Čína podporuje Rusko v informační válce. Přebírá kremelské výklady a cílí na Afriku

Čína spolupracuje s Ruskem v dezinformační válce, konstatovala německá analýza Marshall Fund's Alliance for Securing Democracy. Podle výsledků roční studie čínská média přebírají moskevskou propagandu a dávají ve zpravodajství velký prostor ruským politikům. Stát, který drží kontrolu nad většinou tamních médií, přebral i moskevský narativ a o válce informuje jako o „speciální vojenské operaci“.

„Naše vztahy jsou pevné jako skála,“ oznámil koncem února na jednání v Moskvě nejvyšší čínský diplomat Wang I. Rusko a Čína v posledních měsících prokazovaly diplomatické sblížení ve vzájemných vztazích. Podle analýzy Marshall Fund's Alliance for Securing Policy země spolupracují i v informační rovině, Čína se údajně snaží dělat Rusku „rétorické krytí“. Peking se přitom v minulosti snažil být spíše neutrální.

Čínská média podléhající státní cenzuře se zdržují označit válku jako invazi. Místo toho převzala kremelskou terminologii a popisují ji jako „speciální vojenskou operaci“. Peking od ruské invaze na Ukrajinu také převzal několik zpráv z ruských státních médií, které se posléze ukázaly jako nepravdivé.

Moskva například opakovaně tvrdila, že USA mají na Ukrajině laboratoře na výrobu biologických zbraní nebo že popravy civilistů v Buče ruskými silami byly podvod. Peking pak podle analýzy naznačoval, že ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ovládá americký miliardář George Soros.

Rusko-čínská dezinformační spolupráce

„Rozhodně došlo k proruskému sblížení, Čína od začátku války opakuje proruské argumenty. Zároveň bagatelizuje ruské válečné zločiny a dává vyniknout ruským hlasům,“ shrnul pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) Etienne Soula, analytik Marshall Fund's Alliance for Securing Policy a jeden z autorů výzkumu.

Čína si s Ruskem vyměňuje zpravodajské narativy často. Protože je v obou zemích valná část médií pod státní kontrolou, používají ve zpravodajství podobné formulace jako druhá strana.

„Aby oslabila západní demokracie a jejich spojence, snaží se Čína tyto země také izolovat tím, že se obrací na země Globálního Jihu (jinak také rozvojové země, pozn. red.),“ uvádí zpráva. „V souvislosti s válkou na Ukrajině čínské zprávy opakovaně tvrdily, že země podporující Ukrajinu jsou pokrytci a zbytek světa je jim lhostejný,“ stojí dále v dokumentu.

Čína také věnovala o poznání větší prostor ruským politikům než jejich ukrajinským protějškům. Mezi 24. únorem 2022 a 23. lednem 2023 zmínila například ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova více než třikrát častěji než šéfa ukrajinské diplomacie Dmytra Kulebu.

Častěji byl citován také ruský vůdce Vladimir Putin, oproti Volodymyrovi Zelenskému se jeho jméno objevovalo ve zprávách až s osmkrát větší frekvencí. Podle analýzy se tento postoj potvrdil i na sociálních sítích čínských médií.

  • Data studie vycházela ze sledování výstupů ruských a čínských státních médií, diplomatů a klíčových vládních úředníků.
  • Autory studie je trojice výzkumníků Joseph Bodnar, Bret Schafer a Etienne Soula.
  • Rusko podle analýzy ztrácí vliv v informační válce, hlavně na severní polokouli a ve vyspělých zemích. 
  • Výzkum se soustředil i na ruské účty, které používaly nacistická označení ve spojitosti s válkou na Ukrajině. Celkem bylo slovo „nazi“ zmíněno v twitterových příspěvcích ve více jak pěti tisících osmi stech případech.

Útoky na NATO i na Spojené státy

Zpráva dále uvádí, že čínské zpravodajské kanály často útočily po vzoru Ruska na Spojené státy, které v poslední době dávaly do přímé souvislosti s válkou na Ukrajině. Podle západních médií za tím stály hlavně dlouhodobé výroky Pekingu o americké zahraniční politice.

Během prvního roku války byla Čína velmi aktivní hlavně na sociálních sítích. Pokud se příspěvky týkaly války, zmiňovaly čínské diplomatické účty na Twitteru Spojené státy dvakrát častěji než Rusko. V příspěvcích se také hojně vyskytovaly spojitosti s NATO.

V roce 2021 čínská státní média zmínila Severoatlantickou alianci ve více než dvanácti stech tweetech, přičemž rozšíření Severoatlantické aliance bylo zahrnuto pouze v 52 tweetech. Po ruské invazi vzrostla četnost výrazů „NATO“ i „rozšíření“ o více než 540 procent, respektive o sedmnáct set procent. Jedním z příkladů může být i následující tweet.

Čína na prvním místě

Několik týdnů po začátku války se v čínském mediálním prostoru znovu objevily zprávy o Tchaj-wanu, jehož území si Čína dlouhodobě nárokuje. Příspěvků, které obsahovaly zmínku o Tchaj-wanu i o Ukrajině, posčítala analýza více než pět set. Peking opakovaně označuje Tchaj-wan za „vzpurnou provincii“ a jako důvod, proč by neměly ostatní státy s Tchaj-pejí jednat, uvádí respektování čínské „svrchovanosti a územní celistvosti“.

„Podpora Ruska ze strany Číny není jednoznačná. Problém je hlavně v tom, že čínské zájmy jsou na prvním místě bez ohledu na cokoli,“ popsal analytik Soula. „V komunikačním prostoru je vyrovnání mezi Čínou a Ruskem téměř úplné,“ komentoval situaci James Rubin, koordinátor Centra pro globální angažovanost, které spadá pod americké ministerstvo zahraničí.

Rusko-čínské zájmy v zemích třetího světa

Peking a Moskva v posledním desetiletí výrazně investovaly do programů, které by měly oslovit a přilákat nové konzumenty. Obě země se zaměřují hlavně na Afriku, Latinskou Ameriku a Blízký východ, podle Rubina na tyto aktivity padly miliardy dolarů.

Čínská státní média jsou dlouhodobě jedním z hlavních nástrojů tamního režimu, kterými se Peking snaží ovlivňovat ostatní země, kontrolovat informace o komunistické straně a šířit povědomí o postojích režimu.

Průzkum Evropské rady pro zahraniční vztahy z konce února ukázal, že zatímco většina obyvatel západních zemí stojí na straně Ukrajiny, respondenti v takzvaných zemích třetího světa podporují Kyjev méně a spíše sympatizují se stížnostmi Moskvy, navíc jsou nedůvěřiví k motivům západních vůdců.

Podle Souly to znamená, že se sbližování Pekingu a Moskvy bude dále prohlubovat, i když se obě země nemusí shodovat ve všech otázkách. „Informační prostor přináší málo rizika. Nikdo neříká, že na Čínu uvalí sankce za to, že v této oblasti podporuje Rusko,“ řekl. „Rusko je díky tomu spokojené, a navíc to slouží širším zájmům Pekingu, protože to urychluje ztrátu vlivu Západu v místech, jako je Afrika, kde má pouze Čína skutečnou schopnost zaplnit prázdné místo po západních mocnostech,“ dodal Soula.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...