Česko musí snížit emise ze silniční dopravy či zemědělství o 26 procent

Evropský parlament (EP) schválil trojici právních předpisů klimatického balíku Fit for 55. Mimo jiné zpřísní nároky na členské státy ohledně snížení emisí v odvětvích, která dosud nejsou zahrnuta v systému emisních povolenek. Míra snížení bude úměrná výkonnosti ekonomik, v případě Česka je to 26 procent. Druhá norma se týká posílení schopnosti krajiny pohlcovat uhlíkové emise a třetí revize trhu s emisními povolenkami.

Takzvané nařízení o sdílení úsilí při snižování emisí europoslanci přijali většinou 486 ku 132 hlasům. Na znění normy se europarlament dohodl s členskými státy zastoupenými v Radě EU s českým předsednictvím loni v listopadu. Než zákon vejde v platnost, musí jej schválit také Rada.

Česku opatření uloží povinnost snížit emise o 26 procent ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady, a to do roku 2030 v porovnání s rokem 2005. Česko figuruje s 26 procenty mezi zeměmi východního křídla Unie s nejvyššími závazky, zatímco ten zcela nejnižší má Bulharsko s deseti procenty, a naopak nejvyšší Německo a skandinávské státy s 50 procenty.

Obrovský krok vpřed, chválí europoslankyně Polfjärdová

Zpravodajka pro právní předpis z lidovecké frakce (EPP) Jessica Polfjärdová po hlasování uvedla, že „legislativa představuje v plnění klimatických cílů EU obrovský krok vpřed“. „Vysíláme jasný signál, že program EU pro ochranu klimatu je konkurenceschopný a účinný a může sloužit za vzor zbytku světa,“ řekla europoslankyně.

Klimatický balík Fit for 55, jehož součástí nyní přijaté normy jsou, má za cíl snížit emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent do roku 2030 a do roku 2050 učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent na světě.

Pohlcovat CO2 musejí v Česku lesy

Druhé nyní schválené opatření stanovuje vyšší cíle pro takzvané propady uhlíku, tedy uhlíkové emise, které jsou schopné absorbovat lesy, půda i další krajinné prvky. Ambicióznějším cílem členských států i EP je, aby krajina byla schopna pohltit ekvivalent 310 milionů tun CO2 v roce 2030.

Každá země bude mít podle dohody vlastní závazný cíl. Pro Česko je podle ministerstva životního prostředí v tomto směru klíčová obnova lesů, které kvůli kůrovcové kalamitě začaly vypouštět CO2 místo toho, aby jej pohlcovaly jako dříve.

Poslanci nařízení o lesnictví a zacházení s půdou přijali většinou 479 ku 132 hlasům a stejně jako v případě nařízení o sdílení úsilí již normu schválily členské státy koncem minulého roku v době českého předsednictví v Radě EU.

Třetí schválenou normou je opatření o takzvané rezervě tržní stability, kam bude umístěno 24 procent všech emisních povolenek jako řešení případné nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu s povolenkami v důsledku vnějších faktorů. Zástupci EP se na tom s členskými státy dohodli loni v prosinci, když jednali o zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil. Výměna patrně nebude rychlá.
13:22Aktualizovánopřed 19 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...