Čína schválila zákon o etnické jednotě. Dle kritiků oslabí menšiny

Nahrávám video

Čína schválila nový zákon o etnické jednotě, který má posílit národní identitu u 55 menšinových etnických skupin. Podle kritiků ale zákon ještě více oslabí identitu lidí, kteří nepatří k většinovému etniku Chanů, napsala agentura Reuters.

Zákon nařizuje, že základním jazykem výuky ve školách, ve státní správě a při úředních záležitostech je čínština. Ve veřejných prostorách, kde se používá čínština i jazyky menšin, musí být čínštině dána „přednost v umístění, pořadí a podobných ohledech“, uvádí zákon, který nicméně dodává, že „stát respektuje a chrání výuku a používání jazyků a písem menšin“.

Kritici se obávají, že by kdokoli, kdo tuto národní jednotu zpochybní, mohl dostat nálepku separatisty, kterého je možné pohnat před soud.

Zákon nazvaný „Podpora etnické jednoty a pokroku“ byl schválen na závěr výročního zasedání čínského parlamentu – Všečínského shromáždění lidových zástupců. Během zhruba týden trvajícího zasedání čínská vláda krom přijetí nových zákonů představila také pětiletý plán a klíčové cíle v oblasti politiky a ekonomiky.

Zareagoval i Tchaj-wan

Na novou normu zareagovala i vláda na Tchaj-wanu, podle níž by mohl Pekingu poskytnout další právní základ pro stíhání Tchajwanců, které považuje za separatisty. Zákon mimo jiné obsahuje ustanovení o ochraně suverenity a bezpečnosti Číny.

Čína, která považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za své území, už má zákony a předpisy proti stoupencům nezávislosti Tchaj-wanu. Jsou mezi nimi i pokyny zveřejněné v roce 2024, které trestají zaryté aktivisty, a to i trestem smrti, přestože čínské soudy nemají na ostrově žádnou jurisdikci.

Čína má oficiálně 56 uznaných etnických skupin, jimž dominují Chanové. Ti tvoří více než 91 procent z 1,4 miliardy obyvatel Číny. Etnické menšiny – včetně Tibeťanů, Mongolů, Mandžuů či Ujgurů – obývají regiony, které dohromady pokrývají přibližně polovinu rozlohy země a z velké části jsou bohaté na přírodní zdroje.

Politolog mluví o asimilaci

Cílem zákona je podle oficiálního zdůvodnění podporovat integraci mezi etnickými skupinami prostřednictvím vzdělávání, bydlení, migrace, komunitního života, kultury, cestovního ruchu a rozvoje.

Docent politologie na Cornellově univerzitě a odborník na čínskou zahraniční politiku Allen Carlson uvedl, že zákon podtrhuje směřování k asimilaci.

„Zákon jasněji než kdykoli předtím stanoví, že v Čínské lidové republice prezidenta Si Ťin-pchinga musejí občané jiných etnik, než jsou Chanové, více usilovat o integraci s chanskou většinou a především být loajální k Pekingu," dodal Carlson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 29 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...