Cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Kyjeva, uvedli lídři evropských zemí

Cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Ukrajiny, uvedli ve společném prohlášení lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nutným předpokladem pro jednání je podle nich příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev si prohlášení evropských lídrů cení a plně ho podporuje.

Plán postupu zveřejnili zástupci evropských států poté, co v sobotu jednali o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit rusko-ukrajinskou válku. „Sdílíme přesvědčení, že diplomatické řešení musí chránit životně důležité bezpečnostní zájmy Ukrajiny a Evropy,“ uvádí prohlášení. Mezi tyto zájmy podle něj patří „robustní a důvěryhodné bezpečnostní záruky, které umožní Ukrajině účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost“.

„Cesta k míru na Ukrajině nemůže být určena bez účasti Ukrajiny,“ dodává prohlášení s tím, že Kyjev má svobodu rozhodovat o svém vlastním osudu.

Podle evropských představitelů mohou smysluplná jednání probíhat pouze v kontextu příměří či omezení bojů. „Současná linie kontaktu by měla být výchozím bodem jednání,“ podotkli. Vyjádřili rovněž přesvědčení, že mezinárodní hranice nelze měnit silou, a vyslovili se pro zachování tlaku na Rusko s cílem přimět ho k ukončení invaze.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Barbora Maxová k plánovanému setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina
Zdroj: ČT24

Zelenskyj: Konec války musí být spravedlivý

„Konec války musí být spravedlivý a já jsem vděčný všem, kteří stojí na straně Ukrajiny,“ napsal na síti X ukrajinský prezident. Dodal, že Ukrajina bojuje za obranu klíčových bezpečnostních zájmů evropských zemí.

V sobotním projevu Zelenskyj uvedl, že argumenty Kyjeva byly vyslyšeny. Cílem jednání prý bylo sjednocení postoje k dosažení příměří, píše Reuters. „Cesta k míru pro Ukrajinu by měla být určena společně a pouze společně s Ukrajinou, to je klíčový princip,“ nechal se slyšet.

Nahrávám video
Události: Přípravy summitu USA a Ruska na Aljašce
Zdroj: ČT24

Schůzka Trumpa a Putina na Aljašce

Trump oznámil, že se příští pátek sejde s vůdcem Kremlu Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle serveru Axios se Kyjev a některé členské země NATO obávají, že Trump by mohl souhlasit s Putinovými návrhy na ukončení rusko-ukrajinské války, aniž by zohlednil jejich stanoviska.

Stanice NBC News v sobotu uvedla, že Bílý dům zvažuje, že na Aljašku pozve i Zelenského. Zpráva se odvolává na vysoce postaveného amerického činitele a tři osoby, které byly o interních diskusích v Bílém domě informovány.

Šéf Kremlu tento týden prohlásil, že není proti setkání se Zelenským, ale pro takovou schůzku podle něj ještě nejsou podmínky. Zelenskyj opakovaně vyzval k osobnímu jednání mezi ním a Putinem s cílem ukončit ruskou invazi na Ukrajinu.

Otázka území

Agentura Bloomberg v pátek napsala, že Washington a Moskva připravují dohodu o příměří, která stvrdí ruské teritoriální zisky na východě Ukrajiny, zejména v Donbasu. Moskva si chce také ponechat poloostrov Krym, který v rozporu s mezinárodním právem zabrala už v roce 2014. Bílý dům zjištění Bloombergu označil za spekulace, Trump pak mluvil o výměně území, která „bude ku prospěchu obou stran“.

Zelenskyj v sobotu prohlásil, že Ukrajina nemůže porušit ústavní principy týkající se jejího území. Podle ukrajinské ústavy je území státu v rámci stávajících hranic nedělitelné a nedotknutelné.

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že o budoucnosti Ukrajiny nelze rozhodovat bez Ukrajinců. Prohlášení napsal po tom, co hovořil s německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským premiérem Keirem Starmerem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Jsme i nadále odhodláni podporovat Ukrajinu, pracovat v duchu jednoty a navazovat na práci vykonanou v rámci koalice ochotných,“ napsal na síti X.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) na síti X v reakci na chystané jednání Trumpa s Putinem napsal, že hranice státu nelze posouvat nátlakem a vydíráním. Česko chce dle Lipavského mír, ale s jeho podobou vždy musí souhlasit v první řadě Kyjev.

„Putin Ukrajinu neporazil ani za tři dny, ani tři roky. K jednání ho dovedla podpora Ukrajiny, sankce a ukrajinská odvaha,“ zdůraznil šéf české diplomacie. Ukrajina musí zůstat svobodná, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 40 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...