Čína oznámila první společné vojenské cvičení se Srbskem

Čína a Srbsko pořádají společné vojenské cvičení, oznámil Peking. Akce, která se koná v Číně, představuje vůbec první společné manévry armád obou zemí. Bělehrad dlouhodobě posiluje vazby s Pekingem, nakupuje i čínské zbraně. Analytici vidí za manévry primárně politické motivy a považují je za signál Západu.

Nynější srbsko-čínské cvičení je prvním případem, kdy se kandidátská země na členství v Evropské unii účastní společných vojenských manévrů s Pekingem.

Čínské ministerstvo obrany ohlásilo, že cvičení s názvem Mírotvůrci 2025 se bude konat v provincii Che-pej v severní Číně v druhé polovině července a účastní se ho speciální jednotky obou armád. Podle resortu je cílem manévrů „zlepšit bojové schopnosti a prohloubit spolupráci“.

Ani srbské ministerstvo obrany, ani čínské velvyslanectví v Bělehradě však nezveřejnily další podrobnosti včetně očekávaného počtu účastníků, podotkla stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s tím, že není ani jasné, zda bude následovat podobná společná akce v Srbsku, což je v případě takových spoluprací běžná praxe.

Web Newsweek dodal, že kromě obsahu cvičení není ani zřejmé, jak dlouho potrvá. Peking ani Bělehrad neoznámily, zda a kdy už srbské armádní jednotky do Číny dorazily.

První čínská protivzdušná obrana v Evropě

Newsweek také podotkl, že krátce předtím, než režim v Pekingu manévry oznámil, zveřejnil čínský státní list Global Times rozhovor s velitelem srbské jednotky protivzdušné obrany Daliborem Aleksičem.

Aleksič v interview chválil čínské systémy FK-3 a HQ-17AE, kterými jeho jednotka disponuje, a mimo jiné uvedl, že jejich pořízení „přispělo k dalšímu posílení přátelství a spolupráce mezi oběma národy“. Dodal také, že jako experta na zbraně ho „fascinuje“ i „mnoho dalších čínských zbraňových systémů“, napsal čínský státní list.

Srbsko je první evropskou zemí, která si pořídila protivzdušnou obranu čínské výroby – systém středního doletu FK-3 a systém krátkého doletu HQ-17AE, připomněl analytik Stefan Vladisavljev z projektu CHOICE mapujícího rostoucí čínský vliv ve střední a východní Evropě. Oba systémy by měly být v provozu od letošního ledna.

První čínské drony v Evropě

Srbsko je také první evropskou zemí, která si objednala čínské drony, podotkl web The Kyiv Post. Konkrétně jde o bezpilotní stroje CH-92A a CH-95. Kolik jich vlastní, ale srbská armáda nezveřejnila, píše RFE/RL.

Bělehrad kromě toho také společně s čínskými státními leteckými firmami vyvíjí vlastní dron „Pegaz“ a brzy by se mělo v zemi otevřít i nové středisko pro údržbu bezpilotních strojů, dodal Vladisavljev.

Partnerství obou zemí podle něj posiluje také řada společných policejních cvičení, z nichž poslední se konalo loni. Na srbské i čínské půdě se v jejich rámci uskutečnily například protiteroristické manévry.

Srbské balancování

Bělehrad oficiálně zastává pozici vojenské neutrality. „Tato neutralita není pasivní. Spíše se zaměřuje na rozvoj spolupráce s jednotlivými partnery a zároveň se zdržuje aktivního členství v organizacích kolektivní obrany, jako je NATO,“ vysvětlil Vladisavljev.

Bělehrad se tak zapojil do několika mírových misí OSN a mnohonárodních operací vedených EU, na jejíž Společné bezpečnostní a obranné politice se také podílí.

Kromě toho je členem programu NATO Partnerství pro mír a rozvíjí obrannou spolupráci s USA, například letos v červnu se připojil k americkým a evropským silám v rámci každoročního cvičení Platinum Wolf. Zároveň také spolupracuje s Ruskem vedenou Organizací Smlouvy o kolektivní bezpečnosti.

Bělehrad se tak snaží ve své zahraniční politice balancovat mezi Západem, Čínou a Ruskem, které je nyní pod západními sankcemi kvůli své agresi proti Ukrajině.

„Před totální ruskou invazí na Ukrajinu pořádalo Srbsko také společná cvičení s Moskvou,“ připomněl Vladisavljev. „I když Srbsko omezuje svou otevřenou podporu Rusku, zůstává jednou z mála evropských zemí, které proti Moskvě neuvalily sankce – a to i přesto, že údajně prodává Ukrajině munici.“

Investice i dohoda o volném obchodu

Čína posiluje v Srbsku i ekonomický vliv, v posledních letech tam investovala miliardy dolarů na infrastrukturní projekty včetně dálnic, železnic, továren či dolů. Srbsko je důležitou součástí čínské iniciativy Pás a stezka, což z něj může podle kritiků udělat trojského koně Pekingu a jeho bránu do Evropy, připomněl The Diplomat.

Čína je největším individuálním zahraničním investorem v Srbsku, do roku 2022 dosáhly její investice v zemi úrovně všech tamních investic 27 členských států Evropské unie dohromady, shrnuje Vladisavljev.

Peking je také hlavním obchodním partnerem Bělehradu v oblasti dovozu, který loni činil 5,13 miliardy eur, a zdrojem diplomatické podpory v mezinárodních institucích, zejména pokud jde o nezávislost Kosova, kterou Bělehrad neuznává, dodává RFE/RL.

Už v roce 2016 uzavřely obě strany dohodu o strategickém partnerství a loni se Srbsko stalo první evropskou zemí, která se s Pekingem dohodla na budování „společné budoucnosti“, upozornil The Diplomat.

Loni v červenci pak vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu, která zahrnuje mimo jiné postupné odstraňování pětadvacetiprocentních srbských dovozních cel na čínské zbraně v příštích deseti až patnácti letech, uvedl Vladisavljev. Naopak Čína souhlasila se zrušením (nižších) cel na srbské zbraně do pěti let.

Znepokojená EU

Společné cvičení s Pekingem pořádalo v minulosti třeba také Německo – tehdy, v roce 2019, ale šlo o akci zaměřenou na humanitární účely – a loni přijeli Číňané na „protiteroristické cvičení“ do Běloruska, které je stejně jako Peking spojencem Moskvy.

Nynější čínsko-srbské manévry tak představují „novou kapitolu ve vojenské diplomacii Pekingu v Evropě“, píše RFE/RL.

S nevolí na ně reagovala Evropská unie, která už dříve dávala najevo, že se jí sbližování potenciálního unijního člena z Bělehradu s diktaturou v Pekingu nelíbí. V reakci na manévry Brusel uvedl, že Srbsko by se mělo zdržet „činů a prohlášení, které jsou v rozporu s postoji zahraniční politiky EU“, citovala unijní vyjádření RFE/RL.

Unie chce vědět, že se na Bělehrad může spolehnout jako na spolehlivého evropského partnera oddaného společným principům, hodnotám a bezpečnosti. „Potřebujeme, aby nás Srbsko ujistilo o své strategické orientaci,“ reagoval Brusel.

Srbsko je totiž jako kandidátská země povinno sladit svou zahraniční politiku se zahraniční politikou EU, na což Brusel Bělehrad opakovaně upozorňoval.

Odpověď Srbska: Proč ne?

Bezpečnostní analytik Nikola Lunic, kterého oslovila RFE/RL, varoval, že společná cvičení Bělehradu a Pekingu tak „podkopávají proklamovanou orientaci Srbska na EU“ a že „interoperabilita mezi srbskými a čínskými jednotkami vysílá Západu jasný signál“.

Vladisavljev míní, že nynější manévry jsou spíše zahraničněpolitickým kalkulem než vojenskou nutností. Poukazuje na to, že reakce EU je relativně omezená, čímž se manévrovací prostor Srbska rozšířil.

„Vzhledem k tomu, že v dohledu není mnoho (pro Srbsko negativních) následků, zdá se, že Bělehrad reaguje na otázku ‚proč Čína‘, kterou kladou jeho západní partneři, podobnou odpovědí: proč ne?“ uzavřel analytik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...