„Nejsme Rusko.“ Tisíce Gruzínců po volbách vyšly do ulic

Nahrávám video

Před gruzínským parlamentem demonstrovaly tisíce lidí poté, co opozice svolala protest proti výsledkům sobotních voleb, píše Reuters. Premiér Irakli Kobachidze z vládní strany Gruzínský sen zdůraznil, že integrace země do Evropské unie zůstává pro Tbilisi prioritou. Obnovit diplomatické vztahy s Moskvou se podle něj Tbilisi nechystá. Gruzínský sen podle oficiálních výsledků hlasování vyhrál, opozice a prezidentka Salome Zurabišviliová to ale zpochybnily a odmítají výsledky uznat. Pochybnosti o regulérnosti hlasování mají i mezinárodní pozorovatelé.

„V tuto chvíli demonstrace končí, lidé si zazpívali gruzínskou hymnu a zdá se, že je po všem. Předpokládám, že tu mohly být odhadem až tisíce lidí, prostranství před parlamentem je zcela zaplněné, lidé mají vlajky Evropské unie, samozřejmě také gruzínské vlajky, ukrajinské a zahlédl jsem vlajku americkou. Jsou tu vidět portréty vězněného opozičního vůdce Michaila Saakašviliho,“ informoval po šesté hodině večer spolupracovník ČT Tomáš Vlach.

Prezidentka na akci podle Vlacha vzkázala lidem, že jejich hlas byl ve volbách ukraden. „Demokratičtí politici se s tím nesmíří, opozice žádá důkazy o údajném falšování voleb shromáždit a předložit západním partnerům. Opoziční lídři zopakovali, že budou bojkotovat mandáty v parlamentu, které dostali,“ uvedl Vlach s tím, že protest dosud nebyl násilný.

„Nechceme Rusko, ani zpět do Ruska nebo do Sovětského svazu,“ řekla agentuře AP jedna z protestujících zahalená do gruzínské vlajky.

Nahrávám video

Ústřední volební komise o víkendu oznámila, že ve volbách zvítězil s přibližně 54 procenty hlasů Gruzínský sen. Opozice odmítá výsledky uznat a stejný postoj zaujímá i Zurabišviliová. „Jako poslední nezávislá autorita v této zemi musím jasně prohlásit, že tyto volby neuznávám. Uznání těchto voleb by se rovnalo legitimizaci ruského převzetí Gruzie,“ konstatovala hlava státu.

Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) upozornili, že při volbách se objevily případy kupování hlasů či zastrašování a že hlasování se konalo v napjaté a nenávistné atmosféře. Hlášeny byly také případy rvaček u volebních místností nebo vícečetného hlasování.

EU a Spojené státy vyzvaly k vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech. NATO vyzvalo k vyšetření „nerovných podmínek,“ které viděli mezinárodní pozorovatelé během voleb.

Možná ruská stopa

Zurabišviliová volby označila za „ruskou speciální operaci“ a vybídla Gruzínce, aby v pondělí večer proti výsledkům voleb protestovali v centru metropole. Agentuře Reuters ale později řekla, že nemyslela obvinění Moskvy z přímého zapojení do falšování výsledků. Ve volbách se podle ní projevila metodika ruské tajné služby FSB a předvolební propaganda kopírovala klipy a videa z ruských prezidentských voleb.

Agentuře AP pak prezidentka řekla, že kavkazská země se stala obětí ruského tlaku, jehož cílem je zmařit plány Gruzie na vstup do EU. Vláda podle ní „pracovala ruku v ruce s Ruskem“ a pravděpodobně získala pomoc ruských tajných služeb.

Zurabišviliová dále Reuters řekla, že Gruzínský sen získal jen kolem 40 procent hlasů, což je údaj, který víceméně odpovídá dvěma odhadům zveřejněným po volbách, podle nichž většinu křesel v parlamentu získala opozice, napsal Reuters. V interview s AFP hlava státu mluvila o sofistikovaném systému volebních podvodů.

Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili podle agentury DPA Zurabišviliovou obvinil, že obviněními z volebních podvodů se snaží rozdělit zemi. V rozhovoru s novináři v Tbilisi zároveň odmítl nařčení ze zfalšování parlamentních voleb a naopak obvinil prezidentku z organizování protestů společně s opozicí.

Evropská integrace prioritou

Kobachidze naopak označil vítězství své strany za „působivé“ a odmítl kritiku opozice, kterou naopak obvinil z „podkopávání ústavního pořádku země“.

V neděli podle serveru The Moscow Times řekl, že Tbilisi neplánuje obnovit diplomatické vztahy s Moskvou kvůli pokračující ruské okupaci gruzínských separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie. „Vůči Rusku uplatňujeme pragmatickou politiku,“ řekl Kobachidze.

„Naší hlavní prioritou v zahraniční politice je přirozeně evropská integrace. Bude učiněno vše pro plnou integraci Gruzie do EU do roku 2030,“ zdůraznil premiér a zároveň prohlásil, že očekává „restart vztahů“ s Bruselem.

Unijní i americká kritika

Spojené státy už vyzvaly k vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech v Gruzii. Uvedl to podle agentury Reuters americký ministr zahraničí Antony Blinken. K prošetření údajných nesrovnalostí při volbách již dříve vyzvali vrcholní představitelé Evropské unie (EU). Ministři zahraničí třinácti zemí EU včetně Česka navíc odsoudili porušení volebních standardů při volbách. Požadují nápravu, uvedla agentura AFP.

Šéfové diplomacií Francie, Německa, Nizozemska, Polska, Česka a dalších zemí vyjádřili přesvědčení, že volby neodpovídaly standardům, které očekávají od země usilující o členství v unii. Uvedli, že sdílejí obavy pozorovatelů a požadují prošetření stížností.

Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v Evropské unii. Vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily. Parlament letos schválil dva zákony, které prosadil Gruzínský sen a kritici je označují za normy inspirované Ruskem, kde režim zavedl řadu represivních opatření.

EU kvůli zákonu o zahraničním vlivu dokonce pozastavila gruzínský přístupový proces. Sporná legislativa médiím a nevládním organizacím ukládá povinnost registrovat se jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“, pokud získávají více než dvacet procent rozpočtu ze zahraničí.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pondělí podle agentury TASS odmítl, že by se Rusko do gruzínských voleb vměšovalo, a naopak prohlásil, že Gruzii se snaží destabilizovat „množství sil z evropských zemí“.

Orbánova návštěva

Do země v pondělí přijel maďarský premiér Viktor Orbán, aby podle AFP podpořil Gruzínský sen. Očekává se, že v Gruzii zůstane dva dny. Předseda vlády Maďarska, které je v současné době předsednickou zemí EU, už v sobotu pogratuloval vládní straně k „drtivému“ vítězství. Učinil tak v době, kdy nebyly zveřejněné výsledky, pouze jeden průzkum naznačoval vítězství Gruzínského snu, podotkla AFP.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí podle AFP uvedl, že Orbán nebude v Gruzii reprezentovat Evropskou unii. Podobně Brusel reagoval na premiérovy červencové cesty do Ruska a do Číny, které premiér podnikl krátce poté, co se Budapešť ujala předsednictví v Radě Evropské unie.

Pondělní návštěvu kritizovalo také třináct unijních ministrů zahraničí, cesta je podle nich „předčasná“.

Maďarsko pod Orbánovým vedením udržuje vztahy s Moskvou navzdory invazi na Ukrajinu. Tu Západ odsoudil a na Rusko uvalil sankce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 12 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...