Conte dostal pověření sestavit novou vládu. Chce vybudovat modernější a spravedlivější Itálii

Nahrávám video

Italský prezident Sergio Mattarella pověřil nestraníka Giuseppa Conteho sestavením nové italské vlády. Na vytvoření vládní koalice se ve středu dohodlo Hnutí pěti hvězd a středolevá Demokratická strana. Odvrátily tak hrozbu předčasných parlamentních voleb poté, co se rozpadl dosavadní kabinet Hnutí pěti hvězd a krajně pravicové Ligy.

Conte při odchodu z prezidentského paláce řekl, že jeho nový kabinet začne urychleně pracovat na návrhu rozpočtu pro rok 2020. Finanční list Il Sole 24 Ore k tomu napsal, že se koalice v návrhu základních bodů společné politické platformy shodla, že požádá EU o „pružnost“ ohledně schodku v italském rozpočtu na příští rok. Deficit má podle nich pomoci „posílit sociální soudržnost“ v zemi.

Prioritou nového italského premiéra bude modernizace Itálie tak, aby byla „spravedlivější, konkurenceschopnější, solidárnější a přístupnější“. 

Podle Conteho je také nutné co nejdřív ukončit politickou nestabilitu v zemi. Prezidentu Mattarellovi chce proto předložit seznam nových ministrů v nejbližších dnech.

Conte si odnesl od prezidenta pověření sestavit novou vládu
Zdroj: Ciro de Luca/Reuters

Dohoda na nové koalici vyšachovala Salviniho ze hry

Dohoda na nové koalici Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany odvrátila hrozbu předčasných voleb, které si přál šéf krajně pravicové a protiimigrační strany Liga, exministr vnitra Matteo Salvini. Právě s Ligou vládlo Hnutí pěti hvězd od loňského června. Jejich koalice se tento měsíc rozpadla kvůli názorovým neshodám a snaze Salviniho vytěžit v předčasných volbách z narůstající popularity Ligy. 

Šéfové hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio a Demokratické strany Nicola Zingaretti slíbili, že při sestavování vlády a dojednávání sdílené politiky budou hledat „společný základ pro dobro země“.

Luigi di Maio oznámil vznik nové vládní koalice
Zdroj: Ciro de Luca/Reuters

Populistické Hnutí pěti hvězd do politiky vstoupilo jako protestní strana se silným protikorupčním zaměřením. Založil ho v roce 2009 komik Beppe Grillo, který radikálním tažením proti zavedenému politickému vedení získal velkou popularitu. Před volbami v roce 2018 se vedení hnutí ujal Luigi Di Maio, rétorika hnutí se umírnila, citelně například v kritice EU.

Řada programových bodů Hnutí pěti hvězd spadá spíš do tradiční agendy italské levice, například požadavek zavést minimální mzdu či zelená politika. Svým protiimigračním postojem se však spíš blíží konzervativním stranám.

Nahrávám video

Demokratická strana vznikla v říjnu 2007 spojením několika levicových a středolevicových stran, mezi nimiž byli nástupci Italské komunistické strany, levicově orientovaní křesťanští demokraté a sociální demokraté.

Mezi lety 2013 až 2018 Itálii vedli tři premiéři z řad Demokratické strany. Nejvýraznější tváří strany dosud patrně byl někdejší starosta Florencie Matteo Renzi, který vládě předsedal v letech 2014 až 2016. Neuspěl v referendu o změně ústavy na počátku roku 2016. Nyní stranu vede dřívější guvernér regionu Lazio Nicola Zingaretti.

V politice se právník a akademik Giuseppe Conte až do svého loňského zvolení premiérem neangažoval. Narodil se 8. srpna 1964 ve Volturara Appula, malém městě nedaleko Foggie v jihovýchodní Itálii.

Právo vystudoval na univerzitě La Sapienza v Římě a vzdělání si doplnil i v zahraničí. Je odborníkem na obchodní, správní, finanční a civilní právo. Přednášel na univerzitách na Sardinii, v Římě, ve Florencii a na Maltě.

Jeho tvrzení o tom, že si „právní vzdělání zdokonalil“ na Yaleově a Newyorské univerzitě v USA, pařížské Sorbonně a na Cambridgeské univerzitě v Británii, zpochybnila média s odkazem na neexistující záznamy na těchto univerzitách. Podle některých právníků však mají hostující akademici přístup ke studiu, nejsou ale formálně vedeni jako studenti.

Conte dříve poskytoval právní konzultace Římské obchodní komoře; v roce 2013 jej poslanci vybrali do poradního sboru státního úřadu, byl také členem vědeckého výboru Italského sdružení notářů.

Před loňskými volbami ho Hnutí pěti hvězd (M5S) představovalo jako možného ministra, který by mohl veřejnou administrativu „zbavit byrokratické zátěže“. Před svým angažmá v M5S zastával podle vlastních slov levicové postoje: „V minulosti jsem volil levici.“ Před zvolením chtěl „skoncovat s nepoužitelnými zákony,“ posílit protikorupční legislativu a „kompletně přepracovat“ reformu školství.

Na předsedu vlády jej navrhl šéf Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio. Italský prezident Sergio Mattarella Conteho jmenoval 23. května.

Conte vzápětí neuspěl s návrhem na sestavení vlády podporované krajně pravicovou Ligou a antisystémovým Hnutím pěti hvězd (M5S), neboť prezident na ministerstvo financí neschválil euroskeptika Paola Savonu. Mattarella pak 28. května pověřil sestavením vlády ekonoma Carla Cottarelliho, který měl zemi dovést k předčasným volbám, Cottarelli však po dvou dnech formování kabinetu pozastavil kvůli pokračujícímu rokování politických stran. Ve čtvrtek 31. května se Liga a M5S opět dohodly na vládní koalici a Mattarella znovu pověřil sestavením vlády Conteho, který mu obratem předal seznam ministrů.

Vláda složila přísahu loni na začátku června. Hned poté premiér zdůraznil, že jeho země požaduje automatické a povinné přerozdělování žadatelů o azyl mezi zeměmi EU. Rázný protiimigrační přístup Conteho ocenil i americký prezident Donald Trump.

Horké chvilky premiér zažíval při zvládání odborářských protestů letos v únoru, kdy v Římě desetitisíce lidí protestovaly proti hospodářské politice vlády.

Letos v březnu Conte podepsal memorandum, kterým se Itálie připojila k čínské globální infrastrukturní iniciativě nové Hedvábné stezky, jako první člen skupiny G7. V květnu ve snaze předejít vládní krizi odvolal z úřadu ministerského náměstka Armanda Siriho z Ligy kvůli podezření z korupce a z vazeb na mafii.

V srpnu se šéf Ligy Matteo Salvini rozhodl z koaličního projektu odejít a vláda se po 15 měsících de facto rozpadla. Premiér Conte oznámil svou demisi 20. srpna.

Po zhruba týden trvajícím jednání se dohodly na nové koalici Hnutí pěti hvězd a Demokratická strana a na post předsedy vlády vybraly znovu Giuseppa Conteho, který je v současnosti nejpopulárnějším italským politikem.

Conte žije v Římě, je ženatý, ale bydlí odděleně od své manželky a desetileté dcery.

Giuseppe Conte
Zdroj: Reuters/Regis Duvignau

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...