Čeští filmaři žádají propuštění Olega Sencova. Režisér drží hladovku v sibiřském vězení

Nahrávám video

Více než dva týdny drží v sibiřském vězení hladovku ukrajinský režisér Oleg Sencov. Postavil se proti anexi Krymu a za údajný terorismus si následně vyslechl dvacetiletý trest. Jeho okamžité propuštění nyní žádají evropští filmaři. Jejich čeští kolegové vyzvali poslance a senátory, aby své osobní protesty zaslali ruskému prezidentovi a premiérovi. Příběh vězněného režiséra připomíná snímek Proces: Ruský stát vs. Oleg Sencov, který v úterý uvedla Česká televize.

Apel evropských filmařů nazvaný „Nenechme Olega zemřít“ iniciovala polská režisérka Agnieszka Hollandová a její německý kolega Wim Wenders. Klasici evropské kinematografie v něm vyzývají, aby se lidé tlakem na politiky a diplomaty pokusili dosáhnout Sencovova propuštění.

Výzvu, která byla zveřejněna na webu Evropské filmové akademie, podepsalo přes 1750 osobností filmového světa a institucí s ním spojených, mezi nimi i Česká filmová akademie.

Apel mimo jiné podpořila Marija Aljochinová, členka ruské skupiny Pussy Riot, finský režisér Aki Kaurismäki či maďarský tvůrce Béla Tarr.

Sencov chce upoutat pozornost na ukrajinské politické vězně

Právní zástupce ukrajinského filmaře uvedl, že Sencov hodlá vyhladovět, pokud ruská strana nepropustí 64 Ukrajinců vězněných z politických důvodů v Rusku. Své propuštění nežádá.

Načasování hladovky není náhodné. „Doslova řekl, že pokud zemře během mistrovství světa ve fotbale, bude rád, když tak upoutá pozornost na ukrajinské politické vězně,“ řekla deníku The Independent filmařova sestřenice Natalja Kaplanová. Fotbalové mistrovství světa se od poloviny června koná právě v Rusku.

Ukrajinského režiséra zadržely ruské úřady v květnu 2014 a obvinily jej, že na Krymu, který Rusko anektovalo v březnu téhož roku, zosnoval zločinecké společenství, které chystalo teroristické útoky a akce k rozvrácení místních úřadů. Sencov a jeho společník se podle obžaloby pokusili podpálit dvě kanceláře v jeho domovském Simferopolu.

Sencov obvinění odmítl jako vykonstruované za pomoci zfalšovaných důkazů. Tvrdil, že jej agenti ruské tajné služby mučili, aby ho přiměli k doznání. Odsouzen byl v srpnu 2015 jako Rus, protože ruské občanství dostal automaticky „připojením“ ukrajinského poloostrova k Rusku, ačkoliv anexi neuznává a považuje se za Ukrajince. Trest si odpykává na Sibiři.

Minulý týden se přímo na ruského prezidenta Vladimira Putina vedle Evropské filmové akademie obrátila také stovka ruských vědců a umělců. Obě skupiny žádají okamžité propuštění ukrajinského umělce. Za jeho osvobození se už dříve přimluvilo několik zahraničních filmových svazů a mnoho známých umělců, mimo jiné Meryl Streepová nebo Johnny Depp.

Podpora zní také z Česka

Za Sencova se v minulých dnech postavila také česká Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů (ARAS). Tvůrci vyzvali členy obou komor Parlamentu České republiky, kromě zástupců KSČM a SPD, aby zaslali svůj protest ruskému prezidentovi Putinovi a premiérovi Medvěděvovi.

Podle Asociace postupy v procesu se Sencovem nebyly standardní a někteří svědci vypovídali pod nátlakem a po týrání. Asociace ve výzvě zákonodárcům připomíná také to, jak byla v minulosti zahraniční podpora důležitá pro vězněné české chartisty. Za vedení ARAS se pod výzvu podepsali například režiséři Roman Vávra, Radim Špaček či Václav Kadrnka.

V Česku nejde o ojedinělou aktivitu. Sencova dále podporuje třeba Výbor pro vězněné spisovatele českého PEN klubu. Skupina zastánců zaslala ministru zahraničí Martinu Stropnickému (ANO) otevřený dopis, ve kterém žádala o intervenci a osobní angažmá v Sencovově případu. Pod dokument se podepsali například ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, politický geograf Michael Romancov či spisovatel Jáchym Topol.

Životní příběh perzekvovaného ukrajinského režiséra připomíná dokumentární film Proces: Ruský stát vs. Oleg Sencov. Snímek v úterý uvedla také Česká televize, která se na  filmu koprodukčně podílela. Poprvé se dokument představil loni na festivalu Berlinale.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...