CIA sledovala Madura měsíce, Delta Force nacvičovala na maketě jeho rezidence

Nahrávám video

USA v sobotu zajaly autoritářského vládce Nicoláse Madura. Horká fáze příprav zásahu v Caracasu začala už v polovině prosince a samotná vize vznikla ještě o měsíce dřív, tedy před prvním útokem americké armády na venezuelskou loď, která údajně pašovala drogy. CIA Madura dlouhodobě sledovala a vojáci čekali na vhodné okolnosti, mezi něž patřilo i počasí.

Zatímco Spojené státy soustřeďovaly vojenské kapacity v Karibiku, malý tým CIA podle amerických představitelů dlouhodobě sledoval Madura na každém kroku. Šlo o „měsíce práce našich kolegů ze zpravodajského týmu na nalezení Madura a pochopení toho, jak se pohyboval, kde žil, kam cestoval, co jedl, co nosil a jaké měl domácí mazlíčky“, popsal nejvyšší americký vojenský představitel Dan Caine.

Americké jednotky speciálních operací zároveň opakovaně nacvičovaly, jak venezuelského autoritáře zadržet, a to v maketě jeho opevněného komplexu. Ministr zahraničí Marco Rubio, ministr obrany Pete Hegseth, ředitel CIA John Ratcliffe a poradce pro vnitřní bezpečnost Stephen Miller se pravidelně scházeli, aby misi probírali, píše The Wall Street Journal (WSJ).

CIA pomohl zdroj uvnitř venezuelské vlády

Tým spolupracoval i se zdrojem, který působil přímo ve venezuelské vládě. Plán na zajetí se ale několikrát opozdil, a to například rozhodnutím šéfa Bílého domu Donalda Trumpa zaútočit o Vánocích v Nigérii proti Islámskému státu.

Čekalo se také na vhodné počasí. Americké bombardéry, stíhačky a tankovací letouny, které přeletěly do Karibiku ze základen na území kontinentálních Spojených států, se při prvním pokusu o zásah o Vánocích kvůli nepříznivým podmínkám musely vrátit zpět.

Rozhodnutí o tom, kdy dát celé operaci s názvem Absolutní odhodlání zelenou, ponechal Trump na Pentagonu, uvedl podle WSJ vysoký představitel administrativy.

Trumpův kabinet počítal také s tím, že Maduro odstoupí z úřadu sám. Trump ho k tomu ještě v listopadu vybízel v telefonátu. „Nicolas Maduro měl několik příležitostí se tomu vyhnout. Dostal několik velmi, velmi štědrých nabídek,“ sdělil šéf americké diplomacie Rubio.

Razie v ložnici

Do samotného zásahu se zapojilo více než 150 letadel a vrtulníků. Nasazeny byly stíhačky F-18, F-22 a F-35, letouny elektronického boje EA-18 Growler, velitelsko-řídicí letouny E-2 Hawkeye a bombardéry B-1, schopné nést až 24 střel s plochou dráhou letu. Využity byly i dálkově řízené drony, popisuje WSJ.

Jejich úkolem bylo „rozložit a vyřadit“ venezuelské systémy protivzdušné obrany, uvedl Caine s tím, že cílem bylo zajistit „bezpečný průlet vrtulníků do cílové oblasti“. Trump potvrdil, že se Američanům také díky „určité odbornosti“ podařilo v části Caracasu vypnout elektřinu.

Významnou roli sehrál i moment překvapení. Americkým jednotkám se podle Caina podařilo vyřadit protivzdušnou obranu, která chránila prostor kolem základny La Carlota v Caracasu, a následně speciální jednotka Delta Force pronikla do Madurovy přísně střežené rezidence. Maduro se podle americké verze ještě na poslední chvíli pokusil se svou manželkou dostat do zajištěného úkrytu, nakonec se ale oba vzdali a byli zadrženi.

Venezuelským silám se útok nepodařilo zastavit a zasáhly pouze jednu z amerických helikoptér. „Slyšel jsem explozi. Pak pískání, jen pískání a najednou jsem neslyšel nic. Ucítili jsme náraz,“ popsal venezuelský voják.

Zajatý Maduro urazil 3300 kilometrů

Trump sledoval zhruba hodinu a půl trvající operaci ze svého sídla v Mar-a-Lago na Floridě. Jeho tým zároveň na velké obrazovce monitoroval sociální síť X kvůli jakékoli zmínce slova „Venezuela“.

„Byl to útok, jaký lidé neviděli od druhé světové války. Byla to síla proti těžce opevněné vojenské pevnosti v srdci Caracasu,“ prohlásil Trump.

Z Caracasu pak američtí vojáci Madura se spoutanýma rukama, zavázanýma očima a v šedé teplákové soupravě přepravili vrtulníkem na palubu lodi USS Iwo Jima. Odtud dle dostupných informací putoval na námořní základnu v zálivu Guantánamo na Kubě a následně letecky do New Yorku. Celkově Maduro s manželkou urazili zhruba 3300 kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...