolní sněmovna v úterý večer ve druhém čtení podpořila návrh prováděcího zákona o brexitové dohodě, čímž jej posunula do další fáze schvalovacího procesu. Pro hlasovalo 329 zákonodárců, proti bylo 299 hlasů. Záhy poté ale poslanci odmítli schvalovací harmonogram, který vláda naplánovala. Měli výhrady k tomu, že dostali pouhé tři dny. Premiér Boris Johnson avizoval, že v takovém případě bude britská vláda usilovat o předčasné volby. Šéf Evropské rady Donald Tusk doporučí 27 zemím EU, aby podpořily britskou žádost o odklad brexitu.

„Musím vyjádřit zklamání nad tím, že tato sněmovna odhlasovala zdržení namísto harmonogramu, který by zajistil, že by Spojené království mohlo odejít 31. října s dohodou,“ uvedl Johnson. „Nyní čelíme tomu, že potrvá nejistota (…) Vláda musí přijmout jediný odpovědný kurz a zrychlit naše přípravy na vyústění bez dohody,“ dodal.

Předseda vlády uvítal skutečnost, že poslanci při prvním hlasování upravenou brexitovou dohodu podpořili, když posunuli prováděcí zákon do další fáze legislativního procesu. Bude prý v kontaktu s dalšími lídry EU, kteří nyní musí odpovědět na britskou žádost o další odklad brexitu. Podle Johnsona by Británie měla Unii opustit v aktuálním termínu na konci měsíce.

Nahrávám video

Lídr labouristické opozice Jeremy Corbyn Johnsona vyzval, aby spolupracoval s opozicí a dohodl „rozumný“ harmonogram pro projednání „nesmírně důležitého“ prováděcího zákona. „Myslím, že tato sněmovna schválí projednávání tohoto zákona,“ dodal.

Johnson ale v reakci uvedl, že legislativní proces bude pozastaven, dokud státy EU nerozhodnou o britské žádosti o nový odklad brexitu.

O opatření, které by převedlo obsah brexitové dohody do britského práva, poslanci začali hlasovat ve 20:00 SELČ. Média očekávala, že touto první zkouškou by zákon mohl projít, ihned ale následovalo ještě problematičtější hlasování o extrémně krátkém schvalovacím harmonogramu, který vláda naplánovala. Poslanci jej zamítli v poměru 308 pro a 322 proti.

Vláda návrh zákona, který zavádí do britského práva opatření z dohody o brexitu vyjednané v Evropské unii minulý týden, zveřejnila v pondělí večer. Chtěla, aby jej poslanci definitivně schválili už ve čtvrtek, protože cílem Johnsona je vyvést Británii z Evropské unie 31. října, tedy za devět dnů. Dokument přitom čítá 115 stran a dalších 126 stran vysvětlujících poznámek.

Johnson hrozil předčasnými volbami

„Jestliže parlament odmítá umožnit uskutečnění brexitu a místo toho prosadí svou a rozhodne, že se všechno odsune do ledna nebo možná i dál, za takových okolností (…) s velkou lítostí musím říct, že by (prováděcí) zákon musel být stažen a museli bychom se posunout (…) k parlamentním volbám,“ prohlásil předtím před poslanci Johnson.

Po hlasování už o definitivním stažení ani o předčasných volbách nemluvil. Později večer ale zdroj z úřadu premiéra potvrdil, že pokud EU schválí odklad, jsou předčasné volby jedinou cestou, jak se z této krize dostat.

Předčasné volby se Johnson opakovaně snažil vyvolat už minulý měsíc poté, co parlament proti jeho vůli prosadil zákon namířený proti brexitu bez dohody. Jeho záměr ale neměl potřebnou podporu dvou třetin poslanců Dolní sněmovny.

Média spekulují, co bude dál

Britská média předpovídala, že úterní neúspěch vlády by nejspíše znamenal definitivní konec varianty odchodu z Unie bez dalšího odkladu. O ten už Johnson na základě zákona z minulého měsíce požádal o víkendu, zbytek EU ale s reakcí čekal na vývoj v britském parlamentu.

Novináři upozornili, že předseda vlády nevyloučil dokončení ratifikace brexitové dohody při kratším než tříměsíčním odkladu brexitu. Někteří spekulují, že právě to by mohlo po odmítnutí vládního harmonogramu následovat.

„Je tohle v podání Borise Johnsona nevyslovený vzkaz pro EU ohledně délky odkladu? Jasně dává najevo, že tři měsíce by byly za hranou, nevyloučil ale kratší, technické prodloužení,“ napsal na Twitteru Steven Swinford z deníku The Times. Komentátoři také upozorňují, že schválení tohoto scénáře by nevyžadovalo další summit EU.

Tusk navrhne schválit další odklad

Mluvčí Evropské komise Mina Andreevová uvedla, že Komise bere na vědomí výsledek úterního hlasování v britském parlamentu. Brusel podle ní nyní očekává, že jej britská vláda informuje o dalších krocích. „Předseda Evropské rady (Donald Tusk) nyní konzultuje s (unijními) lídry britskou žádost o odklad do 31. ledna 2020,“ napsala na Twitteru mluvčí EK.

Později Tusk oznámil, že 27 zemím EU doporučí, aby podpořily britskou žádost o odklad brexitu. Navrhne, aby se kvůli tomu nescházel summit EU. O případném dalším odkladu brexitu a jeho délce musí 27 členských států bloku rozhodnout jednomyslně, souhlasit musí také vláda v Londýně.

„Jsme žádáni o odklad: za jakým účelem? Jaké je toho odůvodnění?“ uvedla francouzská ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová. „Víme, že čas samotný nepřinese řešení, ale politické rozhodnutí. Nemůžeme tuto situaci prodlužovat donekonečna,“ dodala.

Na další postup čeká nyní i Irsko. „Je vítané, že Dolní sněmovna jasnou většinou hlasovala pro zákon potřebný ke schválení dohody o vystoupení. Nyní budeme očekávat vývoj z Londýna a Bruselu ohledně dalších kroků včetně rozvrhu pro legislativu a potřeby odkladu,“ napsal na Twitteru Johnsonův irský protějšek Leo Varadkar. 

Opozice si stěžovala na nedostatek času

Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn během dne kritizoval kabinet a zopakoval, že jeho strana nepodpoří „výprodejovou“ brexitovou dohodu, kterou vyjednal minulý týden ve čtvrtek Johnson se zbytkem Evropské unie. Labouristé se podle Corbyna chopí „každé příležitosti, jak zabezpečit práva zaměstnanců, ochránit naše hospodářství a zajistit, že lidé dostanou poslední slovo“. 

Stínová ministryně zahraničí Emily Thornberryová vyjádřila „rozhořčení“ nad snahou vlády prosadit v tak krátké době zákon, který by převedl dojednané podmínky brexitu do britského práva. „Když jsem pracovala na zákonu o zdraví a sociální péči, který byl dost důležitý, trvalo to tři měsíce,“ zdůraznila labouristka. „Abychom my politici mohli dělat svou práci pořádně, potřebujeme čas,“ dodala. Labouristi podle ní nevidí jediný důvod, proč by měli hrát „hru Borise Johnsona“.

„Poslanci měli více času na debatu o zákonu o volně žijících zvířatech v cirkusech (který se týkal 19 zvířat), než budou mít na rozhodování o budoucnosti 65 milionů lidí,“ napsala poslankyně Zelených Caroline Lucasová. „Jsme v této situaci, protože parlament tak dlouho prokrastinoval, nechalo se to na poslední minutu,“ kritizoval naopak poslance ministr pro bydlení Robert Jenrick.

Britové schválili odchod z EU v referendu v červnu 2016. Zda Spojené království evropský blok za devět dní skutečně opustí, je ale nejasné. 

Jacob Rees-Mogg, který v dolní komoře parlamentu předkládá vládní plány, po úterním hlasování oznámil, že ve středu a čtvrtek se britští poslanci vrátí k nedokončené debatě o nedávném parlamentním projevu královny. Dodal, že v pátek Dolní sněmovna zasedat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...